Daniel František Jaret
| Jeho Milost Daniel František Jaret | |
|---|---|
| sídelní kanovník litoměřické kapituly | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Předchůdce | Sigismund Greff von Greffenber |
| Znak | .svg) |
| Osobní údaje | |
| Datum úmrtí | 1676 |
| Povolání | katolický kněz |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Daniel František Jaret, latinsky Daniel Franziskus Jaret (1. polovina 17. století – 1676) byl český římskokatolický kněz, kanovník litoměřické kapituly a děkan litoměřické farnosti.
Život[editovat | editovat zdroj]
V letech 1647–1653 byl děkanem litoměřického kostela Všech svatých. Že byl v této funkci je prokazatelné na základě záznamu o jeho podpisech v litoměřické matrice Všech Svatých v době od 4. srpna 1647 do 8. května 1653.[1] Také z roku 1663 existuje zápis o Danielovi Franzi Jaretovi v souvislosti se záležitostí dluhu litoměřického měšťana Václava Libertina.[2]
Byl zřejmě již od roku 1647 kanovníkem kolegiátní kapituly a od roku 1655 kanovníkem katedrální kapituly. Až do své smrti v roce 1676 držel kanonikát královský. Byl kromě kapitulních dignit „jediným špatně zaopatřeným“ kanovníkem litoměřické kapituly. Poměry byly totiž po skončené třicetileté válce neutěšené.[3]
Jako vzdělaný muž přispěl do kapitulní knihovny (do roku 2013) dvěma nalezenými svazky (obsahujícími 3 bibliografické jednotky). Oba svazky získal roku 1650, jak lze vyčíst z jeho vlastnických poznámek na titulních stranách „Danielis Francisci Jaret A[nn]o 1650.“. Jedná se o díla Enchiridion locorum communium adversus Lutherum od Johanna Ecka vyhotovené v Kolíně nad Rýnem roku 1573 u Petra Horsta a Postila a Postila zimní od Johanna Feruse, vytištěné ve známé pražské tiskárně Jiřího Melantricha z Aventina (1511–1580) v letech 1575 a 1574. Tyto bibliografické jednotky jsou zároveň v knihovně kapituly zatím prokazatelně nejdéle uloženými českými díly.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SCHLENZ, Johann. Schl. SB III/21. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích Dostupné online.
- ↑ SCHLENZ, Johann. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích Dostupné online.
- ↑ MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 207. 320 s. ISBN 978-80-7195-121-6. S. 271.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KRINKE, Filip. Staré tisky litoměřické kapitulní knihovny druhé poloviny 16. století katalog a zhodnocení fondu. Praha, 2013. 1785 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Zdeněk Hojda. s. 22. Dostupné online.
