Antonín Lego
| Antonín Lego | |
|---|---|
 Antonín Lego | |
| Narození | 24. srpna 1839 Strašice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 13. srpna 1901 (ve věku 61 let) Jesenice  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | katolický kněz a kněz |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Antonín Lego (24. srpna 1839 Strašice[1] u Rokycan – 13. srpna 1901 Jesenice u Sedlčan)[2] byl český katolický kněz, včelař a místní regionální buditel na Sedlčansku.
Život a působení[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z rozvětvené učitelské a hudebnické rodiny. Po studiu bohoslovectví působil na různých místech jako kaplan.
Roku 1866 se poprvé dostává na Sedlčansko, když se stal kaplanem v Počepicích. Do povědomí místních obyvatel se zde zapsal především obětavou službou nemocným při epidemii cholery, která se zde rozšířila při tažení pruského vojska krajem po prusko-rakouské válce. Jako kaplan působil ještě v nedalekém Svatém Janu a v Minicích u Kralup nad Vltavou. Své první místo faráře získal v Krásné Hoře, kde působil v letech 1873–1882. Poté byl přeložen do Jesenice, která se stala na dvacet let jeho nejslavnějším působištěm.
V Jesenici se díky své činorodosti a srdečnosti záhy stal ústřední postavou místního života. Výrazně se podílel na opravách místního kostela Nejsvětější Trojice. Jako zručný amatérský řezbář sám vyřezal některé části kazatelny, opravil boční díly oltáře a křtitelnici, které zde zůstaly dodnes.[3]
Lego byl také vášnivým včelařem – choval údajně na 100 včelstev a o včelařství též psal (přispíval do Českého včelaře a Rolnických listů) a přednášel. Vynalezl nebo vylepšil některé včelařské pomůcky a za své vynálezy byl vyznamenán na výstavách nejen v Čechách, ale i v zahraničí. Sestrojil mj. vlastní rojochyt (zařízení ke snímání rojů z výšek) a dýmák, který se používá ke zklidnění včel. Právě Legův dýmák byl oceněn bronzovou medailí a diplomem na mezinárodní včelařské výstavě v Bruselu. Dalším včelařským vynálezem P. Lega byl vylepšený medomet.[3] Po místní krajině vysazoval medonosné stromy, především akát. Podílel se také na založení Včelařské jednoty sedlčanské a po dlouhá léta byl jejím předsedou.
Literární činnost[editovat | editovat zdroj]
Posledních deset let svého života věnoval Antonín Lego vlastivědnému bádání o historii obce a kraje. Sbíral lidové písně, zvyky, obyčeje i pověsti a pro muzeum sháněl lidové památky. Díky němu tak dnes máme mnoho zpráv o někdejším životě v Jesenici i okolí a informace o místní historii, které by se jinak nedochovaly. Výsledky svého bádání Lego pravidelně zveřejňoval, kromě řady článků též v třech ucelenějších pracích: Paměti a památky farní osady jesenické, Pastýřské melodie Sedlčanska a Jesenické oddatve (divadelní hra dokumentárně zachycující zvyky na staročeské svatbě).
Posmrtné pocty[editovat | editovat zdroj]
P. Lego je pochován v jesenickém kostele Nejsvětější Trojice vedle náhrobku rytíře Diviše Černína z Chudenic. Od roku 2001 stojí za branou u kostela jeho žulová socha, která je dílem místního občana Josefa Skalického; byla slavnostně odhalena ke 100. výročí Legova úmrtí za přítomnosti kardinála Miloslava Vlka. Na počest této události kardinál spolu s politickou reprezentací obce a kraje kraje zasadili v obci lípu – „Strom milénia“.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Strašice
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Strašice
- ↑ a b Místo pro život [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Obec Jesenice - zpráva a fotogalerie z události [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Habart, Čeněk: Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, IV. díl, s.97
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Lego na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Lego
