Wikipedista:Mojmir Churavy/Moje Filozofie

Fiktivní rozhovor s wikipedistou na téma Senioři píší Wikipedii

Úvod

Jsem sice, pravda mlado–senior (v důchodu teprve 3 roky), ale nikdy jsem neprošel žádným kurzem „Senioři píší Wikipedii“. V říjnu 2023 jsem dovršil 67 let věku, wikipedii jsem začal jako samouk (rozvedu níže) v roce 2013, kdy jsem ještě chodil do práce. (Pracoval jsem celkem 25 let v IT, z toho posledních 15 let jako programátor webových databázových aplikací v ČNB.) Ke dni 30. prosince 2023 tak dovrším 10 let svého působení na Wikipedii. Na kontě mám více jak 770 hesel a více jak 4 tisíce nahraných fotek do Commons. (Konec samochvály).

Otázky a odpovědi

Co pro Vás znamená program Senioři píší Wikipedii?

Osobně nemám s tímto projektem žádné přímé zkušenosti. Na Wiki–setkáních a editationech, kde jsem byl, jsem se s mnohými frekventanty těchto kurzů setkal a mám dojem, že by editace a přispívání novými hesly do Wikipedie bez této podpory nejspíše nezvládli (a odradilo by je to od dalších pokusů). Není to o tom, že by na to mentálně nebo svojí většinou dlouholetou odbornou erudicí takzvaně „neměli“, ale mnohé z nich poněkud brzdí nedostatečná praxe ve zvládání světa IT především co se týče přípravy dat pro Commons (např. skenování fotografií, print-screeny obrazovek a jejich další zpracování–např. OCR převody foto–textu na plain text, lokální editace fotek na PC v nějakém grafickém nástroji, přenosy fotek z mobilu nebo fotoaparátu do PC apod.) Co se týče editace stávajících a tvorby nových wiki–hesel i tam by se jistě našly „seniorské slabiny“, ale právě znalost ovládání vestavěného editoru je věc, která to pomůže postupně překlenout. Možná že „nosím sůvy do Atén“, ale asi bych v kurzech akcentoval i metodu „než napíšeš vlastní heslo, pořádně se koukni do Wiki, jak obdobné heslo/obdobná hesla „uchopili“ (napsali) ti zkušenější“ a potom taky (poněkud „kacířskou“) myšlenku: „neboj se také podívat do zdrojového kódu toho hesla, které tě má inspirovat a promítni si, jak (a kde) se objekty z vizuálního editoru projevily ve zdrojovém kódu vzorového hesla (stránky) a pouč se tím“. Jinak ale obecně program „Senioři píší Wikipedii“ hodnotím absolutně kladně. Životní zkušenosti mě dlouhodobě přesvědčují, že dnešní studenti jsou sice pro psaní Wikipedie krátkodobým přínosem (znají dobře IT a ještě mají sem tam čas, než se vdají/ožení a založí rodinné hnízdo), ale střední generace se nechytá (rodina, práce, děti, hypotéky). Takže zbývají senioři. Do důchodu se dostávají postupně stále více senioři z ročníků, které již byly zasaženi (v zaměstnání) počítačovou vlnou, internetem a „digitálnem“ a bude se to s přibývajícími léty (bohudík) jen a jen zlepšovat.

Co Vás k psaní či focení pro Wikipedii přitáhlo, jak jste se o programu dozvěděl?

Moje cesta k Wikipedii byla možná svým způsobem typická, ale pro seniory asi těžko obecně opakovatelná. Začátek byl asi obecně charakteristický: Nenašel jsem heslo o osobě, která na Wikipedii patřila. Zkrátka můj slavný dědeček Josef tam nebyl a tak jsem se rozhodl jej tam postupně doplnit. Další pokračování ale už tak samozřejmé nebylo: Od samého začátku jsem zcela vynechal používání vizuálního editoru a prošel si nějaká základní doporučení v návodech „Jak psát Wikipedii“. A začal jsem provádět „reverzní inženýrství“ (průzkum zdrojových kódů vzorů – stránek – jiných wikipedistů a jejich „napodobování“ při tvorbě vlastních hesel), nejprve při tvorbě vlastní uživatelské stránky, pak pískoviště a nakonec jsem stvořil první verzi hesla. To bylo kolem roku 2013/2014. Postupem doby jsem zjistil (v komunitě wikipedistů), že existují i kurzy „Studenti/Senioři píší Wikipedii“, ale to bylo pro mne poněkud později a už v době, kdy jsem to vlastně už ani tak moc nepotřeboval. Přidávání fotek (hlavně těch starších a „cizích“) do Commons bylo samostatným „balvanem“ na cestě za čtivým a poutavým wiki-heslem. (Pominu fakt, že vícekrokový průvodce uploadováním do Commons je dnes mým věrným přítelem.) Balvan číslo 1: OTRS (dnes se to trochu zjednodušilo, ale stejně je to martýrium vysvětlit autoru, který svoji fotku chce poskytnout, že nestačí říci jen ano, ale že musí odeslat e-mail definovaného znění na „podezřele vypadající“ e-mailovou adresu). Balvan číslo 2: Licence a s tím související (pro laika „neprávnického“ vzdělání) těžko stravitelné normy autorských zákonů (navíc trochu jiné v každé zemi). Tady mi pootevřel dvířka k problematice wikipedista Jindra Nosek (NoJin) a pomohli i další.

Bylo něco, čeho jste se obával než jste začal? (Pokud ano, co Vám pomohlo to překonat?)

Obávat se vlastně nebylo čeho. Hojné zdrojování informací jsem si osvojil (a oblíbil) hned zpočátku, copyvio mi nečinilo (vzhledem k jazykové výbavě mateřštinou) taky problémy. (Poznámka: Můj otec byl původně kantor a dlouhá léta vědecký pracovník Ústavu pro jazyk český ČS AV, takže jsem asi cit pro mateřštinu genově podědil navzdory svému celoživotnímu techno–IT–zaměření. No, člověk nikdy neví, co se mu ke stáru bude hodit.) Nikdy jsem nepochyboval, že společnost wikipedistů je „neformální sdružení slušně vychovaných a noblesních podivínů“, kteří sice umí začátečníkovi dát slušně řečeno za leccos chybného (významnost, nezávislost zdrojů, ...) takzvaně „za uši“, ale jinak povětšinou rádi shovívavě poradí. Tak to člověku v začátcích docela pomůže.

Bylo pro Vás jednoduché naučit se editovat Wikipedii, jak Vám s tím pomohly naše kurzy pro seniory?

Vzhledem k mé programátorské minulosti a IT praxi mi editovat Wikipedii hned zpočátku ve zdrojových kódech nečinilo problémy. Osobně si myslím, že toto je dobrá cesta pro technicky uvažující začátečníky wikipedisty (hlavně z řad studentů technických škol, ČVUT, stavařina, FEL a jiné obory např. počítačová grafika apod.) Ale mnozí senioři s VŠ technickým vzděláním (které už vlastně většinou pozapomněli nebo od dob studia už ledacos neplatí nebo je překonáno či se řeší jinak) by touhle cestou zcela určitě mohli jít. (Speciálně je primárně vhodná pro programátory a postarší IT pamětníky, kteří byli zvyklí sochat první jednoduché HTML v textových editorech.) K užitečnosti kurzů nemohu uvést nic nového, než jsem výše již napsal (nebyl jsem účastníkem).

Co pozitivního Vám psaní či focení na Wikipedii přineslo?

Pozitiv je (v mém případě) skutečně hodně. Již v době souběhu (práce v ČNB a doma psaní Wikipedie) jsem se díky tvorbě na hesle o svém dědečkovi Josefovi zahloubal do rodové historie, což se mi později zúročilo při spolutvorbě knížky, kterou jsem se svým bratrancem publikoval cestou Vojenského topografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce. Ale to byl jen začátek, následovala celé plejáda mojí tvorby hesel souvisejících s osobnostmi II. odboje a k tomu průzkum historicko–publicistických knih pojednávajících o protiněmeckém odporu za protektorátu, které jsem doma měl a které jsem zdědil po svém jazykovědném otci. Tak běžel čas a doba odchodu do penze se přiblížila. Nebýt Wikipedie, asi bych se v důchodu zabýval konstrukcí elektronických solárních hračiček nebo programoval jednočipové Arduino nebo stavěl něco z dospěláckého Lega apod. Jak mě upozornil starší kolega z mé bývalé práce (před programátorskou kariérou v ČNB jsem dělal 23 let ve vojenském aplikovaném výzkumu v pražských Jinonicích, když ještě měla naše armáda o tuto činnost zájem a dávala na to finance): „Musíš mít na důchod nějaký časově náročný zájmový program, jinak tě ta přemíra volného času mentálně zničí“. A to je právě ono. Psaní a editace Wikipedie s sebou přináší nejen procvičování mozkových závitů, zájem o okolní dění, putování plenérem za účelem získání zajímavých fotografií a v neposlední řadě i akce setkávání se s „živými“ wikipedisty při různých příležitostech. A těch pozitiv by se našlo jistě více, ale každý je má asi trochu jinaké a jinak prioritně seřazené.

Změnilo psaní nebo focení pro Wikipedii v nějakém ohledu Váš život?

Již jsem o tom psal v předchozím, velice moc a pozitivním směrem. Najednou jsem docenil své gymnaziální obecné vzdělání, upozadil svoji technickou jednostrannou orientaci a přešel svým zaměřením na průzkum kdysi opovrhované historie, našel vztah i k architektuře a získal silný obdiv k dědictví osobností dávno již zesnulých. A to není málo. Komplexnost vzdělání a zájmů přešla z eliptického na kruhové kolo s loukotěmi neexcentrickými, (volně parafrázováno podle Chucka Norrise).

Doporučil/a byste ostatním seniorům, aby s editací Wikipedie začali?

Určitě bych tuto činnost (editaci a tvorbu nových hesel, přidávání fotografií do Commons) vřele doporučil všem seniorům a to nejlépe začít s Wikipedií pokud možno ještě před vstupem do starobního důchodu. Především pak těm s VŠ vzděláním, kteří (jako mlado–důchodci) měli/mají v zaměstnání práci s PC, rádi chodí do knihoven, za kulturou, na výstavy a komentované prohlídky památek a pasivní sledování TV seriálů v ČT (jakož i akčních filmů na HBO či Netflixu) je mentálně v důchodu nebude naplňovat (ba bude spíše odpuzovat). Tak pro tuto sortu lidí je Wikipedie doslova „Labyrintem virtuálního světa a rájem vlastního srdce“ (jak by řekl učitel národů, kdyby jasnozřivě viděl naši „digitální dobu“).

Co byste jim řekl, kdyby se obávali, že takovou činnost jako senioři nezvládnou?

Odpověděl bych známou poučkou, že žádný učený z nebe nespadl. To zaprvé. Dále bych asi argumentoval tím, že na „stará kolena“ mohou být užiteční nejen tím, že pohlídají vnoučata (mají–li jaká) nebo ošetří své stárnoucí nemohoucí rodiče (mám na mysli typickou mladou cca 70ti letou dcerku–důchodkyni pečující o svoji ultra–seniorní matku ve věku 90+), ale také tím, že (pokud nedosáhli ve své profesi či zaměstnání svým monumentálním dílem žádoucí „nesmrtelnosti“) se mohou zapsat do IT prostoru i svými Wikipedistickými hesly, která po nich ve virtuálním světě nějaký čas třebas zůstanou a obohatí tím mladou generaci prahnoucí po věrohodných informacích. Zvládání technologie psaní Wikipedie je jen o zkušenosti, cviku, případně o rutině. A (jak říkají Sokolové) „síle překonat překážky na cvičišti kladené úsilím svým nezměrným a cíleným.“ Promluvu do duše těch, kteří se zamýšlejí do Wikipedie vložit bych ukončil asi takto: „Zvládne to každý a kdo říká že ne, ať to aspoň zkusí, než do třebas případně vzdá. Za pokus to stojí a nikdo za to nedá ani kůži z hada“. (Tohle nám říkal na ČVUTu jeden z našich pánů profesorů, když jsem se báli jít k němu na zkoušku v předtermínu). A závěrem (jaksi P.S): Nenechte se znechutit tím, že Vám, jako začínajícímu wikipedistovi, někdo (z kolegů straších či patrolářů) váš článek zkritizuje nebo navrhne ke smazání. Když už jeho výmaz neobhájíte, je to dobrá cesta ke získání poučení typu „kudy ne“ (hledání slepých uliček ala Jára Cimrman).

Co vás u činnosti rozšiřování Wikipedie drží?

Tak původní svaté nadšení (jak je zřejmé z předchozího) může (a mělo by) přejít postupem let do stavu určité míry zdravé rutiny (tvořit a editovat a neřešit „co a jak se v kódu nebo visuálním editoru udělá“). Při tvorbě hesel je důležitý pocit svobody výběru hesel–témat (de facto není výběr hesel tak úplně bezbřehý, ale volnost tam je velká). Někdy editor narazí na zajímavý zdroj, ze kterého vyčerpá informace pro heslo X, ale zjistí, že jsou tam i další informace pro možná budoucí hesla A, B, C, ... a tak se do nich pustí a přitom objeví další zdroj, kde jsou dobré podklady pro případná hesla J, K, L, ... a nakonec tak po dopsání hesla X má wikipedista materiál a chuť (a plán) pustit se i do těch zbývajících (A, B, C, ... J, K, L, ...) Tento jev je asi normální a lze jej přirovnat k dějům s „pyramidovým“ efektem. Tady je důležité dokázat včas opustit téma, (po dopsání alespoň části plánovaných hesel) a věnovat se skupině témat jiných. Editora by měl nakonec vždy po každém přesunu z pískoviště provázet blažený pocit dobře zpracovaného hesla a to je nesmírně důležité, neboť sice o peníze jde až na prvním místě (slovníkem posametové revoluce), ale wikipedie není zaměstnání, podnikání ani business, ale spíše má blíže k charitě a osvětové práci pro veřejné blaho (slovy uplynulého režimu).

Na co jste ze své tvorby nejvíce pyšný?

Pýcha by neměla být hnacím motorem práce žádného wikipedisty, ale některé milníky by si čas od času přeci jen mohl s patřičnou pietou připomínat. Mám rád své počáteční články z doby, kdy jsem začínal. Pochopitelně si cením hesla o svém slavném dědečkovi Josefu a hesel o jeho spolupracovnících z II. odboje, kteří na wikipedii nebyli a které jsem tam doplnil. K zahození není ani dvojice dobrých článků (DČ) z architektury. Ty jsem tvořil pro potřeby soutěže „Popiš památku“ a na označení DČ jsem je vlastně ani sám nenominoval. To přišlo z jiné strany a jaksi mimoděk, protože sám nejsem příznivcem snah o dobré nebo nejlepší články (NČ), protože to vede k dlouhým diskusím a z mého úhlu pohledu je mi „lakomo času“ vypiplávat hnidy na jednom určitém článku, když „času je málo a voda stoupá“ (a někde v temné dáli zubatá již kosu naklepává) a mentální úsilí je možno věnovat konstruktivnějším činnostem ve smyslu tvorby fungl nových hesel případně napřít síly k vylepšování mnoha již jestvujících článků. Pocit spokojení a seberealizace, to by měly být ty hlavní „motory“ vedoucí každého (hlavně seniorního) wikipedistu k „tahu na branku“ – trpělivosti a výdrže u práce (ano je to svým způsobem rešeržní aktivita) pro uchování a transformaci informací z knih/časopisů do IT virtuálního prostoru pro potřeby těch později narozených.