Wikipedista:Jvs/Ponky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ponk1[editovat | editovat zdroj]

Tag Zdopravy https://zdopravy.cz/tag/vytonsky-most/

Tag Idnes https://www.idnes.cz/wiki/obecne/vytonsky-most.K5264249

Petice za zachování a opravu kulturní památky železničního mostu pod Vyšehradem https://www.petice.com/petice_za_zachovani_a_opravu_kulturni_pamatky_elezniniho_mostu_pod_vyehradem

Petice za modernizaci železničního mostu na pražské Výtoni https://www.petice.com/petice_za_modernizaci_zeleznicniho_mostu_na_prazske_vytoni

Petice za náhradu železničního mostu pod Vyšehradem novým 3kolejným mostem bez přesunutí původního mostu do centra Prahy https://www.petice.com/novy_zeleznicni_most_pod_vysehradem

Ponk2[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Wikipedie:WikiProjekt Citační šablony

  • Hunemanie - OK
    • Hidden phylogeographic complexity
  • WebSocket: chybné mezerování - OK
    • WebKit Changeset 97247: WebSocket: Update WebSocket protocol to hybi-17 [online]. [cit. 2011-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
    • WebKit Changeset 97247: WebSocket: Update WebSocket protocol to hybi-17 [online]. [cit. 2011-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Citace monografie[editovat | editovat zdroj]

  • MILNE, A.A. Medvídek Pú. [s.l.]: [s.n.] 
  • MILNE, A.A. Medvídek Pú. [s.l.]: [s.n.] 
  • MILNE, A.A. Medvídek Pú. [s.l.]: [s.n.] 
  • ASCHENBRENNER, Vít, a kol. Dějiny města Plzně. 1. vyd. Plzeň: Statutární město Plzeň, 2014. 2 svazky (884 a 913 s.). ISBN 978-80-87911-01-3. 
  • ASCHENBRENNER, Vít, a kol. Dějiny města Plzně. 1. vyd. Plzeň: Statutární město Plzeň, 2014. 2 svazky (884 a 913 s.). ISBN 978-80-87911-01-3. 

Citace periodika[editovat | editovat zdroj]

  • NOVOTNÝ. O vodě. Lidovky. 
  • NOVOTNÝ. O vodě. Lidovky. 
  • WICKS, Jared. Martin Luther's Treatise on Indulgences. Theological Studies. 1967, roč. 28, čís. 3, s. 489. ISSN 0040-5639. (anglicky) 
  • WICKS, Jared. Martin Luther's Treatise on Indulgences. Theological Studies. 1967, roč. 28, čís. 3, s. 489. ISSN 0040-5639. (anglicky) 
  • Rozpačitý efekt Kalouskovy rezignace | Radio Praha. www.radio.cz. Dostupné online [cit. 2017-11-16]. 
  • Rozpačitý efekt Kalouskovy rezignace | Radio Praha. www.radio.cz. Dostupné online [cit. 2017-11-16]. 
  • SOSA, Victoria; RUIZ-SANCHEZ, Eduardo; RODRIGUEZ-GOMEZ, Flor C. Hidden phylogeographic complexity in the Sierra Madre Oriental: the case of the Mexican tulip poppy Hunnemannia fumariifolia (Papaveraceae). Journal of Biogeography. 2009, čís. 36. 
  • SOSA, Victoria; RUIZ-SANCHEZ, Eduardo; RODRIGUEZ-GOMEZ, Flor C. Hidden phylogeographic complexity in the Sierra Madre Oriental: the case of the Mexican tulip poppy Hunnemannia fumariifolia (Papaveraceae). Journal of Biogeography. 2009, čís. 36. 
  • SOSA, Victoria; RUIZ-SANCHEZ, Eduardo; RODRIGUEZ-GOMEZ, Flor C. Hidden phylogeographic complexity in the Sierra Madre Oriental: the case of the Mexican tulip poppy Hunnemannia fumariifolia (Papaveraceae). Journal of Biogeography. 2009, roč. 10, čís. 36. 
  • SOSA, Victoria; RUIZ-SANCHEZ, Eduardo; RODRIGUEZ-GOMEZ, Flor C. Hidden phylogeographic complexity in the Sierra Madre Oriental: the case of the Mexican tulip poppy Hunnemannia fumariifolia (Papaveraceae). Journal of Biogeography. 2009, roč. 10, čís. 36. 
  • SWEET, William. Chernobyl’s Stressful After-Effects. IEEE Spectrum: Technology, Engineering, and Science News. 1.11.1999. Dostupné online [cit. 2018-05-06]. (anglicky) 
  • SWEET, William. Chernobyl’s Stressful After-Effects. IEEE Spectrum: Technology, Engineering, and Science News. 1.11.1999. Dostupné online [cit. 2018-05-06]. (anglicky) 

Bla bla bla.[1][2]

  1. ↑ TURNER, A. Benedict Schrolls Sohn. Reichenberger Zeitung. 1906, roč. 34, s. 17. ISSN 0041-1752. 
  2. ↑ TURNER, A. Benedict Schrolls Sohn. Reichenberger Zeitung. 1906, s. 17. ISSN 0041-1752. 

Citace sborníku[editovat | editovat zdroj]

  • JUNGHANS, Helmar. Luther's Wittenberg. In: MCKIM, Donald K. The Cambridge companion to Martin Luther. Cambridge: Cambridge University Press, 2006. ISBN 9780511998744. S. 23, 25. (anglicky)
  • JUNGHANS, Helmar. Luther's Wittenberg. In: MCKIM, Donald K. The Cambridge companion to Martin Luther. Cambridge: Cambridge University Press, 2006. ISBN 9780511998744. S. 23, 25. (anglicky)
  • DOSTÁL, Vojtěch. Wikipedie a knihovny: Přehled realizovaných projektů spolupráce v České republice 2006–2016. In: Knihovny současnosti 2016 : Sborník z 24. ročníku konference, konané 6.–8. září 2016 v areálu Univerzity Palackého v Olomouci. Praha: Sdružení knihoven ČR, prosinec 2016. Dostupné online. ISBN 978-80-86249-80-3. S. 79–93.
  • DOSTÁL, Vojtěch. Wikipedie a knihovny: Přehled realizovaných projektů spolupráce v České republice 2006–2016. In: Knihovny současnosti 2016 : Sborník z 24. ročníku konference, konané 6.–8. září 2016 v areálu Univerzity Palackého v Olomouci. Praha: Sdružení knihoven ČR, prosinec 2016. Dostupné online. ISBN 978-80-86249-80-3. S. 79–93.

Citace elektronické monografie[editovat | editovat zdroj]

  • Chiffres clés du transport 2010 [PDF]. [cit. 2010-10-07]. Dostupné online. (francouzsky) 


Parametr vydavatel[editovat | editovat zdroj]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse_k_%C5%A1ablon%C4%9B:Citace_elektronick%C3%A9_monografie / Nebezpečné jezy, 10. 5. 2013

Kdysi tu probíhala diskuse o parametru vydavatel. Dnes je situace taková, že pokud není uveden (častý případ), pak se nevkládá [s.n.], ale jen mezera a tečka, což vypadá podivně. Porovnejte (první použití šablony je bez parametru vydavatel):

Mohl by to někdo zkušenější opravit? --Jvs 10. 5. 2013, 17:17 (UTC)

Citace elektronického periodika[editovat | editovat zdroj]

  • Reuters. Favorité selhali, radoval se Ital Staudacher. Redakce kal. iDNES.cz [online]. 2007-02-06 [cit. listopad 2007]. Dostupné online. 
  • Reuters. Favorité selhali, radoval se Ital Staudacher. Redakce kal. iDNES.cz [online]. 2007-02-06 [cit. listopad 2007]. Dostupné online. 
  • Reuters. Favorité selhali, radoval se Ital Staudacher. Redakce kal. iDNES.cz [online]. 2007-02-06 [cit. listopad 2007]. Dostupné online. 

Ponk3[editovat | editovat zdroj]

Putinismus je označení používané některými politiky, politology a novináři pro politický režim spojený s prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem.

Podle Fareeda Zakarii[1] jsou klíčovými prvky putinismu „nacionalismus, náboženství, sociální konzervatismus, státní kapitalismus a státní nadvláda nad médii“.

Walter Laqueur[2] přidává k tomuto výčtu „všudypřítomný pocit národa obklopeného nepřáteli“.

Richard Sakwa v článku „Developed Putinism: Change without Development“[3] rozlišuje čtyři fáze putinismu:

  1. Obnova politiky po období chaosu: od března 2000 do října 2003.
  2. Konsolidace režimu: od úderu proti Michailu Chodorkovskému v roce 2003 do roku 2008.
  3. Tandemová vláda (prezident Dmitrij Medveděv – premiér Vladimir Putin) 2008 – 2012, posílení právního státu a liberálních aspektů.
  4. Rozvinutý putinismus; dle Sakwy v odklonu od liberalismu hrála nemalou roli obava z geopolitických ambicí Západu (intervence v Iráku a Libyi, démonizace syrského vládce Bašára Asada).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ The rise of Putinism By Fareed Zakaria July 31, 2014 http://www.washingtonpost.com/opinions/fareed-zakaria-the-rise-of-putinism/2014/07/31/2c9711d6-18e7-11e4-9e3b-7f2f110c6265_story.html
  2. ↑ Recenze knihy Walter Laqueur: Russia and Its Future with the West https://www.kirkusreviews.com/book-reviews/walter-laqueur/putinism/
  3. ↑ http://www.css.ethz.ch/publications/pdfs/RAD-127-2-4.pdf Developed Putinism: Change without Development RUSSIAN ANALYTICAL DIGEST No. 127, 8 May 2013

Ponk4[editovat | editovat zdroj]

Ponk5[editovat | editovat zdroj]

Sanace

Tento článek je o odstranění škod na krajině. Další významy jsou uvedeny na stránce Jvs/Ponky (rozcestník).

Sanace lze definovat jako přijetí opatření k nápravě škod způsobených lidskou činností na krajině nebo majetku.[1] Sanace je samotné odstranění příčin a následků způsobených škod. Nápravná opatření učiněná v krajině jsou revitalizace a rekultivace.

Sanace škod vzniklých po těžbě[editovat | editovat zdroj]

Práce, které je těžební společnost povinna učinit k odstranění škod na krajině vzniklých těžební činností (§ 31 odst. 5 horního zákona).[2]. Většinou zahrnuje odstranění techniky a technologických zařízení používaných při dobývání surovin a manipulaci s nimi. Samotný proces technologický proces likvidace škod po povrchové a hlubinné těžbě se nazývá rekultivace.

Sanace ekologických zátěží[editovat | editovat zdroj]

Sanace ekologických zátěží je proces odstraňování materiálů a látek ohrožující dlouhodobě složky životního prostředí. Lze sem zahrnout i odstraňování následků ekologických havárií.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Definice sanací
  2. ↑ Horní zákon
  3. ↑ Ekosystem sanace

Související články[editovat | editovat zdroj]


  • Horní zákon: §§ 31, 32, 37
  • 334/1992 Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu
  • Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
  • google:
    • sanace ekologických zátěží
    • sanace ekologických zátěží site:ekolist.cz

Ponk6[editovat | editovat zdroj]

Petr Tučný[editovat | editovat zdroj]

  • Petr Tučný (26. června 1920, Praha - 13. dubna 2012, Praha) byl český designér, architekt a grafik.

Pankrácká pláň[editovat | editovat zdroj]

City Green Court: kancelářská budova (8 NP) na rohu ulic Pujmanové a Hvězdova, zahájení stavby: přelom 2010/2011, plánovaný termín dokončení březen 2012 [dle tabule] [3] do konce 2012 [4]

City Epoque: Dokončení projektu: 1. čtvrtletí roku 2013 [5]

City Deco: kancelářská budova přiléhající k budově Motokovu s půdorysem ve tvaru "E", výstavba : jaro 2010 - jaro 2012 [6]

Svět (rozcestník) [editovat | editovat zdroj]

Další přenesené významy

oblastní / regionální / lokální světy - části celku, vymezené například místem (podmořský svět), profesí (svět divadla), literárním dílem (svět Pána prstenů, Platónův svět idejí)

vztaženy k určité oblasti lidského konání

fiktivní/fikční světy

  • v literatuře
  • v logice

možný svět

  • v modální logice

Ponk7[editovat | editovat zdroj]

Kolektivní vina de:Kollektivschuld en:Collective guilt en:Collective responsibility en:Collective punishment

Kolektivní vina je předpoklad, že odpovědnost za činy určitého společenství nesou všichni jeho členové.

Kolektivní vina byla často uplatňována ve válce a bezprostředně po ní. V minulosti byl princip kolektivní viny uplatňován v daleko větší míře než v současnosti. Moderní trestní právo je založeno na individuální odpovědnosti.

  • Kolektivní vina
  • Kolektivní odpovědnost
  • Kolektivní trest

Kolektivní odpovědnost v trestním právu[editovat | editovat zdroj]

Kolektivní odpovědnost firem[editovat | editovat zdroj]

Viz též: Trestní odpovědnost právnických osob

Kolektivní vina v Německu[editovat | editovat zdroj]

V politickém žargonu německé pravice se "kolektivní vina" stala politickým sloganem - jako označení pro (skutečné nebo údajné) tvrzení o kolektivní vině Němců za zločiny nacionálního socialismu.

Dle Karla Jasperse (Otázka viny) nese německý národ jako celek politickou odpovědnost, ne však kriminální vinu.


Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Právnická fakulta Masarykovy univerzity
/ Katedra trestního práva
/ Diplomová práce
/ Trestní odpovědnost právnických osob de lege lata a de lege ferenda v České republice
/ Bc. Hana Nožková
/ 2011
/ http://is.muni.cz/th/209442/pravf_m/DP_konecna_verze.txt
3.1.8. Individuální trestní odpovědnost......................................................................................12
3.1.9. Kolektivní trestní odpovědnost.........................................................................................12

Ponk8[editovat | editovat zdroj]

Seasteading je koncept vytváření trvalých obydlí na moři, tzv. seasteadů, v mezinárodních vodách mimo území nárokované existujícími vládami. Na volném moři zatím nikdo nevytvořil stavbu, která by byla uznána jako suverénní stát. Mezi navrhované stavby patří upravené výletní lodě, upravené ropné plošiny a na zakázku postavené plovoucí ostrovy.[1]

Zastánci tvrdí, že seasteady mohou „poskytnout prostředky pro rychlé inovace v dobrovolné správě a zvrátit poškozování životního prostředí v našich oceánech ... a podpořit podnikání.“[2] Někteří kritici se obávají, že seasteady jsou navrženy spíše jako útočiště pro bohaté, aby se vyhnuli daním nebo jiným povinnostem.[3].

Ačkoli seasteading budí dojem svobody od nežádoucích pravidel a předpisů, jsou moře „jedna z nejpřísněji regulovaných míst na Zemi“, přestože se zdají být bez hranic a svobodná; zejména průmysl výletních lodí je silně regulován.[4]

Termín seasteading je blend moře a hospodářství a pochází z 60. let 20. století.[5]

Ponk9[editovat | editovat zdroj]

Ve Wikipedie:Rozcestníky se píše: Název má jeden hlavní význam, pokud se jedná o: 1. výrazně nejčastější význam: Fotbal – kopaná, míčová hra 2. obecninu: Ucho – sluchový orgán

Formulace o obecninách

https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie%3ARozcestn%C3%ADky&diff=prev&oldid=158911

ale s dovětkem: Pokud je to sporné, je evidentní, že je nutné použít rozcestník druhého typu.

Dovětek reformulován zde

https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie%3ARozcestn%C3%ADky&diff=prev&oldid=789832

Tento způsob je preferovaný; pokud však není srovnání jednoznačné, je nutno použít rozcestník druhého typu.

  1. ↑ MANGU-WARD, Katherine. Homesteading on the High Seas: Floating Burning Man, "jurisdictional arbitrage," and other adventures in anarchism. Reason Magazine. April 28, 2008. Dostupné online [cit. 2009-02-28]. 
  2. ↑ Seasteading.org: Why Steastead?
  3. ↑ WONG, Julia Carrie. Seasteading: tech leaders' plans for floating city trouble French Polynesians. The Guardian. January 2, 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ ELMHIRST, Sophie. The disastrous voyage of Satoshi, the world’s first cryptocurrency cruise ship. The Guardian. 7 September 2021. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Oxford English Dictionary: seasteading
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Jvs/Ponky&oldid=9170529“