Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Buddhové z Bamjánu

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tato stránka obsahuje archiv návrhu článku mezi Nejlepší články. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články. --Juan de Vojníkov 12:23, 18. 5. 2008 (UTC)

Buddhové z Bamjánu[editovat | editovat zdroj]

Článek podle mě úspěšně prošel WikiProjektem Kvalita a již se blíží kvalitě nejlepších článků, podle mě je vyčerpávající a dostatečně ozdrojován. Proces nominace by ho mohl jedině zlepšit. --Podzemnik 21:06, 1. 4. 2008 (UTC)

Hlasování[editovat | editovat zdroj]

  • od 4. května (9:28) do 18. května (9:28) 2008
Pro zařazení[editovat | editovat zdroj]
  1. Jan.Kamenicek 07:47, 4. 5. 2008 (UTC)
  2. Velmi pěkné. --Lenka64 17:33, 4. 5. 2008 (UTC)
  3. Výborné! (Upozorňuji ale na pravděpodobnou chybku, v literatuře je citován jakýsi "SOUČEK, Souček"; prosím o vyjasnění.) --Ioannes Pragensis 11:50, 5. 5. 2008 (UTC)
  4. --Podzemnik 15:39, 5. 5. 2008 (UTC)
  5. --Tedmek 19:18, 7. 5. 2008 (UTC)
  6. Článek se mi líbil. Takže pro نور الدين مساهمات النقاش‎ 19:59, 7. 5. 2008 (UTC)
  7. --Vojtech.dostal 06:00, 8. 5. 2008 (UTC)
  8. Tak jsem si to prošel a vypadá to, že je to perfektní.--Juan de Vojníkov 16:47, 8. 5. 2008 (UTC)
  9. --StaraBlazkova 21:54, 10. 5. 2008 (UTC) jojo
  10. Pěkné! --Pajast 15:21, 13. 5. 2008 (UTC)
  11. --Martin Happy Zub 18:00, 13. 5. 2008 (UTC)
  12. --Chmee2 12:50, 14. 5. 2008 (UTC)
  13. --Gepard 14:39, 15. 5. 2008 (UTC)
Proti zařazení[editovat | editovat zdroj]
Diskuse během hlasování[editovat | editovat zdroj]

Finální diskuse[editovat | editovat zdroj]

Velmi pěkný článek, mám jen drobnost. V článku se píše, že okolo r. 630 jistý poutník popsal ještě třetí, tentokrát ležící sochu Buddhy, což "bylo impulzem pro řadu archeologických průzkumů místní oblasti, které pokračují dodnes".

Působí to dojmem, že ty archeologické průzkumy už trvají více než 1300 let. Chtělo by to přeformulovat, ale nevím, jestli tím impulsem bylo např. nedávné objevení jeho spisu nebo něco jiného, nebo se o tom ví už dlouho a ty průzkumy prostě probíhají bez nějakého zvláštního impulsu. Pokud je informace o popisu třetí sochy v tom spisu nová, bylo by fajn, kdyby se podařilo zjistit, od kdy se o ní ví. Jan.Kamenicek 20:51, 15. 4. 2008 (UTC)

Díky za připomínku. Ty průzkumy probíhají podle mě bez impulsu, jen tak. Ale zkusím dohledat, přeformulvoat a doplnit. --Podzemnik 21:04, 15. 4. 2008 (UTC)
Tak jsem přeformuloval, navíc jsem pro zajímavost doplnil jednu větu o profesoru Tarzim s refem na článek, kde se kdyžtak může zájemce dočíst více. Je to OK? Když si čtu zpětně Tvůj příspěvek, nejsem si jist, jestli jsem jej správně pochopil;) Ta informace o třetí soše je od toho Suan-canga, to tam je podle mě řečeno. --Podzemnik 22:01, 15. 4. 2008 (UTC)
Já jsem si mezitím prošel ref k dotyčné části a ještě jsem to také doplnil a přeformuloval. "Impuls" jsem vypustil.
Předtím jsem se nevyjádřil asi úplně jasně. O tom, že info je od Suan-canga se v článku píše. Na mě to ale působilo dojmem, že teprve nyní si toho někdo všiml, že o tom S-C píše, a proto se rozjely ty archeologické výzkumy. Pokud to tak je, bylo by zajímavé vědět, kdo a kdy si té informace v jeho spisu všiml a od kdy ty výzkumy běží. Není to ale nic zase tak podstatného, pokud ta informace není po ruce, myslím, že v současné podobě to může zůstat. Jan.Kamenicek 22:17, 15. 4. 2008 (UTC)
Nepodařilo se mi zjistit, kdy a kdo si toho poprvé všiml. Čistě podle mě to však nebylo nějaké historické datum či konkrétní osoba. Snad to tedy článku neuškodí, že tam ta informace nebude. Pěknou noc, --Podzemnik 21:01, 16. 4. 2008 (UTC)

Našel jsem si v jedněch starých novinách úryvek z vyprávění českého cestovatele Josefa Aula, který sochy navštívil někdy ve 20. letech 20. století. Zkusím se ještě podívat na jeho knihy, jestli by tam nebylo něco, čím by šlo článek vhodně doplnit.Jan.Kamenicek 12:05, 18. 4. 2008 (UTC)

Díky, bylo by to pěkné oživení. --Podzemnik 17:57, 19. 4. 2008 (UTC)

Nějaké informace o Aulově návštěvě jsem doplnil. Aul ale také zmiňuje některé další věci, které by jistě byly zajímavé, ale chtěly by ještě ověřit z jiných zdrojů:

  1. Větší sochu nazývá Sar-i-sól, menší sochu Šóh-i-móma, na jednom místě pak Šah-i-móma. Pokud sochy měly svá individuální označení, bylo by fajn je uvést.
  2. Kromě údajů o výšce soch by mohlo být zajímavé uvést i rozměry výklenků. Aul uvádí, že oba byly 20 m široké a 60 m vysoké.
  3. U menší sochy Aul zmiňuje převládající barvy kreseb, které prý byly velmi zachovalé: okr, siena a holubec. Siena je myslím nějaká červenohnědá, ale absolutně netuším, jak vypadá "holubec".
  4. Suan-cang se podle Aula nezmiňuje o žádných malbách ve výklencích a usuzuje z toho, že tyto malby jsou mladší.
  5. Suan-cang podle Aula uváděl, že jeden z kolosů byl pozlacen a druhý pokryt mosazí.
  6. V první verzi svého vyprávění (V zemi Tamerlanově a Zarathuštrově) píše, že prvními Evropany, kteří sochy spatřili, prý byli angličtí cestovatelé Moocroft a Trebeck roku 1824. V pozdější verzi (Karavanou do Indie) se již o tom nezmiňuje.

Jan.Kamenicek 22:44, 19. 4. 2008 (UTC)

K bodu 6: V prvním jméně má Aul asi chybu: zřejmě jde o Williama Moorcrofta a George Trebecka, kteří se po Asii pohybovali v letech 1820–1825. Jan.Kamenicek 23:21, 19. 4. 2008 (UTC)
  1. To jsem bohužel nikde nenašel, je možno doplnit, ale raději uvést přímo do textu, že to píše Aul
  2. Doplnil jsem údaj o šířce většího výklenku (zde). S těmi výškami výklenků nevím. V textu je uváděno, že údaje o výšce soch se liší. A údaje o výšce výklenku tím pádem asi taky (i když jsem je nenašel), protože ty výklenky jsou maximálně jen o pár metrů vyšší než sochy.
  3. To je podle Aula, je možno pro zajímavost doplnit. Ne, že bych mu nevěřil;)
  4. Něco takového mi to říká, ale nejsem si jistý, jelikož nemám po ruce knihu, doplním a upřesním v příštích dnech.
  5. Viz bod 4.
  6. To je docela těžké, nenašel jsem o tom nic. Jakože o těch badatelích jo, ale ne přímo zmínku, že to byli oni, kdo prvně viděli sochy. Připadá mi to spíš jako spekulace.
JInak díky moc za připomínky, práci a zájem o článek. Hezký den; --Podzemnik 09:02, 20. 4. 2008 (UTC)
Body 1 a 3 do textu co nejdříve zapracuji, ale asi už ne dnes.
Bod 2: Jste si jist, že ve zdroji, který uvádíte, čísla 24 a 16 označují šířku výklenku u základny a u vrcholu? Našel jsem si nominační text na Seznamu světového dědictví zde a v kapitole 3. Description, podkapitola Niche of the 55 metre standing Buddha and the surrounding caves, kde se píše, že výklenek je zcela symetrický, 24 m je šířka a 16 m je jeho hloubka.
Bod 6: Máte pravdu, těžko se dopátrat, jestli někdy nějaký jiný Evropan, o němž třeba nikdo vůbec neví, do kraje nezavítal již dříve. Myslíte, že by bylo možné napsat alespoň, že byli prvními Evropany, kteří o sochách podali zprávu? Úplně si to Aul snad z prstu nevycucal a zatím jsem zmínku o žádném jiném Evropanu, který by tam byl dříve, nenašel. Jan.Kamenicek 19:55, 20. 4. 2008 (UTC)
Za body 1 a 3 moc děkuji. Ten můj zdroj to fakt píše. Ale je to taková populárně-naučná publikace, dáme samozřejmě přednost nominačnímu dokumentu. Ten je podle mě přesnější a seriózní. Ty rozměry výklenku do textu zapracuji. K tomu bodu 6 si myslím, že jak jste to podal, by to bylo ok. Hezký večer, --Podzemnik 20:47, 20. 4. 2008 (UTC)

Bod 3 a 4: Tak Suan-cang o jedné soše píše, že byla ze zlata, ale že by duhá byla pokryta mosazí, to ne. Píše o soše, a pak, cituji:

„ Na východ odtud je klášter, postavený kterýmsi z dávných králů této země. Východně od něj se nachází stojící socha Buddhy Šákjamuniho zhotovená z bronzu, vysoká přes sto čch´. “
O malbách se taky nezmiňuje. Ta zmínka o Bamjánu má však asi stránku a kousek, není to žádný podrobný popis. Těžko soudit, zda se o malbách nezmiňuje proto, že tam nebyly, či že jsou z pozdější doby. Čistě podle mě však jsou z té doby, mniši tam už bydleli a ve volných chvílích si malovali po stěnách. --Podzemnik 10:41, 21. 4. 2008 (UTC)
Díky za ty informace. V tom případě asi nemá cenu se body 3 a 4 více zabývat.
Předtím, než se pustím do dalších úprav textu, chtěl bych si ten nominační text Seznamu světového dědictví přečíst podrobněji, ale teď na to nemám čas, takže prosím jeden-dva dny o strpení.
Všiml jsem si ještě, že reference č. 34 a 35 odkazují na stejný text, což je asi chyba. Myslím, že reference č. 35 měla odkazovat někam jinam.
Pěkný zbytek večera. Jan.Kamenicek 19:14, 21. 4. 2008 (UTC)
Ten ref jsem opravil, byla tam chyba jak vrata, díky moc, nevšiml jsem si toho. Klidně studujte i týden. Není kam spěchat. --Podzemnik 19:20, 21. 4. 2008 (UTC)

Článek jsem rozšířil podle té nominační zprávy na Seznam světového dědictví. Přidal jsem také informace o sochách sedících Buddhů, které tam také bývaly, a přilehlých jeskyních. Opravil a doplnil jsem rozměry těch výklenků a vzdálenost mezi sochami. Plus pár dalších věcí. Mrkněte prosím, jestli to tak může být. Jan.Kamenicek 21:18, 24. 4. 2008 (UTC)

Měl bych ještě také pár dotazů:

  1. V článku se píše, že "Již od prvních století našeho letopočtu se zde usídlovali mniši" a dále "První buddhističtí mniši, ... , byli podle tradice vysláni již králem Ašókou". Článek o Ašókovi však uvádí, žd žil v letech 300 - 232 před naším letopočtem. Tyhle údaje by chtělo nějak sladit.
  2. V článku je uvedeno, že "Dnes se nedaleko bamjánského údolí nachází město Bamján", což vypadá, že vyrostlo celkem nedávno. Článek o městě Bamján však zase uvádí "Město leželo na trase hedvábné stezky a v dávných dobách bylo rušným místem plným poutníků i nejrůznějších obchodníků".
  3. "Umar odůvodňoval svůj čin tím, že islám nedovoluje zobrazovat živé bytosti. To však měla být jen záminka, ve skutečnosti měla akce být jakousi odplatou za to, že OSN uvalila na Afghánistán přísné ekonomické sankce." Jde opravdu o nezvratnou skutečnost (pak by to chtělo uvést něco na podporu tohoto tvrzení) nebo o domněnku či spekulaci citovaného autora?
  4. Ref č. 37 také zřejmě vede na špatný článek. Možná by bylo dobré zkontrolovat všechny. Jan.Kamenicek 08:17, 25. 4. 2008 (UTC)
Podívám se na to, zkontroluju, předělám apod., avšak dostanu se k tomu až v průběhu příštího týdne. Není kam spěchat;) --Podzemnik 13:51, 25. 4. 2008 (UTC)
Tak jsem dse k tomu dostal již dnes.
  1. Napsal jsem tam zatím poutníci, ale ještě budu přemýšlet, co s tím
  2. Snad přeformulováno.
  3. Napsal jsem místo „ve skutečnosti“ tak „údajně“. Autor tam sice píše, že „ve skutečnosti“, ale asi to bude jen jeho spekulace.
  4. Opravil jsem jej, ještě zkontroluji všechny ostatní, ale dnes už asi ne. Pěkný den, zdraví --Podzemnik 08:50, 27. 4. 2008 (UTC)

Teď jsem, chtěl prolinkovat tu přidanou část - kouknu do kódu a koukám, jaké je tam podivné osazení tvrdé mezery:„pro přichycení hliněné hmoty vytvarované do podoby“. Nechápu, proč je třeba zrovna sem jí dávat? A z jakých pravidel to vychází? Doporučení říkají, že tvrdámezera se dává:

  • neslabicne predlozky (k, s, v, z) by nemely byt na konci radku nikdy (pravopis)
  • jednopismenne predlozky a spojky (o, u, i) podle typografu take ne, vyjimkou je spojka a
  • aby se nelamaly radky v mistech, kde je cislovka a jednotka (150 km), datum (21. ledna 2008), iniciala a prijmeni (K. J. Erben) nebo v obdobnych pripadech (Karel IV., 150 000, Serie A)
  • v ustálených vícedílných zkratkách (s. r. o.)
  • před pomlčkou oddělenou mezerami tak, aby při případném rozdělení zůstala na prvním řádku (lorem – ipsum). Takže se chci, zetpat jestli ten text můžu projít a upravit podle svého mínění, nebo to má ňáký význam?--Juan de Vojníkov 09:07, 27. 4. 2008 (UTC)
Na typografii i prolinkování se chystám, ale mám v plánu ještě pár úprav a chci to udělat až potom, abych nemusel dvakrát. Měl jsem tam šablonu, že na článku se pracuje, ale ta prý tam nemůže být moc dlouho, tak jsem ji už odstranil. Jan.Kamenicek 09:21, 27. 4. 2008 (UTC)

Aha, tak já tě nechám v klidu pracovat. Jinak tu lhůtu si tam můžeš vložit jak bude dlouhá. Myslím, že v tomto případě ti to nebude mít nikdo za zlé. Viz: Šablona:Pracuje se.--Juan de Vojníkov 09:24, 27. 4. 2008 (UTC)

Článek jsem ještě dost rozšířil a rozčlenil, mrkněte prosím, jestli to tak může být.

Podle několika zdrojů, které jsem našel na netu, větší socha reprezentovala Buddhu Vairóčanu a menší Buddhu Šákjamuniho, který je identický s Gautamou. Proto jsem opravil větu, že "...byl větší Buddha ... největším stojícím zpodobněním Buddhy Gautamy na světě" na "...byl větší Buddha ... jedním z největších stojících zpodobnění Buddhy na světě". Původní věta možná taky nebyla špatně, protože en.wiki třeba o Vairóčanovi píše, že "...can be seen as the universal aspect of the historical Gautama Buddha", ale bez tohoto kontextu to v článku vypadalo zmatečně a myslím, že tohle ani článek nemusí řešit, proto jsem to přepsal, jak je uvedeno výše. Jan.Kamenicek 19:42, 30. 4. 2008 (UTC)

Z mého pohledu už hlasování nestojí nic vážného v cestě, ale protože jsem text podstatně rozšířil (byť jsem na počátku tvrdil, že mám jen jednu drobnost :-), možná by bylo dobré nechat ještě pár dní prostoru, aby se k tomu mohli ostatní vyjádřit. A pak – jedem! Jan.Kamenicek 13:32, 2. 5. 2008 (UTC)

Jsem pro, ještě si to taky pořádně přečtu a počátkem příštího týdne to posunu. A to rozšíření bylo fakt veliké, nečekal jsem to, wikispolupráce je moc pěkná věc. Hezký víkend Jane, --Podzemnik 13:38, 2. 5. 2008 (UTC)
Nějak nemám energii si to důkladně procházet, ale souhlasím s tím, že se to může posunout do hlasování a drobnosti řešit v průběhu hlasování. No nádherně se to tady rozšířilo. Občas ta wiki pomoc funguje:-)--Juan de Vojníkov 06:25, 4. 5. 2008 (UTC)

Ke změně formulace ohledně výzdoby v r. 2001: Takto to vypadá, že výklenek byl vyzdoben až roku 2001, nikoliv že ještě před zničením byl stále vyzdoben. Myslím, že předchozí formulace byla přesnější. Jan.Kamenicek 07:36, 4. 5. 2008 (UTC)

Primární diskuse[editovat | editovat zdroj]

Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv nominace. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:Nominace_nejlepších_článků/Buddhové_z_Bamjánu&oldid=21333285“