Včela medonosná syrská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxVčela medonosná syrská[1]
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Podřádštíhlopasí (Apocrita)
Čeleďvčelovití (Apidae)
Rodvčela (Apis)
Druhvčela medonosná (Apis mellifera)
Trinomické jméno
Apis mellifera syriaca
Alexander Stepanovich Skorikov; 1929
Synonyma
  • Apis mellifica unicolor variety syriaca (Buttel-Reepen 1906)
  • Apis syriaca (Skorikov 1929)
  • Apis mellifera siriaca (Kerr and Amaral 1960)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Včela medonosná syrská (Apis mellifera syriaca) je poddruh včely medonosné,[2] někdy též nazývaná palestinská,[3] pocházející z severní Sýrie, Libanonu, Palestiny, jižního Izraele, Negevské pouště a údolí řeky Jordán až do Jordánska.[3][4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Genetická analýza provedená na včelách medonosných z více míst v Jordánsku ukázala, že všechny včely byly syrské, bez zjistitelné introgrese (hybridizace) z evropských poddruhů, dokonce ani v lokalitách kde se vyskytovaly včely vlašské. Autoři nebyli schopni vysvětlit zjevný nedostatek hybridizace.[5]

Charakteristia[editovat | editovat zdroj]

Ve studii z roku 2013 bylo prokázáno, že mají srovnatelné hygienické chování jako včela kraňská z Evropy (které, pokud je dostatečné, může vést k odolnosti vůči Varroa destructor).[6] Bylo pozorováno, že se adaptovala na útoky sršňů (Vespa orientalis) a vlhy (Merops orientalis) tím, že zůstanou v úlu, aby se bránily útokům.

Včely syrské nají vyšší míru agresivity, omezené plodování během nejteplejších měsíců, nadměrnou rojivost a produkci rojových matečníků. Mají ojedinělý zvyk chovat více neoplodněných královen ve včelstvu (ve kterém chybí včelí matka), dokud se nová matka úspěšně nespáří, čímž se snižuje riziko, že se včelstvo stane bezmatečné.

Jejich uváděné velmi nízké výnosy medu spolu s vyšší mírou agresivity a výraznou rojivostí je činí nevhodnými pro moderní včelařství. V důsledku toho jsou do oblasti pravidelně dováženy včelí matky a včelstva plemen včel vlašských a kraňských z Evropy.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Apis mellifera syriaca na anglické Wikipedii.

  1. ITIS - Report: Apis mellifera. www.itis.gov [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. 
  2. Včela medonosná syrská. www.biolib.cz [online]. [cit. 2024-05-09]. Dostupné online. 
  3. a b ENGEL, Michael S. Fossil honey bees and evolution in the genus Apis (Hymenoptera: Apidae). Apidologie. 1998, roč. 29, čís. 3, s. 265–281. Dostupné online [cit. 2024-05-09]. ISSN 0044-8435. DOI 10.1051/apido:19980306. 
  4. HASSONA, Nadia. Natural Therapeutic Nutrition and its Effect on Honey Bee Apis mellifera L. Colonies. Journal of Plant Protection and Pathology. 2023-09-17, roč. 0, čís. 0, s. 257–265. Dostupné online [cit. 2024-05-09]. ISSN 2090-3758. DOI 10.21608/jppp.2023.227470.1166. 
  5. a b HADDAD, Nizar Jamal; BATAINH, Ahmed; SAINI, Deepti. Evaluation of Apis mellifera syriaca Levant region honeybee conservation using comparative genome hybridization. Genetica. 2016-06, roč. 144, čís. 3, s. 279–287. Dostupné online [cit. 2024-05-09]. ISSN 0016-6707. DOI 10.1007/s10709-016-9897-y. (anglicky) 
  6. KENCE, Meral; OSKAY, Devrim; GIRAY, Tugrul. Honey bee colonies from different races show variation in defenses against the varroa mite in a ‘common garden’. Entomologia Experimentalis et Applicata. 2013-10, roč. 149, čís. 1, s. 36–43. Dostupné online [cit. 2024-05-09]. ISSN 0013-8703. DOI 10.1111/eea.12109. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]