Václav Vacínek

Václav Vacínek
Narození	25. července 1908 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	31. srpna 1951 (ve věku 43 let) Věznice Pankrác Československo Československo
Národnost	česká
Povolání	obchodník
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Václav Vacínek (25. července 1908 Praha – 31. srpna 1951 Věznice Pankrác) byl český obchodník odsouzený v politickém procesu k trestu smrti a v roce 1951 popraven.

Životopis

Dětství a mládí

Narodil se v roce 1908 v Praze. Jeho otec Jan byl inspektor pražské policie. Kromě matky Marie měl ještě mladší sestru, která ale zemřela, když jí bylo 16 let. V dětství nejprve absolvoval obecnou školu, tři roky pak navštěvoval měšťanskou školu, jeden rok obchodní školu a nakonec se vyučil obchodním příručím, když pracoval u firmy v obchodě s hedvábím Zikmund-Ascher. Později pracoval rovněž u firmy Reisener a spol. Poté nastoupil v roce 1926 na vojenskou službu se stanovištěm v Bílině, kde setrval 18 měsíců (do roku 1928). Po absolvování vojenské služby začal pracovat u firmy Lieber a spol. V důsledku světové hospodářské krize ale o zaměstnání přišel a vykonával tak pouze příležitostná zaměstnání. Ze zdravotních důvodů poté nebyl přijat ke službě u státní policie. Od roku 1934 podnikal, přičemž vlastnil obchod se zeleninou a smíšeným zbožím v Ječné ulici v dnešní Praze 2. S otevřením obchodu mu v začátcích finančně pomohl jeho otec, který tou dobou odcházel do penze. Se svou manželkou Libuší, se kterou se oženil v roce 1944, měl dva syny. Jeho volnočasovým koníčkem bylo promítání filmů.

Druhá světová válka

Během druhé světové války dodával ze svého obchodu potraviny protinacistickým odbojářům. Zároveň ze svého obchodu dodával zboží Komunikačnímu úřadu, kde působil jistý Jan Matička. V květnu 1945 se Vacínek zúčastnil Pražského povstání u budovy Českého rozhlasu, některé zdroje přitom uvádí, že byl za svou činnost vyznamenán.

Po únorovém převratu

Po únorovém převratu byl Vacínkův obchod zestátněn a začleněn pod národní podnik Pramen, Vacínek nicméně zůstal v obchodě pracovat jako jeho vedoucí. Jeho žena v obchodě pracovala jako prodavačka. V tomtéž roce informoval Matička Vacínka o svém plánu tisknout falešné potravinové lístky, s čímž Vacínek souhlasil. Na počátku léta 1950 začal lístky Matička na nově opatřeném tiskařském lisu tisknout. První lístky, až si byl jist jejich dostatečnou kvalitou, začal Vacínek prodávat v září 1950. V červnu 1951 byla ovšem celá distribuční síť odhalena a 15. června 1951 byli Vacínek, Matička i několik dalších distributorů zatčeno. Distributoři přitom v uplynulých měsících vydělali i statisíce Kčs. Až do tohoto bodu se jednalo o standardní kriminální činnost, jež byla nelegální i v řadě demokratických zemí, a na celém případu nebylo nic neobvyklého.

Soudní proces

Již v červenci 1951 se s účastníky distribuce konal soudní proces, který byl politicky motivován proti podnikatelům. Za trestný čin „ohrožování zásobování“ byl Vacínek, stejně jako Matička a distributor Smutka, odsouzen k trestu smrti. Několika dalším distributorům byly uděleny dlouholeté tresty odnětí svobody, některým pak tresty doživotní. Všem odsouzeným v případu zároveň propadl veškerý majetek a odsouzení ztratili svá občanská práva. Vacínek se proti rozsudku odvolal, ještě v červenci 1951 bylo ale jeho odvolání zamítnuto. Neúspěšná byla rovněž žádost o milost, kterou Vacínek a jeho rodina podali prezidentu Klementu Gottwaldovi. V srpnu 1951 byl popraven.

Rehabilitace

Po sametové revoluci byl v lednu 1991 rehabilitován. Přestože kriminální činnost dle rozhodnutí soudu páchal, výše trestu byla zcela nepřiměřená provedenému skutku a celý proces byl motivován převážně politicky.

Odkazy

Reference

Portály: Česko | Historie | Lidé