Uchazeči o pořádání olympijských her
Pořadatelské město olympijských her vybírá Mezinárodní olympijský výbor na základě nominací národních olympijských výborů na zasedání. Které se konalo sedm let před zahájením olympiády. Již tomu tak není, a zvolení pořadatelského města je s delším předstihem. Změna byla učiněna vyhlášením programu Agenda 2020. Zvolené město hostí také paralympijské hry.
Výběr pořadatele bývá provázen četnými spory.[1] Jde spíše o politickou prestiž, ekonomická výhodnost olympiád je sporná vzhledem k velmi nákladným investicím do sportovišť a infrastruktury.[2] Proto zájem o pořádání her klesal, zejména v evropských zemích.[3] MOV na to reagoval vyhlášením programu Agenda 2020, který chce mimo jiné, náklady na hry omezit.[4]
Skandál s uplácením při přidělení olympiády 2002 městu Salt Lake City[5] vedl ke změně pravidel volby. Každé město musí předem prokázat připravenost na pořádání her a do závěrečného hlasování projde pouze omezený počet uchazečů, kteří dostanou nejlepší hodnocení od zvláštní komise MOV.
Od šedesátých let platí zásada, že za každou zemi může kandidovat pouze jedno město. Proto se v některých zemích konají ještě předkola volby: např. pro olympiádu 2024 byl za Německo vybrán Hamburk, který porazil Berlín, a za USA Boston, který v hlasování národního olympijského výboru dostal přednost před Los Angeles, San Franciskem a Washingtonem.[6]
Uchazeči o pořádání letních olympijských her[editovat | editovat zdroj]
I. Letní olympijské hry 1896[editovat | editovat zdroj]
Athény zvoleny bez protikandidáta v Paříži 23. 6. 1894
II. Letní olympijské hry 1900[editovat | editovat zdroj]
Paříž zvolena bez protikandidáta v Paříži 23. 6. 1894
III. Letní olympijské hry 1904[editovat | editovat zdroj]
Chicago zvoleno bez protikandidáta v Paříži 22. 5. 1901, hry pak byly přesunuty do Saint Louis a spojeny se Světovou výstavou 1904
IV. Letní olympijské hry 1908[editovat | editovat zdroj]
Řím zvolen v Londýně v červnu 1904
V roce 1906 se Itálie pořadatelství z finančních důvodů vzdala a hry byly přiděleny Londýnu
V. Letní olympijské hry 1912[editovat | editovat zdroj]
Stockholm zvolen bez protikandidáta v Berlíně 27. 5. 1909
VI. Letní olympijské hry 1916[editovat | editovat zdroj]
Berlín zvolen ve Stockholmu 27. 5. 1912
- Poražení kandidáti: Alexandrie, Amsterdam, Brusel, Budapešť, Cleveland
Hry se nekonaly z důvodu první světové války
VII. Letní olympijské hry 1920[editovat | editovat zdroj]
Antverpy zvoleny v Lausanne 5. 4. 1919
- Poražení kandidáti: Amsterdam, Atlanta, Budapešť, Cleveland, Havana, Filadelfie
- Kandidatura stažena: Lyon
VIII. Letní olympijské hry 1924[editovat | editovat zdroj]
Paříž zvolena v Lausanne 2. 6. 1921
- Poražení kandidáti: Amsterdam, Barcelona, Los Angeles, Praha, Řím
IX. Letní olympijské hry 1928[editovat | editovat zdroj]
Amsterdam zvolen v Lausanne 2. 6. 1921
- Poražený kandidát: Los Angeles
X. Letní olympijské hry 1932[editovat | editovat zdroj]
Los Angeles zvoleno bez protikandidáta v Římě v dubnu 1923
XI. Letní olympijské hry 1936[editovat | editovat zdroj]
Berlín zvolen 43 hlasy (voleb 26. 4. 1931 v Barceloně se nezúčastnil potřebný počet delegátů, proto byly hlasy posbírány korespondenčně a výsledek vyhlášen 13. 5. 1931 v Lausanne)
- Poražení kandidáti: Barcelona 16 hlasů, Alexandrie, Budapešť, Buenos Aires, Dublin, Frankfurt nad Mohanem, Helsinky, Kolín nad Rýnem, Lausanne, Norimberk, Rio de Janeiro, Řím ani jeden hlas
Letní olympijské hry 1940[editovat | editovat zdroj]
Tokio zvoleno bez protikandidáta v Berlíně 31. 7. 1936. V roce 1938 se Japonsko pořadatelství vzdalo a MOV přidělil hry Helsinkám, nakonec se nekonaly kvůli druhé světové válce
Letní olympijské hry 1944[editovat | editovat zdroj]
Londýn zvolen v Londýně 9. 6. 1939
Hry se nekonaly kvůli válce
XIV. Letní olympijské hry 1948[editovat | editovat zdroj]
Londýn zvolen v Lausanne v září 1946
- Poražení kandidáti: Baltimore, Lausanne, Los Angeles, Minneapolis, Filadelfie
XV. Letní olympijské hry 1952[editovat | editovat zdroj]
Helsinky zvoleny ve Stockholmu 21. 6. 1947
- Poražení kandidáti: Amsterdam, Detroit, Chicago, Los Angeles, Minneapolis, Filadelfie
XVI. Letní olympijské hry 1956[editovat | editovat zdroj]
Melbourne zvoleno v Římě 28. 4. 1949
- Poražení kandidáti: Buenos Aires vyřazeno ve 4. kole, Detroit a Los Angeles vyřazeny ve 3. kole, Mexico City vyřazeno ve 2. kole, Chicago, Minneapolis, Filadelfie, San Francisco a Montreal vyřazeny v 1. kole
Jezdecké soutěže se konaly ve Stockholmu kvůli australským předpisům o karanténě pro dovážené koně
XVII. Letní olympijské hry 1960[editovat | editovat zdroj]
Řím zvolen v Paříži 15. 6. 1955
- Poražení kandidáti: Lausanne vyřazeno ve 3. kole, Detroit a Budapešť vyřazeny ve 2. kole, Brusel, Mexico City a Tokio vyřazeny v 1. kole
XVIII. Letní olympijské hry 1964[editovat | editovat zdroj]
Tokio zvoleno v Mnichově 26. 5. 1959
XIX. Letní olympijské hry 1968[editovat | editovat zdroj]
Mexico City zvoleno v Baden-Badenu 18. 10. 1963
- Poražení kandidáti: Detroit, Lyon, Buenos Aires
XX. Letní olympijské hry 1972[editovat | editovat zdroj]
Mnichov zvolen v Římě 26. 4. 1966
XXI. Letní olympijské hry 1976[editovat | editovat zdroj]
Montreal zvolen v Amsterdamu 12. 5. 1970
- Poražení kandidáti: Moskva, Los Angeles
XXII. Letní olympijské hry 1980[editovat | editovat zdroj]
Moskva zvolena 39 hlasy ve Vídni 23. 10. 1974
- Poražený kandidát: Los Angeles 20 hlasů
XXIII. Letní olympijské hry 1984[editovat | editovat zdroj]
Los Angeles zvoleno bez protikandidáta v Athénách 18. 5. 1978
- Kandidatura stažena: Teherán
XXIV. Letní olympijské hry 1988[editovat | editovat zdroj]
Soul zvolen 52 hlasy v Baden-Badenu 30. 9. 1981
- Poražený kandidát Nagoja 27 hlasů
XXV. Letní olympijské hry 1992[editovat | editovat zdroj]
Barcelona zvolena v Lausanne 17. 10. 1986
- Poražení kandidáti: Paříž, Brisbane a Bělehrad vyřazeny ve 3. kole, Birmingham vyřazen ve 2. kole, Amsterdam vyřazen v 1. kole
XXVI. Letní olympijské hry 1996[editovat | editovat zdroj]
Atlanta zvolena v Tokiu 18. 9. 1989
- Poražení kandidáti: Athény vyřazeny v 5. kole, Toronto ve 4. kole, Melbourne ve 3. kole, Manchester ve 2. kole a Bělehrad v 1. kole
XXVII. Letní olympijské hry 2000[editovat | editovat zdroj]
Sydney zvoleno v Monte Carlu 23. 9. 1993
- Poražení kandidáti: Peking vyřazen ve 4. kole, Manchester ve 3. kole, Berlín ve 2. kole a Istanbul v 1. kole
- Kandidatura stažena: Milán, Taškent
- Kandidatura odmítnuta pro nesplnění podmínek: Brasilia
XXVIII. Letní olympijské hry 2004[editovat | editovat zdroj]
Athény zvoleny v Lausanne 5. 9. 1997
- Poražení kandidáti: Buenos Aires, Kapské Město, Řím, Stockholm
- Kandidatura odmítnuta: Rio de Janeiro, San Juan (Portoriko), Istanbul, Lille, Petrohrad, Sevilla
XXIX. Letní olympijské hry 2008[editovat | editovat zdroj]
Peking zvolen v Moskvě 13. 7. 2001
- Poražení kandidáti: Toronto, Paříž, Istanbul vyřazeni ve 2. kole, Ósaka v 1. kole
- Kandidatura odmítnuta: Bangkok, Havana, Káhira, Kuala Lumpur, Sevilla
XXX. Letní olympijské hry 2012[editovat | editovat zdroj]
Londýn zvolen v Singapuru 6. 7. 2005
- Poražení kandidáti: Paříž vyřazena ve 4. kole, Madrid ve 3. kole, New York ve 2. kole, Moskva v 1. kole
- Kandidatura odmítnuta: Havana, Istanbul, Lipsko, Rio de Janeiro
XXXI. Letní olympijské hry 2016[editovat | editovat zdroj]
Rio de Janeiro zvoleno v Kodani 2. 10. 2009
- Poražení kandidáti: Madrid vyřazen ve 3. kole, Tokio ve 2. kole, Chicago v 1. kole
- Kandidatura odmítnuta: Baku, Dauhá, Praha
XXXII. Letní olympijské hry 2020[editovat | editovat zdroj]
Tokio zvoleno v Buenos Aires 7. 9. 2013
XXXIII. Letní olympijské hry 2024[7][editovat | editovat zdroj]
Paříž zvolena jednohlasně v Limě v 13. 9. 2017
- Kandidaturu zvažovaly: Boston, Budapešť, Hamburk, Řím
- Kandidatura stažena: Boston, Budapešť, Hamburk, Řím, Madrid, Petrohrad
- Kandidatura odmítnuta: Saúdská Arábie a Bahrajn[8]
- Náhradní kandidát Los Angeles za Boston
- Na základě domluvy byla pro XXXIII. Letní olympijské hry zvolena Paříž a pro XXXIV. Letní olympijské hry bylo zvoleno Los Angeles
XXXIV. Letní olympijské hry 2028[7][editovat | editovat zdroj]
Los Angeles zvoleno jednohlasně v 13. 9. 2017
- Na základě domluvy byla pro XXXIII. Letní olympijské hry zvolena Paříž a pro XXXIV. Letní olympijské hry bylo zvoleno Los Angeles
XXXV. Letní olympijské hry 2032[editovat | editovat zdroj]
Na 138. zasedání MOV v Tokiu byl 21. července 2021 za pořadatele Letních olympijských her 2032 zvolen se 72 hlasů australský Brisbane.
- Zainteresovaní kandidáti: Ahmadábád, Budapešť, Dauhá, Jakarta, Madrid, Porýní-Porúří a vítězný Brisbane.
XXXVI. Letní olympijské hry 2036[editovat | editovat zdroj]
Hostitelské město (stát) zatím nebylo MOVem vybráno.
- Kandidaturu zvažují: Káhira, Čcheng-tu a Čchung-čchingu, Ahmadábád, Jakarta, Soul a další. Rozhodnutí měst zatím není závazné.
Uchazeči o pořádání zimních olympijských her[editovat | editovat zdroj]
I. Zimní olympijské hry 1924[editovat | editovat zdroj]
Konaly se v Chamonix. (Původně nesly název Týden zimních sportů, jako olympiáda byly uznány až dodatečně na kongresu MOV v Praze 1925)
II. Zimní olympijské hry 1928[editovat | editovat zdroj]
Svatý Mořic zvolen v Lisabonu 6. 5. 1926
III. Zimní olympijské hry 1932[editovat | editovat zdroj]
Lake Placid zvoleno 10. 4. 1929 v Lausanne
- Poražení kandidáti: Montreal, Oslo, Yosemite Valley, Lake Tahoe, Bear Mountain, Duluth, Minneapolis, Denver
IV. Zimní olympijské hry 1936[editovat | editovat zdroj]
Garmisch-Partenkirchen dostal hry přiděleny na základě pravidla, že zimní olympiáda by se měla konat ve stejné zemi jako letní (pravidlo bylo zrušeno roku 1938)
Zimní olympijské hry 1940[editovat | editovat zdroj]
Sapporo zvoleno bez protikandidáta ve Varšavě 9. 6. 1937. O rok později se Japonsko her vzdalo, pořádáním byl pověřen Svatý Mořic a po jeho odstoupení Garmisch-Partenkirchen, po vypuknutí 2. světové války byly hry zrušeny.
Zimní olympijské hry 1944[editovat | editovat zdroj]
Cortina d'Ampezzo zvolena 9. 6. 1939 v Londýně
Hry se nekonaly kvůli válce
V. Zimní olympijské hry 1948[editovat | editovat zdroj]
Svatý Mořic zvolen v Lausanne v září 1946
- Poražený kandidát: Lake Placid
VI. Zimní olympijské hry 1952[editovat | editovat zdroj]
Oslo zvoleno 27. 6. 1947 ve Stockholmu
- Poražení kandidáti: Cortina d'Ampezzo, Lake Placid
VII. Zimní olympijské hry 1956[editovat | editovat zdroj]
Cortina d'Ampezzo zvolena v Římě 28. 4. 1949
- Poražení kandidáti: Montreal, Colorado Springs, Lake Placid
VIII. Zimní olympijské hry 1960[editovat | editovat zdroj]
Squaw Valley zvoleno 16. 6. 1955 v Paříži
- Poražení kandidáti: Innsbruck vyřazen v 2. kole, Garmisch-Partenkirchen a Svatý Mořic vyřazení v 1. kole
IX. Zimní olympijské hry 1964[editovat | editovat zdroj]
Innsbruck zvolen 26. 5. 1959 v Mnichově
X. Zimní olympijské hry 1968[editovat | editovat zdroj]
Grenoble zvolen v Innsbrucku 28. 1. 1964
- Poražení kandidáti: Calgary vyřazeno v 3. kole, Lahti vyřazeno v 2. kole, Lake Placid, Oslo a Sapporo vyřazeny v 1. kole
XI. Zimní olympijské hry 1972[editovat | editovat zdroj]
Sapporo zvoleno v Římě 26. 4. 1966
- Poražení kandidáti: Banff, Lahti, Salt Lake City
XII. Zimní olympijské hry 1976[editovat | editovat zdroj]
Denver zvolen v Amsterdamu 12. 5. 1970
Denver se pořadatelství zřekl roku 1973 z finančních důvodů, hry se konaly v Innsbrucku
XIII. Zimní olympijské hry 1980[editovat | editovat zdroj]
Lake Placid zvoleno bez protikandidáta ve Vídni 23. 10. 1974
- Kandidatura stažena: Vancouver
XIV. Zimní olympijské hry 1984[editovat | editovat zdroj]
Sarajevo zvoleno v Athénách 18. 5. 1978
XV. Zimní olympijské hry 1988[editovat | editovat zdroj]
Calgary zvoleno v Baden-Badenu 30. 9. 1981
- Poražení kandidáti: Falun vyřazen v 2. kole, Cortina d'Ampezzo vyřazena v 1. kole
XVI. Zimní olympijské hry 1992[editovat | editovat zdroj]
Albertville zvoleno v Lausanne 17. 10. 1986
- Poražení kandidáti: Anchorage, Berchtesgaden, Falun, Lillehammer, Cortina d'Ampezzo, Sofie
XVII. Zimní olympijské hry 1994[editovat | editovat zdroj]
Lillehammer zvolen v Soulu 15. 9. 1988
- Poražení kandidáti: Östersund vyřazen v 3. kole, Anchorage v 2. kole, Sofie v 1. kole
- Kandidatura stažena: Petrohrad
XVIII. Zimní olympijské hry 1998[editovat | editovat zdroj]
Nagano zvoleno v Birminghamu 15. 6. 1991
- Poražení kandidáti: Salt Lake City vyřazeno v 5. kole, Östersund v 4. kole, Jaca v 3. kole, Aosta v 2. kole
XIX. Zimní olympijské hry 2002[editovat | editovat zdroj]
Salt Lake City zvoleno 54 hlasy v Budapešti 16. 6. 1995
- Poražení kandidáti: Sion 14 hlasů, Östersund 14 hlasů, Quebec City 7 hlasů
- Kandidatura odmítnuta: Jaca, Poprad, Soči, Štýrský Hradec, Tarvisio
XX. Zimní olympijské hry 2006[editovat | editovat zdroj]
Turín zvolen 53 hlasy v Soulu 19. 6. 1999
- Poražený kandidát: Sion 36 hlasů
- Kandidatura odmítnuta: Helsinky, Klagenfurt, Poprad, Zakopane
XXI. Zimní olympijské hry 2010[editovat | editovat zdroj]
Vancouver zvolen v Praze 2. 7. 2003
- Poražení kandidáti: Pchjongčchang vyřazen v 2. kole 53 hlasy, Salcburk vyřazen v 1. kole se 16 hlasy
- Kandidatura odmítnuta: Andorra la Vella, Charbin, Jaca, Sarajevo
- Kandidatura stažena: Bern
XXII. Zimní olympijské hry 2014[editovat | editovat zdroj]
Soči zvoleno 51 hlasy v Ciudad de Guatemala 4. 7. 2007
- Poražení kandidáti: Pchjongčchang vyřazen v 2. kole se 47 hlasy, Salcburk vyřazen v 1. kole se 25 hlasy
- Kandidatura odmítnuta: Almaty, Bordžomi, Jaca, Sofie
XXIII. Zimní olympijské hry 2018[editovat | editovat zdroj]
Pchjongčchang zvolen 91 hlasy v Durbanu 6. 7. 2011
XXIV. Zimní olympijské hry 2022[editovat | editovat zdroj]
Peking zvolen 44 hlasy v Kuala Lumpuru 31. 7. 2015[9]
XXV. Zimní olympijské hry 2026[editovat | editovat zdroj]
Milán a Cortina d'Ampezzo zvoleny 47 hlasy v Lausanne 24. 6.2019[10]
- Poražený kandidát: Stockholm a Åre 34 hlasů
- Kandidaturu zvažovaly: Milán a Cortina d'Ampezzo, Stockholm a Åre, Calgary, Erzurum, Sapporo, Štýrský Hradec, Sion
- Kandidatura stažena: Calgary, Erzurum, Sapporo, Štýrský Hradec, Sion
XXVI. Zimní olympijské hry 2030[editovat | editovat zdroj]
Hostitelské město (stát) zatím nebylo MOVem vybráno.
- Kandidaturu zvažují: Sapporo, Vancouver a Whistler, Barcelona s Andorrou a francouzskými Pyreneji, Salt Lake City (kanditaturu zvažují na 2030 nebo 2034)
Rozhodnutí měst zatím není závazné.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Politika ovlivňovala olympijské hry vždy. Už od roku 1896. iDNES.cz [online]. 2008-08-07 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, IPC Corporation. Ekonomické dopady jsou pro pořadatele olympijských her často zklamáním. Investujeme.cz [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online.
- ↑ Why Nobody Wants to Host the 2022 Winter Olympics. Time [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online.
- ↑ ESPORTS.CZ. Olympic.cz > Agenda 2020: strategický plán vývoje olympijského hnutí představen veřejnosti. www.olympic.cz [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online.
- ↑ BBC News | World | Timeline: Olympics corruption scandal. news.bbc.co.uk [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online.
- ↑ Souboj o olympijské hry 2024 začíná. Berlín i Los Angeles v něm už prohrály. iDNES.cz [online]. 2015-04-17 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Rozhodnuto: letní olympiáda 2024 bude v Paříži, ta další v Los Angeles. iDNES.cz [online]. 2017-09-13 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online.
- ↑ SEZNAM.CZ. Muži a ženy zvlášť? Kandidatura Saúdské Arábie na pořádání her je podle MOV nepřijatelná. www.sport.cz [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online.
- ↑ Dějištěm zimní olympiády v roce 2022 bude čínský Peking. ČT sport [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online.
- ↑ Milán a Cortina 2026. Zimní olympiáda se po 20 letech vrátí do Itálie. iDNES.cz [online]. 2019-06-24 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Uchazeči o pořádání olympijských her na Wikimedia Commons
- http://www.gamesbids.com/english/archives/past.shtml Archivováno 24. 1. 2011 na Wayback Machine.
- http://www.aldaver.com/votes.html Archivováno 25. 5. 2008 na Wayback Machine.