Třída Jung-feng
Třída Jung-feng | |
---|---|
![]() Jung-ťia (MHC-1302) | |
Obecné informace | |
Uživatel | Námořnictvo Čínské republiky |
Typ | minolovka |
Lodě | 4 |
Osud | aktivní (2020) |
Technické údaje | |
Výtlak | 464,2 t (standardní) 558,3 t (plný) |
Délka | 49,9 m |
Šířka | 9,8 m |
Ponor | 2,6 m |
Pohon | 2 diesely |
Rychlost | 15 uzlu |
Dosah | 2877 nám. mil při 12 uzlech |
Posádka | 45 |
Výzbroj | 1× 20mm kanón |
Třída Jung-feng je třída pobřežních minolovek námořnictva Čínské republiky. Jedná se o plavidla typu MWV50 německé loděnice Abeking & Rasmussen.[1] Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Ve službě jsou od roku 1991.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Stavbu provedla německá loděnice Abeking & Rasmussen.[2]
Jednotky třídy Jung-feng:[3]
Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|
Jung-feng (MHC-1301) | 14. září 1988 | 26. dubna 1990 | 12. července 1991 | aktivní |
Jung-ťia (MHC-1302) | 14. září 1988 | 26. dubna 1990 | 12. července 1991 | aktivní |
Jung-ting (MHC-1303) | 23. března 1989 | 22. října 1990 | 12. července 1991 | aktivní |
Jung-šun (MHC-1305) | 23. března 1989 | 22. října 1990 | 12. července 1991 | aktivní |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/07.26_%E7%B8%BD%E7%B5%B1%E8%A6%96%E5%B0%8E%E3%80%8C%E6%BC%A2%E5%85%8938%E8%99%9F%E6%BC%94%E7%BF%92%E3%80%8D%E8%81%AF%E5%90%88%E6%88%AA%E6%93%8A%E4%BD%9C%E6%88%B0%E5%AF%A6%E5%BD%88%E6%93%8D%E6%BC%94_-_52242538465.jpg/220px-07.26_%E7%B8%BD%E7%B5%B1%E8%A6%96%E5%B0%8E%E3%80%8C%E6%BC%A2%E5%85%8938%E8%99%9F%E6%BC%94%E7%BF%92%E3%80%8D%E8%81%AF%E5%90%88%E6%88%AA%E6%93%8A%E4%BD%9C%E6%88%B0%E5%AF%A6%E5%BD%88%E6%93%8D%E6%BC%94_-_52242538465.jpg)
Jejich trup je vyroben ze dřeva a uhlíkových kompozitů. Můstek je vyroben ze slitiny hliníku. Minolovky nesou protiminový systém Thomson-CSF IBISV, navigační radar Decca a trupový sonar typu Thomson-CSF TSM2022. Slouží především jako nosiče dálkově ovládaných podvodních prostředků pro hledání a likvidaci min typu Pinguin A1 a Pinguin B3. Pro vlastní obranu loď nese jeden 20mm kanón T-75. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU 8V 396 TB93, každý o výkonu 2180 HP a dva cykloidní pohony Voith-Schneider. Nejvyšší rychlost dosahuje 15 uzlů. Dosah je 2877 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SAUNDERS, Stephen. Jane’s Fighting Ships 2009-2010. London: Jane’s Information Group, 2009. Dostupné online. ISBN 0-7106-2888-9. S. 794. (anglicky)
- ↑ GARDINER, Robert; CHUMBLEY, Stephen. Conway’s All The World’s Fighting Ships 1947-1995. Annapolis: Naval Institute Press, 1996. Dostupné online. ISBN 1-55750-132-7. S. 460. (anglicky)
- ↑ 永豐級獵雷艦 [online]. mdc.idv.tw [cit. 2020-05-18]. Dostupné online. (čínsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Jung-feng na Wikimedia Commons