Bílá sobota: Porovnání verzí
m verze 21155266 uživatele 89.24.47.194 (diskuse) zrušena experiment značka: vrácení zpět |
pročištění externích odkazů (pozvánka na akci ve valašském muzeu, vložená 5 dní před jejím konáním, tu zůstávala celých 17 let!) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 46: | Řádek 46: | ||
* {{Wikislovník|heslo=Bílá sobota}} |
* {{Wikislovník|heslo=Bílá sobota}} |
||
* {{Otto|heslo=Bílá sobota}} |
* {{Otto|heslo=Bílá sobota}} |
||
* [https |
* [https://velikonoce.vira.cz/informace/pruvodce-velikonocemi/bila-sobota-a-velikonocni-noc-vigilie Průvodce Velikonocemi: Bílá sobota – Ježíš leží v hrobě] |
||
* [http://www.fos.cz/akce/ukaz.phtml?id=229528 Zvyky na Valašsku] |
|||
* [http://www.vareni.cz/knihovna_chuti/ostatni/128/ Velikonoční kuchyně našich babiček] {{Wayback|url=http://www.vareni.cz/knihovna_chuti/ostatni/128/ |date=20050503190402 }} |
|||
* [https://web.archive.org/web/20050412235333/http://blisty.cz/2003/4/18/art13254.html Velikonoce podle Britských listů] |
|||
{{Liturgický rok}} |
{{Liturgický rok}} |
Verze z 14. 4. 2022, 19:56
Bílá sobota | |
---|---|
Socha Ježíše ležícího v hrobě od Gregoria Fernándeze v klášteře sv. Jáchyma a sv. Anny ve Valladolidu | |
Oficiální název | Bílá Sobota |
Slavený | většinou křesťanů po celém světě |
Druh | křesťanský |
Význam a smysl | Druhý den velikonočního tridua, konec postní doby |
Datum | pátek předcházející Velikonoční neděli |
Souvisí s | Velikonoce, Dějiny spásy |
Bílá sobota (latinsky sabbatum sanctum, magnum či luminum – tj. svatá, velká nebo světlá, světelná) je v liturgickém kalendáři den před Velikonoční nedělí, součást Svatého týdne - druhý den velikonočního tridua. Připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě.[1]
Charakteristika Bílé soboty
Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest. V západní církvi je zvykem během Bílé soboty konat tzv. „bdění u Božího hrobu“. Ve východní církvi (a dnes i v některých východem inspirovaných katolických společenstvích) je také zvykem na Bílou sobotu slavit liturgii připomínající pomazání Kristova těla, uložení do hrobu a rozvíjející tajemství Kristova „sestoupení do říše mrtvých“. Bílá sobota liturgicky končí západem slunce. Nastupující noc už patří obřadům Velikonoční vigilie.
Na Bílou sobotu končí postní doba. Svůj název den získal zřejmě od bílého roucha neofytů, kteří se po celý den intenzivně připravovali na křest o velikonoční vigilii (ta ovšem k Bílé sobotě v pojetí starokřesťanské ani dnešní liturgie nepatří). Název může také pocházet z lidových zvyků velkého úklidu a bílení, konaných tento den před nedělí Zmrtvýchvstání.
Večerem o Zeleném čtvrtku se zahajuje první den tridua Velký pátek, Bílá sobota je druhým dnem a triduum vrcholí o Velikonoční vigilií a neděli Zmrtvýchvstání Páně.
Bílá sobota navazuje na velkopáteční atmosféru půstu, hlídání a návštěvy Božího hrobu, a přináší zlom. Tmu a ticho v katolických kostelích střídá během obřadů Velikonoční vigilie světlo svící, zvonění a varhany, aby připomínka Kristova kříže a smrti vrcholila znamením jeho zmrtvýchvstání.
České pranostiky vztahující se k Bílé sobotě
- Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
- Odkud na Bílou sobotu vítr, odtud v létě deště.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bílá sobota na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Bílá sobota ve Wikislovníku
- Encyklopedické heslo Bílá sobota v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Průvodce Velikonocemi: Bílá sobota – Ježíš leží v hrobě