Samuil Fejnberg

Samuil Fejnberg
Samuil Fejnberg
Základní informace
Narození	14.jul. / 26. května 1890greg.; Oděsa
Úmrtí	22. října 1962 (ve věku 72 let); Moskva
Místo pohřbení	Golovinskoye Cemetery
Žánry	klasická hudba
Povolání	klavírista, hudební skladatel a hudební pedagog
Nástroje	klavír
Členem skupiny	Svaz skladatelů SSSR
Ocenění	Stalinova cena; medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945; Řád rudého praporu práce; Leninův řád; zasloužilý umělecký pracovník RSFSR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samuil Jevgenjevič Fejnberg (rusky Самуи́л Евге́ньевич Фе́йнберг; 26. května 1890 Oděsa – 22. října 1962 Moskva) byl ruský klavírista, hudební skladatel a muzikolog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Samuil Jevgenjevič Fejnberg se narodil 26. května 1890 v Oděse. V roce 1894 se rodina přestěhovala do Moskvy. Vstoupil na moskevskou konzervatoř, kde studoval hru na klavír u Alexandra Goldenweisera. Vedle toho soukromě studoval kompozici u Nikolaje Sergejeviče Žiljajeva.

Konzervatoř absolvoval v roce 1911 a zahájil dráhu koncertního klavíristy. Po vypuknutí První světové války byl odveden a poslán na frontu. Záhy onemocněl břišním tyfem a kvůli zdravotnímu stavu byl vojenské služby zproštěn. V roce 1922 se stal profesorem a vedoucím katedry klavíru na moskevské konzervatoři a obnovil svou klavírní kariéru. Proslul zejména jako první klavírista, který v Rusku uvedl v plném znění Dobře temperovaný klavír Johanna Sebastiana Bacha.

Ve dvacátých letech koncertoval s úspěchem v Německu a v Itálii. Vzhledem ke svému židovskému původu měl však později zákaz výjezdu ze SSSR. Měl tak v následujících letech pouze dva koncerty v zahraničí: ve Vídni (1936) a v Bruselu (1938). Z tohoto důvodu není příliš znám mimo hranice Ruska.

Jako skladatel se věnoval téměř výhradně tvorbě pro klavír. V tomto ohledu byl považován za pokračovatele díla Alexandr Nikolajevič Skrjabina. V roce 1946 obdržel za Klavírní koncert č. 2 Stalinovu cenu za vynikající výsledky v oblasti literatury a umění.

Feinberg publikoval v odborném tisku řadu hudebně-vědných statí. Souborně byly vydány v roce 1984 ve sborníku Судьба музыкальной формы. Napsal rovněž monografii Пианизм как искусствo, která byla vydána také až po jeho smrti v roce 1965.

Feinberg se nikdy neoženil. Žil se svým bratrem – malířem. Zemřel v Moskvě 22. října 1962. Je pochován na Golovinském hřbitově.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Klavírní skladby[editovat | editovat zdroj]

Op. 1: Klavírní sonáta č. 1 (1915)
Op. 2: Klavírní sonáta č. 2 (1915)
Op. 3: Klavírní sonáta č. 3 (1917)
Op. 5: Fantasie č. 1 (1917)
Op. 6: Klavírní sonáta č. 4 (1918)
Op. 8: Čtyři preludia (1920)
Op. 9: Fantasie č. 2 (1921)
Op. 10: Klavírní sonáta č. 5 (1921)
Op. 11: Suita č. 1 (1922)
Op. 13: Klavírní sonáta č. 6 (1923)
Op. 15: Tři preludia (1922)
Op. 19: Humoreska
Op. 19a: Berceuse
Op. 20: Klavírní koncert č. 1 C-dur (1931)
Op. 21: Klavírní sonáta č. 7 (1925)
Op. 21a: Klavírní sonáta č. 8 (1928)
Op. 24a: Dvě čuvašské melodie
Op. 25: Suita č. 2 (1936)
Op. 27a: Tři melodie (1938)
Op. 29: Klavírní sonáta č. 9 (1939)
Op. 30: Klavírní sonáta č. 10 (1940-44)
Op. 33: Dvě skladby (1947)
Op. 36: Klavírní koncert č. 2 (1944)
Op. 40: Klavírní sonáta č. 11 (1952)
Op. 44: Klavírní koncert č. 3 c-moll (1947)
Op. 45: Rapsodie na kabardino.balkarské téma (1961)
Op. 48: Klavírní sonáta č. 12 (1962)

Písně[editovat | editovat zdroj]

Op. 4: Dvě romance na slova Alexandra Sergejeviče Puškina a Michaila Jurjeviče Lermontova
Op. 7: Tři romance na slova Alexandra Bloka
Op. 14: Čtyři romance podle Valerije Brjusova, Alexandra Bloka a Andreje Bělyje (1917, nepublikováno)
Op. 16: Tři romance na slova Alexandra Puškina (1923)
Op. 18: 5 národních písní (1932)
Op. 22: Dvě písně na slova Alexandra Alexejeviče Žarova (1932)
Op. 23: Tři písně (1938)
Op. 26: 6 romancí podle Puškina (1936)
Op. 28: Sedm romancí podle Lermontova (1940)
Op. 47: Marica, podle jugoslávské lidové poesie (1958)

Další skladby[editovat | editovat zdroj]

Op. 12: Houslová sonáta č. 1 (1912, neúplná)
Op. 46: Houslová sonáta č. 2 (1955–56)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Veronika Kupská: Klavírní sonáty Samuila Fejnberga. Olomouc, 2011. bakalářská práce (Bc.). Univerzita Palackého v Olomouci. Filozofická fakulta (online)
R. Rimm: The composer-pianists: Hamelin and The Eight. Portland: Amadeus Press, 2002.
О. Черников: Скромный гений и его житие. Музыка и время, 2003, № 8.
О. Черников: Рояль и голоса великих. Ростов-н/Д: Феникс, 2011. (Серия: Музыкальная библиотека) ISBN 978-5-222-17864-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Volně přístupné partitury děl od Samuela Feinberga v projektu IMSLP
Život a dílo (anglicky)
Seznam skladeb
Životopis a ukázky z díla (anglicky)