Rudolf Altschul (lékař)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rudolf Altschul
Narození24. února 1901
Královské Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. listopadu 1963 (ve věku 62 let)
Saskatoon, Saskatchewan
KanadaKanada Kanada
Alma materFilozofická fakulta Německé univerzity v Praze
Lékařská fakulta Německé univerzity v Praze
Povolánívysokoškolský učitel a spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Altschul, FRSC (24. února 1901 Královské Vinohrady[1]4. listopadu 1963 Saskatoon, Saskatchewan, Kanada) byl německy mluvící československý anatom, psychiatr a spisovatel židovského původu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze židovské rodiny. Otec Emanuel Altschul byl obchodní zástupce, matka Emma (rozená Schneiderová) zemřela v roce 1918.[2] Jeho sestra Wilma (provd. Katzová) a jeho bratr Franz Altschul se později v době nacismu stali obětí holokaustu, jeho sestra Irma přežila věznění v terezínském ghettu a později za ním emigrovala do Kanady.[3]

Od roku 1907 Altschul navštěvoval základní školu v Karlíně a od roku 1911 c.k. Německou státní střední školu, kde se spřátelil s Hansem Klausem. [4]

Studijní a literární skupina "Protest"[editovat | editovat zdroj]

V roce 1919 založil s Hansem Klausem a Konstantinem Ahnem literární skupinu Gruppe Protest, která vydávala několik krátkodobých časopisů a prováděla společná čtení.[5] V roce 1921 publikoval v časopise Avalun příběh Die Geretteten (Zachránění).[6] [7]

Kolem roku 1919 studoval medicínu na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V roce 1925 získal doktorát. Poté se dále vzdělával ve slavné pařížské psychiatrické léčebně Salpêtrière.

Aktivity v Římě a Praze[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1926 pracoval Rudolf Altschul v neurologii na Policlinico Umberto I na univerzitě La Sapienza v Římě. V roce 1928 se oženil s Annou Karolinou Fischerovou z Prahy.

Od roku 1929 Rudolf Altschul působil opět v Praze jako odborný asistent v Histologickém ústavu Německé univerzity v Praze u Alfreda Kohna a také vedl vlastní soukromou psychiatrickou praxi. V těchto funkcích setrval až do německé okupace Československa v březnu 1939.

Aktivity v Kanadě[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 1939 uprchl Rudolf Altschul bez manželky Anny do Říma, kde působil již od roku 1926.[8] Odtud koncem srpna odcestoval do Anglie, kde se s manželkou znovu setkal. Dne 2. V září 1939 oba nastoupili v Liverpoolu na loď Athenia směrem do Kanady. Loď však byla následující den potopena německou ponorkou, ale oběma manželům se podařilo zachránit.

V říjnu přijeli do USA a odtud do Saskatoonu v Kanadě, kde bylo Rudolfovi přislíbeno místo ve fakultní nemocnici.[8] Od té doby byl Altschul zaměstnán na University of Saskatchewan, od roku 1948 jako řádný profesor a od roku 1955 jako vedoucí katedry.[3] Stal se postupně členem Americké asociace pro rozvoj vědy, Americké asociace anatomů, prezidentem Kanadské asociace anatomů a členem Královské společnosti Kanady (FRSC). [3]

Rudolf Altschul je autorem odborných textů v angličtině na témata z oborů histologie, neurologie a arteriosklerózy. V angličtině psal také literární texty a překládal z angličtiny do němčiny. Ty však zůstaly nedokončené a nepublikované v rámci pozůstalosti. [8]

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Selected studies on arteriosclerosis. Springfield, Ill.: Charles C. Thomas 1950
  • Niacin in vascular disorders and hyperlipemia. Springfield, Ill., Thomas 1964
  • Über eigenartige Begleitsymptome eines Hirnechinococcus. Aus der Klinik für Nerven- und Geisteskrankheiten der kgl. Universität Rom. in: European Neurology, 1927, S. 325–341

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Altschul na německé Wikipedii.

  1. Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, inv. č. 2656, sn. 83 [online]. NA [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. 
  2. Robert Altschul
  3. a b c Werner Röder, Herbert A. Strauss (Hrsg.), International Biographical Dictionary of Central European Emigrés 1933–1945, Vol II, 2 München: Saur 1983 ISBN 3-598-10089-2, S. 23
  4. Hartmut Binder: Die verlorene Generation. Hans Klaus und sein Kreis, 1991, S. 132–135
  5. Hartmut Binder: Die verlorene Generation. Hans Klaus und sein Kreis, 1991, S. 137–225 passim
  6. Hartmut Binder: Die verlorene Generation. Hans Klaus und sein Kreis, 1991, S. 193–197
  7. Die Geretteten (1921), abgedruckt bei Hartmut Binder: Die verlorene Generation. Hans Klaus und sein Kreis, 1991, S. 242–246
  8. a b c Hartmut Binder: Die verlorene Generation. Hans Klaus und sein Kreis, 1991, S. 225–227

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hartmut Binder (vyd.): Prager Profile: vergessene Autoren im Schatten Kafkas. Berlin: Mann 1991. Darin: Hartmut Binder: Die verlorene Generation. Hans Klaus und sein Kreis, S. 97–252.
  • Susanne Blumesberger, Michael Doppelhofer, Gabriele Mauthe: Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren jüdischer Herkunft 18. bis 20. Jahrhundert. Band 1: A–I. Hrsg. von der Österreichischen Nationalbibliothek. Saur, München 2002, ISBN 3-598-11545-8, S. 29 (Nr. 207).
  • Werner Röder, Herbert A. Strauss (vyd.), International Biographical Dictionary of Central European Emigrés 1933–1945, Vol II, 2 München: Saur 1983 ISBN 3-598-10089-2, S. 23f.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]