Pražské vodovody a kanalizace
Pražské vodovody a kanalizace | |
---|---|
Sídlo společnosti v Praze-Hostivaři | |
Základní údaje | |
Právní forma | akciová společnost |
Datum založení | 1. duben 1998 |
Sídlo | Praha, Česko |
Adresa sídla | Ke Kablu 971/1 |
Souřadnice sídla | 50°4′27,64″ s. š., 14°26′58,78″ v. d. |
Klíčoví lidé | Ing. Philippe Guitard (předseda představenstva) |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | Vodní hospodářství |
Mateřská společnost | Veolia Česká republika |
Majitel | Veolia Central & Eastern Europe s.a. |
Identifikátory | |
Oficiální web | http://www.pvk.cz |
IČO | 25656635 |
LEI | 315700BBUYTISOHBNX72 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pražské vodovody a kanalizace (PVK) provozují vodohospodářskou infrastrukturu, která je majetkem hlavního města Prahy a kterou spravuje Pražská vodohospodářská společnost, a. s. Zabývají se výrobou a distribucí pitné vody a odváděním a čištěním odpadních vod. PVK jsou součástí skupiny Veolia Česká republika.[1]
O společnosti[editovat | editovat zdroj]
Historie[editovat | editovat zdroj]
- 1951: vznik Pražské vodohospodářské služby – kanalizace (PVS – kanalizace) a Pražské vodohospodářské služby – čistírny odpadních vod (PVS – čistírny odpadních vod)
- 1954: sloučením PVS – kanalizace a PVS – čistírny odpadních vod vzniká Pražská kanalizace a čistírny odpadních vod (PKČOV)
- 1964: sloučením PKČOV a Pražské správy vodních toků vzniká Pražská kanalizace a vodní toky (PKVT)
- 1. 4. 1998: vznik společností Pražské vodovody a kanalizace a.s. a Pražská vodohospodářská společnost a.s., zánik státních podniků Pražské vodárny a Pražská kanalizace a vodní toky na základě privatizačního projektu[2]
- 2001: společnost Veolia se koupí 66 % akcií stala majoritním akcionářem PVK
- 2002: společnost Veolia se odkupem zbylých 34 % akcií stala stoprocentním akcionářem PVK
- od 20. září 2018, byl dokončen nákup 49% akcií PVK, které získala Pražská vodohospodářská společnost, která je stoprocentně vlastněna hlavním městem Prahou[3]
Akcionáři[editovat | editovat zdroj]
- VEOLIA CENTRAL & EASTERN EUROPE S.A.: 51 % akcií
- Pražská vodohospodářská společnost a.s.: 49 % akcií[3]
Úprava pitné vody[editovat | editovat zdroj]
PVK zajišťuje výrobu a distribuci pitné vody pro cca 1,33 mil. obyvatel hlavního města Prahy a dalších cca 225 tis. obyvatel Středočeského kraje.[4]
Hlavními zdroji pitné vody, které PVK provozuje, jsou vodní zdroj Káraný (kromě části umělé infiltrace[5])a Podolská vodárna. Z vodního zdroje Želivka je voda nakupována[6] a činí cca 83 % vody dodané do vodovodní sítě.
Úpravny pitné vody[editovat | editovat zdroj]
Čištění odpadních vod[editovat | editovat zdroj]
Odpadní vody od cca 1,3 mil. obyvatel hlavního města Prahy napojených na veřejnou kanalizaci jsou stokovými sítěmi odváděny do čistíren odpadních vod, a to do Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově, jež se podílí na celkovém množství vyčištěné odpadní vody z 93 %, a 22 pobočných čistíren.[7]
Čistírny odpadních vod[editovat | editovat zdroj]
Pobočné čistírny odpadních vod
- ČOV Březiněves
- ČOV Horní Počernice – Čertousy
- ČOV Dolní Chabry
- ČOV Holyně
- ČOV Kbely
- ČOV Koloděje
- ČOV Kolovraty
- ČOV Klánovice
- ČOV Královice
- ČOV Lipence
- ČOV Lochkov
- ČOV Miškovice
- ČOV Nebušice
- ČOV Nedvězí
- ČOV Přední Kopanina
- ČOV Sobín
- ČOV Svépravice
- ČOV Uhříněves – Dubeč
- ČOV Újezd nad Lesy
- ČOV Újezd u Průhonic
- ČOV Vinoř
- ČOV Zbraslav
Ekologicky a společensky odpovědná společnost[editovat | editovat zdroj]
Jako ekologicky a společensky odpovědná firma PVK zahrnuje do své firemní strategie pracovní postupy a postoje přispívající k cirkulární ekonomice a podpoře udržitelného rozvoje.
Certifikace[editovat | editovat zdroj]
PVK mají certifikován integrovaný systém řízení v souladu s požadavky norem pro:
- systém řízení jakosti dle ČSN EN ISO 9001:2016
- systém řízení bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci dle ČSN ISO 45001:2018
- systém řízení ochrany životního prostředí dle ČSN EN ISO 14001:2016
- systém řízení hospodaření s energií dle ČSN EN ISO 50001:2019
- systém protikorupčního managementu dle ISO 37001:2016[8]
Příběh máku[editovat | editovat zdroj]
Anaerobně stabilizovaný kal z Ústřední čistírny odpadních vod je přimícháván do čerstvého kompostu v kompostárně v Neškaradicích. Toto přírodní hnojivo je odebíráno např. firmou Ekoprogres z Třebovle, jež se používá ke hnojení polí, na kterých pěstuje mák.[9]
Dost bylo plastu[editovat | editovat zdroj]
V roce 2019 se PVK připojily ke kampani #Dostbyloplastu Ministerstva životního prostředí s vlastním projekt #PVKneplastuje. Cílem projektu je eliminovat produkci jednorázových plastů mezi zaměstnanci a přecházení vzniku odpadů.
V rámci projektu byly PET lahve nahrazeny kovovými lahvemi, výdejníky vody či karafami s kohoutkovou vodou. Dále byly jednorázové jídelní obaly z kantýny pro zaměstnance nahrazeny vratnými krabičkami.[10]
Biodiverzita[editovat | editovat zdroj]
Spolu s Pražskou vodohospodářskou společností a hl. městem Prahou se PVK účastní projektu biodiverzity, kterýsi klade za cíl přivádět přírodu zpět do města.
Po celé Praze se nachází skoro 1 mil. m2 zelených ploch na vodohospodářských zařízeních, což umožňuje např. výsev květnaté louky či umístění včelstev nebo hmyzích domečků a ptačích budek.[11]
Znovuvyužití obalových materiálů[editovat | editovat zdroj]
V rámci projektu Znovuvyužití krabic na cirkulární bázi PVK spolupracuje se dvěma subjekty, a to organizací POHODA a obchodem Freshlabels s udržitelnou módou, kterým dodává přebytečné obalové krabice od vodoměrů, jež jsou následně využity jako obalový materiál v e-shopech.[12]
Věda a výzkum[editovat | editovat zdroj]
Dle databáze STARFOS byly PVK účastníkem 11 projektům vědy a výzkumu financovaných z dotačních prostředků. Majoritním poskytovatelem grantů na vědu a výzkum je Technologická agentura České republiky (8 projektů)[13]. Projekty se zaměřují na ochranu zdroje pitných vod v období sucha, odstraňování mikropolutantů, znovuvyužitelnost šedých vod z domácností, na recyklaci odpadních vod z komunálních čistíren odpadních vod i na optimalizaci kalového hospodářství[14].
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Společnosti skupiny Veolia. Veolia Czech Republic [online]. [cit. 2021-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-22.
- ↑ Historický vývoj pražského stokování a čištění odpadních vod - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-19.
- ↑ a b Základní informace - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Výroba a dodávka vody - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-18.
- ↑ Vodárna Káraný a.s. | vodarnakarany.cz [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Pitná voda - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Odvádění a čištění odpadních vod - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-11.
- ↑ Certifikace - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Příběh máku - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17.
- ↑ Dost bylo plastu - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17.
- ↑ Biodiverzita - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17.
- ↑ Znovuvyužití obalových materiálů - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17.
- ↑ TA ČR Starfos. starfos.tacr.cz [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva PVK, a.s. za rok 2019, staženo dne 23.4.2021https://www.pvk.cz/res/archive/1498/230633.pdf?seek=1594711645