Přeskočit na obsah

Paul Watzlawick

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Paul Watzlawick
Narození25. července 1921
Villach
Úmrtí31. března 2007 (ve věku 85 let)
Palo Alto
Alma materUniverzita Ca' Foscari
Povolánífilozof, psycholog, psychoterapeut, sociolog, vysokoškolský učitel, spisovatel literatury faktu a communication scholar
ZaměstnavatelStanfordova univerzita
Oceněníčestný doktor Univerzity Bordeaux Montaigne (1993 a 1992)
Cena Viktora Frankla (2001)
Zlatá medaile za zásluhy města Vídně
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paul Watzlawick (25. července 1921 Villach, Rakousko – 31. března 2007 Palo Alto, USA) byl americký psycholog, psychoterapeut a filosof rakouského původu.

Původně vzdělán ve filologii a filozofii. Prodělal výcvik v analytické psychoterapii na Jungově Institutu v Curychu. Od roku 1960 pracoval v Mental Research Institute (MRI) v Palo Altu v Kalifornii, odtud se terapeutický směr, který prezentoval, označuje jako paloaltská škola. Vedle psychoterapie, zejména rodinné, se věnoval také teorii komunikace a humoru. Od roku 1976 se stal profesorem psychoterapie na Stanford University.

Je známý například svými pěti komunikačními axiomy (odvozeny z díla Gregory Batesona, výběr):

  • One cannot not communicate. (Člověk nemůže nekomunikovat).
  • Digitální a analogový – Komunikace se daří, když (z pohledu adresáta) panuje shoda mezi digitální (verbální) a analogovou (nonverbální a analogverbální) složkou sdělení (sdělení je kongruentní).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Všechno dobré je k něčemu zlé, aneb, Řešení paní Hekate
  • Umění změny: krátkodobá terapie osobních a mezilidských problémů
  • Pragmatika lidské komunikace: interakční vzorce, patologie a paradoxy
  • Úvod do neštěstí
  • Umění psychoterapie: C. Rogers, V. Satirová, P. Watzlawick, A. Ellis, A. Beck, A. Lazarus a další
  • Amerika: Jak se neztratit?

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]