Klaudijus Dušauskas-Duž
| Klaudijus Dušauskas-Duž | |
|---|---|
.jpg) | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Běloruská strana socialistů-revolucionářů |
| Narození | 27. březnajul. / 8. dubna 1891greg. Hlybokaje |
| Úmrtí | 25. února 1959 (ve věku 67 let) Vilnius |
| Místo pohřbení | Kaunas Petrašiūnai Cemetery |
| Alma mater | Vilenská reálná škola (do 1912) Petrohradská báňská univerzita (do 1918) Univerzita Vytautase Velkého (do 1927) |
| Profese | novinář, diplomat, architekt a politik |
| Ocenění | Life Saving Cross (2004) |
| Commons | Klaudzi Duzh-Dusheuski |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klaudijus Dušauskas-Duž (bělorusky Клаўдзій Сцяпанавіч Дуж-Душэўскі, rusky Клавдий Степанович Дуж-Душевский, polsky Klaudiusz Duż-Duszewski; 8. dubna 1891 Hlubokaje - 25. února 1959 Vilnius) byl bělorusko-litevský architekt, novinář a politik.[1][2][3] Je znám jako tvůrce dřívější bílo-červeno-bílé vlajky Běloruska, nyní používané běloruskou opozicí proti Lukašenkovu režimu.
Dušauskas-Duž po matce pocházel z polské szlachty, zatímco jeho otec byl původem sedlák a pracoval jako stavitel. Klaudijus Dušauskas-Duž navštěvoval střední školu ve Vilně, kde se věnoval přírodním, matematickým a fyzikálním vědám a zapojil se do běloruského národního hnutí. Odmalička pomáhal otci stavět, učil se kreslit a kreslil plány. Ke konci školních let již měl na starosti velké stavební práce a pod dohledem svého otce vedl stavební projekty.[1] V roce 1912 začal studovat na petrohradském báňském institutu. Tam se stal členem skupiny běloruských intelektuálů a zabýval se studiem a ochranou historických památek. Spolu se členy skupiny vydával časopis Utro (Ráno) a vystupoval ve studentském divadle.
.svg)
Po únorové revoluci v roce 1917 se Dušauskas-Duž připojil k běloruské socialistické Hramadě a v červnu 1917 se stal členem jejího ústředního výboru a prezidia. Navrhl běloruskou vlajku, která se stala vlajkou Běloruské lidové republiky (a později dočasně Běloruské republiky).[1] Po říjnové revoluci vedl uprchlické oddělení Běloruského národního komisariátu (pododdělení Stalinova lidového komisariátu pro národnosti). V dubnu 1919 odešel do Vilniusu a stal se členem Běloruského národního výboru. V květnu 1919 byl zvolen předsedou Centrální běloruské rady Vilniusu a Grodna. Na podzim roku 1919 se stal diplomatickým zástupcem Běloruské lidové republiky v pobaltských státech. Od prosince 1919 byl státním tajemníkem ve vládě Běloruské lidové republiky pod vedením Wazlaua Lastouského.
Na začátku roku 1921 byl Dušauskas-Duž v důsledku polsko-sovětské války zatčen polskými úřady. Po několika měsících ve vězení byl propuštěn a se svou rodinou emigroval do Kaunasu v Litvě. Zde pokračoval ve své literární činnosti a v roce 1923 založil s Wazlauem Lastouskim časopis Krywitsch, který však byl po 12 číslech ukončen. Poté studoval stavební inženýrství na litevské univerzitě v Kaunasu, kde absolvoval roku 1927. Pak pracoval jako architekt. Dále se vzdělával v architektonické kanceláři litevského architekta Vladimirase Dubeneckise v Kaunasu a realizoval pro něj projekt kina Metropolitan i projekt budovy, ve které se nachází Kaunaské divadlo.[4] Poté postavil mnoho budov včetně obytných domů pro litevské ministerstvo pošt.
Když Wehrmacht během německo-sovětské války obsadil Litevskou sovětskou socialistickou republiku, Dušauskas-Duž odmítl spolupracovat s německými úřady, takže byl v roce 1943 zatčen a uvězněn - také proto, že ve svém domě s manželkou ubytovali židovskou rodinu. Poté byl převezen do Pravieniškėsu, kde byla pobočka koncentračního tábora Kauen.[4] 13. dubna 2004 byl posmrtně vyznamenán litevským prezidentem za záchranu Židů. Ocenění bylo uděleno na žádost litevské židovské komunity.[5]
Po osvobození Litvy Dušauskas-Duž působil krátce jako učitel na Litevské univerzitě. V roce 1946 byl zatčen sovětskými úřady a odsouzen k 25 letům vězení a konfiskaci majetku; trest byl poté snížen na 10 let. V roce 1955 byl ze zdravotních důvodů propuštěn z vězení. Poté pracoval v litevské projekční firmě LitStroitProjekt.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klaudsij Dusch-Duscheuski na německé Wikipedii.
- ↑ a b c КЛАЎДЫЮШ ДУЖ-ДУШЭЎСКІ – АЎТАР БЕЛ-ЧЫРВОНА-БЕЛАГА СЦЯГА (abgerufen am 19. Dezember 2016).
- ↑ Клаўдзі Дуж-Душэўскі (abgerufen am 19. Dezember 2016).
- ↑ ДУШЭЎСКІ (Дуж-Душэўскі) Клаўдзій Сцяпанавіч (abgerufen am 19. Dezember 2016).
- ↑ a b Клавдий–строитель (abgerufen am 20. Dezember 2016).
- ↑ «Мы заўсёды будзем яму ўдзячныя». Як стваральнік бел-чырвона-белага сьцяга ўратаваў габрэйскую дзяўчынку ад Галакосту
