Jindřich Svoboda (výtvarník)
| Jindřich Svoboda | |
|---|---|
| Narození | 29. května 1909 Dolní Kounice |
| Úmrtí | 28. října 2001 (ve věku 92 let), 26. října 2001 (ve věku 92 let) nebo 30. října 2001 (ve věku 92 let) Brno |
| Místo pohřbení | Dolní Kounice |
| Povolání | umělecký knihař, výtvarník, středoškolský profesor |
| Ocenění | Cena města Brna (1999) |
| Choť | Olga |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jindřich Svoboda (29. května 1909 Dolní Kounice[1] – 28. října 2001 Brno) byl český umělecký knihař, středoškolský profesor.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Jindřich Svoboda se narodil v Dolních Kounicích 29. května 1909 do rodiny knihařského mistra Josefa Svobody.[1] Ten pracoval zejména pro obecní knihovny, opravoval a převazoval modlitební knížky, kancionály, nebeklíče, které se v rodinách dědily. Byl i znamenitým ručním zlatičem. Jindřich Svoboda se u tatínka vyučil a svoji první knihu svázal za jeho asistence v roce 1925.[3] V roce 1926 začal navštěvovat knihařský mistrovský ročník Státní grafické školy v Praze, oddělení profesora Josefa Solara. Po ukončení školy pracoval od roku 1929 v knihařských dílnách. Po vojně u dragounů se v roce 1931 vrátil do Dolních Kounic kde pomalu přebíral knihařskou práci v dílně svého otce. Dílna, jejímž majitelem byl od roku 1937, se stala centrem bibliofilů a zájemců o krásnou knižní vazbu.[4] V letech 1938 až 1947 působil jako externí profesor na brněnské Škole uměleckých řemesel. I když jeho dílna byla v roce 1948 zavřena, pracoval nadále jako samostatný výtvarník neboť o kvalitě jeho díla nebylo pochyb. V roce 1959 se vrátil k pedagogické práci a stal se středoškolským profesorem v ateliéru práce s papírem a knihařské techniky na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně. Zde vychoval několik generací výtvarníků a svým příkladem, radou a konzultacemi ovlivnil naše nejlepší současné umělecké knihaře.[5] Mezi jeho žáky najdeme Jaroslava Merendu, Ladislava Hodného ml., Jiřího Kocmana, Lubomíra Krupku. Do Brna se též přestěhoval. Na Petrově si otevřel v roce 1959 malou dílničku, kde pracoval ještě ve svých 91 letech. Byl i tvůrcem exlibris a novoročenek.[6] Jeho spolupracovnicí ve zlacení a velkou oporou byla manželka Olga, rozená Sobotková.[1] Zemřel 28. října 2001 v Brně, pochován je v Dolních Kounicích.
Umělecká knižní vazba[editovat | editovat zdroj]
Patřil k nejlepším českým knihvazačům. Ideálně spojil starobylé umělecké řemeslo s moderností.[7] Byl mistrem celokožené vazby francouzské a v roce 1978 byl přijat mezinárodní federací mezi světové mistry knihvazačského umění.[8] Pracoval s tradičními materiály a pouštěl se i do experimentů s neznámými technologiemi a látkami. Při větších zakázkách, například pro Lyru Pragensis, zdobil každou knihu odlišně, i pokud se jednalo o stejný titul. Motivy se opakovaly, ale nikdy nebyly zcela totožné.[9]
Pracoval na zakázkách pro jugoslávského krále Alexandra, prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka i Edvarda Beneše.[9] Vytvořil insignie pro fakulty JAMU v Brně (místo řetězů bohatě zdobené závěsné límce z marokánské kůže).[10] Na objednávku města Brna vypracoval uměleckou etuji pro soupravu šperků, kterou v roce 1996 darovala tehdejší brněnská primátorka paní Dagmar Lastovecká britské královně Alžbětě II.[11]
Zúčastnil se výstav v Československu i v zahraničí, získal řadu ocenění, publikoval. Své texty odborné i literární vydal v nakladatelství Arcus v Černošicích v roce 1998. Jeho umělecké knižní vazby mají ve svých sbírkách Moravská galerie v Brně a Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích. Jednotlivosti jsou u soukromých sběratelů a bibliofilů.
Byl členem
- Český fond výtvarných umění
- Sdružení Q
- TT Klub výtvarných umělců a teoretiků
- Společenstvo českých knihařů
Ocenění – výběr[editovat | editovat zdroj]
- 1935 7× 1. místo v soutěži knižních vazeb vyhlášené Uměleckoprůmyslovým muzeum v Praze[12]
- 1953 Mistr uměleckého řemesla[8]
- 1989 Hlavní cena Trienále knižní vazby Kroměříž[3]
- 1999 Cena města Brna, užité umění[13]
Autorské výstavy – výběr[editovat | editovat zdroj]
- 1972 Krásná česká kniha XIX až XX století, Krajská knihovna (dnes JVK), České Budějovice
- 1983 Umělecká knižní vazba Jindřicha Svobody, Krajské muzeum Teplice
- 1986 Jindřich Svoboda: Knižní vazby, Památník Petra Bezruče, Opava
- 1990 Umělecké knižní vazby Jindřicha Svobody, Jihočeská vědecká knihovna, České Budějovice
- 1994 Jindřich Svoboda: Knižní vazby, Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno
- 1998 Nebe, peklo, ráj, Muzeum Kroměřížska, Kroměříž
- 1999 Jindřich Svoboda: Knižní vazby 1929 – 1999, Měnínská brána, Brno
- 1999 Umělecká knižní vazba Jindřicha Svobody, Galerie města Blanska, Blansko
- 1999 Pocta Jindřichu Svobodovi, Galerie Litera, Praha
- 2000 Knižní vazba jako umění, Jihočeská vědecká knihovna, České Budějovice
- 2009 Život mezi knihami, Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno
- 2011 Jindřich Svoboda: Život mezi knihami, Národní muzeum, Praha
Zúčastňoval se svými umělckými vazbami knih Trienále umělecké knižní vazby, výstav užité grafiky a užitého umění, výstav moravských výtvarníků a výstav spolkových po celé republice.[14]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Kniha narozených Dolní Kounice, č. 1141 [online]. Acta Publica. Dostupné online.
- ↑ KIMÁK, Václav. Malý slovník bibliofila. 1. vyd. Praha: Památník národního písemnictví, 1989. 82 s.
- ↑ a b ILL, Bohumil. Člověk Jindřich Svoboda knihař. 1. vyd. Brno: Bohumil Ill, 2008.
- ↑ KARKANOVÁ, Hana. Jindřich Svoboda 1909 – 2001. In: Člověk Jindřich Svoboda knihař.. 1. vyd. Brno: Bohumil Ill, 2008. S. 78-80.
- ↑ KOSMAN, J.H. Děkuji, pane profesore In.: Člověk Jindřich Svoboda knihař. 1. vyd. Brno: Bohumil Ill, 2008. 104 s. S. 42-43.
- ↑ VENCL, Slavomír. České exlibris: Historie a současnost. 1. vyd. Praha: Památník národního písemnictví, 2000. 168 s. ISBN 80-902405-3-4.
- ↑ HOROVÁ, Anděla. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. N-Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 558 s. ISBN 80-200-0522-6.
- ↑ a b Jindřich Svoboda [online]. Dolní Kounice [cit. 2024-05-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Několik vzpomínek na Jindřicha Svobodu. Narodnikronika.cz [online]. [cit. 2024-05-06]. Dostupné online.
- ↑ Jindřich Svoboda. Encyklopedie dějin města Brna [online]. 2004 [cit. 2024-05-06]. Dostupné online.
- ↑ prof. Jindřich Svoboda. Brno [online]. [cit. 2024-05-06]. Dostupné online.
- ↑ JANKŮ, Jarmila. Vzpomínky na pana Jindřich Svobodu In: Člověk Jindřich Svoboda knihař. 1. vyd. Brno: Bohumil Ill, 2008. S. 31-34.
- ↑ Ceny města Brna. Brno [online]. [cit. 2024-05-06]. Dostupné online.
- ↑ Jindřich Svoboda - abART person. cs.isabart.org [online]. [cit. 2024-05-07]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KÁŇA, Pavel. Knihařství a knižní vazba. 1. vyd. V Brně: Knihař, 1995. 86 s.
- JANÁKOVÁ, Iva. Knižní vazba 15.-20. století: Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze = Book-bindings of 15-20th centuries : the Museum of Decorative Arts in Prague. Překlad Štěpán SUCHOCHLEB. V Praze: Mezinárodní asociace bibliofilů, 1995. 80 s.
- PRÁGR, Vítězslav. Jindřich Svoboda: Texty. Černočice: ARCUS 1998. 1. vyd. 143 s.
- VOIT, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století : papír, písmo a písmolijectví, knihtisk a jiné grafické techniky, tiskaři, nakladatelé, knihkupci, ilustrátoři a kartografové, literární typologie, textové a výtvarné prvky knihy, knižní vazba, knižní obchod. 2. vyd. Praha: Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2008. 655 s., [96] s. obr. příl.
