Diskuse:Spitzerův vesmírný dalekohled

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Komentáře WP:Q[editovat zdroj]

Nerozumím tématu, ale formálně by to na DČ už mělo v zásadě být, až se doladí pár maličkostí.

  • do úvodu bych přidal stručný přehled toho, co ten dalekohled významného objevil; úvod má být přehledem témat celého článku.

* "než by se úplně vyčerpala zásoba palivového helia" - copak se heliem dá topit? bude to asi chladivo

  • chce to typografické pomlčky (–)

* interní odkazy na encyklopedicky významné a ne úplně známé věci (třeba Cornell, University of Arizona jsou obě slavné instituce) * sloh je dobrý, ale sem tam se ještě najde prostor ke zlepšení ("Tento teleskop má hmotnost nižší než 50 kg..." - lépe jen "Teleskop má hmotnost pod 50 kg" - v encyklopediích se má šetřit slovy. Anebo: "Mezi hlavní cíle patří rodící se hvězdy, planety a jiné galaxie." - lépe "Mezi hlavní cíle patří planety, vzdálené galaxie a rodící se hvězdy." aby čtenář nemusel přemýšlet, zda planety patří mezi druhy galaxií nebo zda se dalekohledisté náhodou nezajímají o rodící se planety - není jasné, kde končí jednotlivé větné členy, věta je víceznačná.) * dtto pravopis ("Pouze snímací zařízení, které vyžaduje dodatečné ochlazování je ukryto..." - chybí čárka před "je") * "zachyceno světlo z první hvězdy ve vesmíru" spíš "zachyceno světlo z nejstarších hvězd vesmíru," my tady senzacechtiví být nemusíme a lepší je preferovat přesnost * "z nichž 75% tvoří nově se rodící hvězdy a 25% hvězdy již rozvinuté" - pevné mezery před procentítko, jinak by se to četlo "pětasedmdesátiprocentní". * "producing most of its stars all at once" bych spíš přeložil "během něhož se rodí většina jejích hvěd"; tím "at once" angličtina někdy dělá to, co my vyjadřujeme slovesným videm. Už bych spíš po odstranění klíčových červených linků a češtinářské korektuře přemýšlel o nominaci na Nejlepší, jestliže kolegové astronomové řeknou, že odborně je to OK. Gratuluji, hezký článek.--Ioannes Pragensis 17. 7. 2008, 16:01 (UTC)

Mnohokrát děkuji za rozbor! Velice si toho vážím. Chyby se budu snažit co nejdříve odstranit. S pozdravem --Gothic2 17. 7. 2008, 16:07 (UTC)
Pochvalné mručení - parádní text --MiroslavJosef 17. 7. 2008, 16:13 (UTC)
Pravopis jsem prošla několikrát. Snad jsem objevila velkou většinu chyb. --Mydlinka 17. 7. 2008, 19:20 (UTC)


Připomínky Mirka256[editovat zdroj]

Začetl jsem se do textu a nerozumím . Pouze snímací zařízení, které vyžaduje dodatečné ochlazování, je ukryto společně s kryostatem ve speciální vakuové schráně (nemá být stránce?) Dále že má Galaxie Mléčná dráha napříč jádrem o mnoho pevnější strukturu, než se dříve předpokládalo - tomu také nerozumím, neobjevil Spitzer náhodou je Mléčná dráha je galaxie s příčkou, ale mohu se mýlit. Dále Bylo zkatalogizováno 72 000 000 hvězd (včetně průzkumu GLIMPSE3D survey 100 mil.) tomu nerozumím vůbec.Jinak se článek velice hezký..--Mirek256 17. 7. 2008, 18:50 (UTC)

Ano, máš pravdu, kolego. Dívala jsem se sem a skutečně Spitzer v roce 2005 objevil, že Mléčná dráha má příčku. --Mydlinka 17. 7. 2008, 18:54 (UTC)
Opravila jsem to ohledně té galaxie s příčkou včetně referencí. :-) --Mydlinka 17. 7. 2008, 19:06 (UTC)
Koment k tomu slovu „schrána“: Zdravím kolego, to slovo schrána má naprosto stejný význam jako schránka, připadala jaksi vhodnější ta první varianta: přeci jen slovo schránka již v mém cítění navozuje dojem něčeho drobnějšího a toto zařízení zas až tak drobné není. S pozdravem --Gothic2 18. 7. 2008, 07:34 (UTC) PS: ještě mám připomínku k tomu zkatalogizováno: to znamená, že bylo do speciálních katalogů hvězd zaneseno a klasifikováno 72 mil. hvězd. Nevím jak jinak by se to dalo říct. --Gothic2 18. 7. 2008, 10:29 (UTC)

Komentáře WP:Q numero duo[editovat zdroj]

  1. nazývaný také Space Infrared Telescope Facility - pokud je to používaný vedlejší název, tak tučně a vyndat ze závorky (podobně jako např. Losos obecný)
  2. který byl kdy vypuštěn do vesmíru - dopsat k jakému roku tato informace je
Tuto otázku dost dobře nechápu?! K jakému roku, no samozřejmě 2008, protože v dějinách lidstva nikdy nebylo vypuštěno větší zařízení tohoto druhu. A datum startu jsem přeci uvedl. --Gothic2 18. 7. 2008, 07:41 (UTC) Jedná se o to, že když to budu číst za 20 let, tak to třeba už aktuální nebude a osobně bych tam preferoval dodano, že k roku tomu a tomu se jednalo o největší vypuštěný dalekohled. Jest to ale můj názor, nenutím :)
  1. spadajícího pod NASA - formulace na mne nepůsobí pěkně, upravit třeba na americkou kosmickou
  2. Původně se délka mise odhadovala na dva a půl roku s předpokladem, že by mohla být životnost dalekohledu prodloužena i na pět či více let, do té doby, než by se úplně vyčerpala zásoba chladícího helia. Zatím se předpokládá, že by k tomu mělo dojít v dubnu 2009. - zdroj
  3. SIRTF - jednou je to tučně, podruhé netučně, podobně Shuttle je jednou kurzívou, podruhé tučně, ujednotit
  4. National Research Council - bych dal kurzívou jako cizí název
  5. nové družice Explorer a mise Shuttle - linky na Explorer a Shuttle
  6. který jako první provedl kompletní infračervený průzkum nebe, povzbudilo vědce po celém světe k práci na dalším vývoji podobných projektů. - zdroj
    věta ještě doupřesněna, zdroj doplněn --Gothic2 18. 7. 2008, 07:11 (UTC)
  7. „SIRTF by mělo být zařízení velikosti kolem 1 metru, kryogenicky chlazené, sestávající z teleskopu a dalších souvisejících přístrojů. Mělo by být vyneseno na palubě raketoplánu, na oběžné dráze by k němu zůstalo připojeno jakožto vesmírná laboratoř a během pobytu ve vesmíru by prováděla potřebné výzkumy. Poté by se měla společně s raketoplánem vrátit opět na Zemi, kde by byla znovu připravena k dalšímu letu.“ - jestli je to citace, tak bych dal kurzívu, jak je zvykem
  8. z důvodu kontaminace „smetím“ - o jaké smetí se jedná? záření a nebo přímo smetí v podobě kusů raket, pokud to, upřesnit/rozepsat
  9. Snímače v teleskopu - zdroje
  10. Od těchto dob však došlo nejen v této oblasti k velkým pokrokům v astronomických technologiích. - a k jakým dalším? bud je vypsat a enbo smazat nejen v této oblasti a napsat, že tady prostě došlo k velkým změnám. Takle nedokončená věta, kde část chybí nepůsobí dobře.
  11. organický materiál - jaký? respektive co přesně, si tam představim mimozemšťany :)
  12. první mapa nějakého druhu exoplanety. - působí to na mne nejasně, jestli nějaký druh mapy a nebo nějaký druh exoplanety
  13. Horké Jupitery obíhají svoji mateřskou hvězdu mnohem blíže a rychleji, než je tomu u našeho Merkuru. - v podstatě duplicitní informace, před tim se tam píše, že obíhaj blízko (je tam uvedeno číslo). Je nutné to tady mít pak znovu? Čtenář si to bude pamatovat :)
  14. v infračerveném oboru spektra za použití kamery IRAC (Infrared Array Camera) - už je před tím vysvětleno, co to IRAC je, takže bud použít jenom zkratku a nebo celej název, obojí ne
  15. ve velice vzdálené části vesmíru - jak vzdálené? co už je velice vzdálené a co je jenom vzdálené?
    Údaj o vzdálenosti je uveden na konci článku - 12,3 mld. ly Domnívám se, že tuto vzdálenost již lze označit za velmi vzdálenou - ono už to ani o moc víc dále být nemůže, poněvadž poté už bychom se pomalu, ale jistě blížili velkému třesku ;-). PS: Vás neohromilo 12,3 mld. let?? :-)))) Tak to už vás asi neohromí nikdy nic...ale vážně, máte pravdu, že to slovo je zbytečné. --Gothic2 18. 7. 2008, 07:29 (UTC) Nejedná se o to, jestli mne to ohromí a nebo ne :) ale o to, že je to něco jako hodnotící slovo, co do encyklopedie nepatří --Chmee2 19. 7. 2008, 09:15 (UTC)
  16. Vzdálenost byla určena na ohromujících 12,3 miliardy - tady to pak uvedeno je, takže bych to nějak spojil a vyhodil bych slovo ohromující, mne to neohromilo :) je to hodnotící slovo, to se do encyklopedie nehodí
  17. chybí to, co se stane až skončí službu, nechaj ho tam, odvolaj jinam, spálí v atmosféře?
    Doplněno i s referencemi --Gothic2 18. 7. 2008, 09:02 (UTC)
  18. dále by se dal dopsat celkový náklad na misi+provoz
    Celkové náklady na stavbu jsou uvedené hned v úvodu (myslím si, že tato suma je jediná relevantní) a přesnou sumu na provoz jsem nikde nenašel. To už bychom se pouštěli do zbytečné účtařiny; co to vlastně jsou náklady na provoz?? Pokud bychom tu sumu měli uvést naprosto správně, museli bychom do toho zahrnout platy zaměstnanců, kteří misi řídí, náklady za elektrický proud, který je spotřebováván počítačovým vybavením Spitzer Science Centra, museli bychom do toho zahrnout v podstatě i náklady na vybavení kanceláří i za nákup psacích potřeb pro zaměstnance atd. atd. (a ještě asi 327x atd. :-)) --Gothic2 18. 7. 2008, 10:15 (UTC) Ano, o tom to je. NASA každoročně většinou schvaluje prodlužování mise, na které vynaloží peníze. Např. u mise Voyager 2 bylo dodatečně schváleno vynaložení 30 mil. dolarů na provoz mise. Náklady, které uvádíš ty, jsou čistě jenom náklady na stavbu a vypuštění, nikoliv to, co stojí každoročně jeho provoz. I tento údaj by se zde dle mého objevit měl.--Chmee2 19. 7. 2008, 09:15 (UTC)
Hotovo, vše doplněno --Gothic2 19. 7. 2008, 16:07 (UTC)
  1. projít linky, at nevedou na nevhodné stránky (př. byl ISO místo Infrared Space Observatory)

Jinak mne mrzí, že se mu dal status dobrého článku dříve, než se tohle doladilo. nejsem proti tomu, ale je to předběžné. Článek neměl ani pevné mezery u desetitisíců atd. Jinak ale pěkné čtení, zajímavé a až se všechno doladí (včetně IP připomínek), tak bude DC velmi zaslouženě.--Chmee2 17. 7. 2008, 21:12 (UTC)

Připomínky uživatele Sveter[editovat zdroj]

  • Po katastrofě raketoplánu Challenger roku 1986 totiž bylo upuštěno od používání nosné rakety Centaur LH2/LOX, která zajišťovala dopravu raketoplánů na oběžnou dráhu. Toto je podle mě chyba. Dopravu raketoplánu na oběžnou dráhu přeci vždy zajišťovaly a zajišťují Solid Rocket Boosters. Pokud jsem správně přeložil a pochopil nějaké články na netu, Centaur se používá jako druhý stupeň nosných raket, který je dopravuje na určenou orbitu. V tomto případě měl být vynesen na oběžnou dráhu v nákladním prostoru raketoplánu a následně použit pro dopravení dalekohledu na vyšší oběžnou dráhu. Po katastrofě Challengeru bylo zakázáno tento nosný stupeň v raketoplánu přepravovat.
Ano máš pravdu, dopustil jsem se překladatelské nepozornosti, opraveno. --Gothic2 18. 7. 2008, 07:02 (UTC)
  • Moc se mi nelíbí zkracování jen na "Spitzer". Preferovat bych plný název, zkratku, výraz "dalekohled" či podobný výraz.
Souhlasím, že optimální to není, ale opakovat neustále dokola Spitzerův vesmírný dalekohled je nepraktické a naopak psát pouze dalekohled by mohlo být zavádějící - dalekohled může v tomto kontextu znamenat A) celou observatoř B) pouze samotný dalekohled pro sledování - co si z toho má čtenář vybrat? Navíc mnou (i NASA) používaná zkratka je uvedena hned na začátku v závorce, takže je čtenář hned připraven, že by se s ní mohl setkat --Gothic2 18. 7. 2008, 06:29 (UTC)
  • Teleskop má hmotnost pod 50 kg... Nicneříkající údaj, výraz "pod 50 kg" může znamenat 49,9 kg, ale klidně i 20 kg.
Už jsem to upřsnil --Gothic2 18. 7. 2008, 06:43 (UTC)
  • a je konstruován pro práci za extrémně nízkých teplot. Pod tímto údajem si lze představit cokoliv, například 4 K, ale i -10°C. Ačkoliv se pravdě podobá více první údaj, domnívám se, že většina laické veřejnosti (která je hlavním čtenářem wikipedie) si představí spíše údaj blížící se druhému uvedenému. Dodatek: Při pročítání článku jsem na údaj o provozní teplotě narazil, ale i tak si myslím, že by bylo vhodné ten údaj uvést i zde, například v závorce.
  • MIPS (Multiband Imaging Photometer for Spitzer) Jaký je účel tohoto zařízení?
  • ...který obsahoval super-tekuté helium... Co to je? Jak se liší od "normálního" tekutého helia.
Musím tě ujistit, že super-tekuté helium opravdu existuje viz [1], nevysvětlím ti teď sice z patra co to přesně je, ale nesmysl to určitě není :-)--Gothic2 18. 7. 2008, 06:21 (UTC)
Neříká se tomu super-tekutost, ale supratekutost. Miraceti 18. 7. 2008, 07:09 (UTC)
Už je to opraveno, děkuji za rozluštění toho pojmu :-)) --Gothic2 18. 7. 2008, 07:15 (UTC)
  • Pro porovnání: SIRTF spotřebuje 360 litrů helia během pěti let, u jeho předchůdce IRAS to již činilo 520 litrů, spotřebovaných za 10 měsíců a nakonec ISO, který spotřeboval 2140 litrů během 2,5 roční mise. Špatné porovnání, je nutno pro všechny sondy použít shodnou jednotku času.
Nesouhlas, zaprvné to přesně tak mají i na oficiálních stránkách, zadruhé je z tohoto příkladu přeci naprosto jasně viditelná úspornost Spitzerova vesmírného dalekohledu - pokud Spitzer spotřebuje 360 litrů za pět let a IRAS 520 litrů za 10 měsíců, tak je naprosto bez diskuse vidět, kdo víc bumbá ne? :-))) (o 2140 litrech observatoře ISO za 2,5 roků nemluvě) --Gothic2 18. 7. 2008, 06:49 (UTC)
  • Peter Capak ... řekl: „This galaxy is undergoing a major baby boom, producing most of its stars all at once“, („Tato galaxie nyní zažívá období největšího „baby boomu“, během něhož se rodí většina jejích hvězd“).[23] Proč uvádět anglický originál? Stačí český překlad, na výrok v angličtině je odkazováno.
Souhlas, opraveno --Gothic2 18. 7. 2008, 06:50 (UTC)

* Tato galaxie patří do kategorie tzv. Starburst galaxií... Proč tučně?

změněno na link
  • ...poměrně nevýrazná šmouha. To je výraz vhodný spíše do novin. Lepší by bylo něco ve stylu "...kvůli obrovské vzdálenosti nebylo možno rozpoznat charakter tohoto objektu." --Sveter 17. 7. 2008, 23:26 (UTC)
Souhlas, opravuji to podle tebe --Gothic2 18. 7. 2008, 06:31 (UTC)
Chápu, že to může znít lépe, ale programově bych se podobným výrazům jako šmouha nevyhýbal. Sice to nezní dostatečně knižně a učeně, ale zejména v populárních anglických pracech je možno se s takovými výrazy setkávat. Vypadá to jako šmouha? Tak je to šmouha. Pod "nebylo možno rozpoznat charakter tohoto objektu" se může skrývat skoro cokoli, považuju to tedy za horší popis než "šmouha".
Souhlas, opraveno --Gothic2 18. 7. 2008, 07:18 (UTC)

Vnořené uvozovky[editovat zdroj]

„Tato galaxie nyní zažívá období největšího „baby boomu“, během něhož se rodí většina jejích hvězd“

Vnořené uvozovky vypadají divně. Chtělo by to vnitřní změnit za jednoduché, ale nevím jak na to. Miraceti 18. 7. 2008, 07:24 (UTC)

Co takto: ‚baby boomu‛ ?--Ioannes Pragensis 18. 7. 2008, 08:32 (UTC)
Hotovo dle připomínky --Mydlinka 18. 7. 2008, 15:29 (UTC)

Obrázky[editovat zdroj]

Chtělo by to ještě počarovat s obrázky, místy na mém monitoru přesahují doleva zarovnané obrázky z jedné kapitoly druhého řádu (nadpis ==) do jiné, čímž tento "velký" nadpis posouvají doprava. To by se pokud možno dít nemělo, nadpisy druhého řádu mají být všechny maximálně vlevo. Takže je potřeba příslušné obrázky zmenšit, posunout výše, zarovnat doprava nebo co já vím. --Ioannes Pragensis 18. 7. 2008, 08:37 (UTC)

Hotovo dle připomínky --Mydlinka 18. 7. 2008, 15:40 (UTC)

Oprava chyb - poděkování[editovat zdroj]

Vážení kolegové,

velmi bych Vám chtěl poděkovat za hodnotné připomínky a komentáře; snažil jsem se podle nich co nejvíce řídit a vyhovět jim. Pokud jsem s některými vysloveně nesouhlasil, napsal jsem to přímo pod tu konkrétní poznámku i s odůvodněním. Pokud však i přes odůvodnění se mnou nebudete souhlasit, rozhodně se nebudu bránit další diskusi! Také bych chtěl poděkovat všem kolegům, kteří mi pomohli s opravou vámi zmíněných chyb a nedostatků. S pozdravem --Gothic2 18. 7. 2008, 10:00 (UTC)

Pokus o souhrn zbývajících úkolů (18. 7. 2008)[editovat zdroj]

  1. do úvodu dát stručný přehled toho, co dalekohled významného objevil; úvod má být přehledem témat celého článku
  2. chce to typografické pomlčky (–)
  3. zamodření klíčových wikiodkazů (navrhuji Velké observatoře, Lyman Spitzer, Kryostat, IRAS, Infrared Space Observatory, planetární disk, Spitzer Science Center)
  4. projít linky, at nevedou na nevhodné stránky (př. byl ISO místo Infrared Space Observatory)

Pojďme toto zkusit dotáhnout a poté se nebojme nominovat heslo mezi  :-) --Mydlinka 18. 7. 2008, 15:48 (UTC)

Typografické pomlčky, na které jsem padl, jsem také nahradil. Provedl jsem celkem důkladnou jazykovou korekturu posledních dvou kapitolek, ale moc mě tyhle technické hračičky nebaví, mám raději články o kultuře a historii. Nicméně závěr z toho byl, že sloh – s výjimkou zmíněných dvou odstavců, že ;-) – také ještě potřebuje hodně postrčit, aby to bylo na Nejlepší. (Nechci vypadat jako exhibicionista, ale koukněte se prosím, milí vesmířané, do historie článku na to, jak jsem to dělal. Řada vět se dá snadno zjednodušit nebo zpřesnit, když víte jak na to.)
Problém taky vidím v uvozovkách, mám pocit, že jich je tam nadbytek – čeština je k nim ostýchavější než angličtina a mnohde by stačilo je vypustit nebo nahradit kursivou. Myslím tím všelijaké ty Cold launch architectures a podobně, tam jsou uvozovky spíš rušivé, protože to pak vypadá, jako by to byly jen žertovné přezdívky a ne pravá jména.
Na druhou stranu zamodření klíčových odkazů je sice potřebné, ale stačí ho dělat až během nominace, tam bude času dost. Takže mi vychází, že před nominací nebo během její rané fáze by se měl hlavně připsat kousek úvodu a dotáhnout čeština.
Držím palce,--Ioannes Pragensis 18. 7. 2008, 17:53 (UTC)
Do úvodu jsem přidal to stručné shrnutí významných objevů, prosím o eventuelní korekturu :-) --Gothic2 19. 7. 2008, 12:36 (UTC)

Katalog Space[editovat zdroj]

  • Podle tohoto katalogu a Cosparu byl let 2003-038A odstartován s pomocí rakety Delta 7920 H. Tam se nic o Delta II nepíše. Udělal jsem heslo Rakety Delta, kde jsou ty hlavní varianty vyjmenovány. Pochybuji o účelnosti vytvářet desítky hesel o každé variantě raket, snad by zamodralý odkaz měl vést na citované heslo.
  • Našlo by rok startu do vesmíru zmínit v úvodním odstavci?
  • S ohledem na ostatní družice, sondy by možná bylo vhodné dát i šablonu k portálu kosmonautika

--Zákupák 18. 7. 2008, 19:15 (UTC)

No s tou Deltou je to opravdu nějaké podivné, ale mrkni sem: en:Delta II rocket. Teď jsem z toho docela zmatený :-)) A na en:wiki mají uvedenou tu Deltu II taky --Gothic2 19. 7. 2008, 06:58 (UTC)
Prohlédl jsem si tu anglickou verzi Delty a jsem také vedle. Ale to se netýká tohoto hesla a odkaz na Rakety Delta je určitě vyhovující. Když už píšu, červený odkaz na Spacelab 2 je něco podobného, viz heslo Spacelab. Pochybuji ve vytvoření hesel o každé minivariantě té laboratoře (protože co použití, to varianta) a i v tomto případě doporučuji odkaz opravit systémem Spacelab I Spacelab 2. Přeju výdrž do další práce, heslo se mi líbí.--Zákupák 19. 7. 2008, 11:54 (UTC)
Ano, s tím Spacelabem to udělám jak říkáte. Je opravdu zbytečné dělat extra článek o každé sub-variantě. --Gothic2 19. 7. 2008, 11:57 (UTC)

Obrázky a myšlenky o NNC[editovat zdroj]

Pokud se budeme vážně zabývat myšlenkou nominace na NCC, je potřeba přeložit obrázky. Samozřejmě se to může udělat až v průběhu nominace, ale ať se na to myslí, že to bude třeba... --Chmee2 19. 7. 2008, 09:18 (UTC)

Jasně, ten první (větší) nákres už přeložen je. Teď hned se vrhnu na ten druhý. --Gothic2 19. 7. 2008, 09:23 (UTC)
Hotovo. Tak diagramy už jsou ok. --Gothic2 19. 7. 2008, 09:43 (UTC)
supr, chybí ještě Soubor:Cryo_architecture_of_SIRTF.png , Soubor:HD 189733b map.jpg a Soubor:Sig05-025 medium.jpg.--Chmee2 19. 7. 2008, 10:02 (UTC)
Tak ten cryo už je taky, jenom nevím s těmi dalšími. Připadá ti nutné je překládat? --Gothic2 19. 7. 2008, 10:22 (UTC)
Jelikož jsem (někdy) lenoch, tak mě napadla jedna finta: co kdybych u těch zbývajících obrázků prostě uřízl ty spodky s anglickými texty a ten český popis bych uvedl normálně do popisky obrázku: "image|thumb|blablabla" :-) --Gothic2 19. 7. 2008, 10:25 (UTC)
:-) --Mydlinka 19. 7. 2008, 10:28 (UTC)

Přeložit mi je přijde nutné :) Nevim, já jsem to řešil tak, že jsem to napsal pod lípu u Voyageru 2 a doufal, že se chytne někdo graficky zdatný, kdo to udělá. Taky se to nakonec povedlo a tak má tedka Voyager 2 pěkně česky popsané vše :) --Chmee2 19. 7. 2008, 10:44 (UTC)

Průběh startu[editovat zdroj]

Zdravím kolegové, připadalo mi vhodné, kdyby v článku byl alespoň stručný popis startu, tak jsem to tam přidal jako samostatnou sekci i s referencemi. Pokud se vám to na to místě nebude zdát atp. tak to klidně přesuňte či upravte dle libosti. --Gothic2 19. 7. 2008, 14:03 (UTC)

Aktualizace[editovat zdroj]

Ten článek nebyl pár let aktualizován, není zřejmé, zda mise (spojení) funguje a je něco nedobrého s infoboxem, odkaz na raketu. Pokud by nedošlo k doplněním, pak by zlatou hvězdičku měla nahradit stříbrná.--Zákupák (diskuse) 20. 12. 2013, 09:09 (UTC)

Zdravím kolego, velice děkuji za "nakopnutí", které mne donutilo tento článek konečně aktualizovat - vizte několik posledních editací z 8.3.2014. Pokud byste v článku viděl jakékoli další nedostatky, neváhejte je sem připsat. S pozdravem --David Kennedy (diskuse) 8. 3. 2014, 08:07 (UTC)