Diskuse:Severní Moravské Horácko

Přesnost

Google nezná oblast "Severní Moravské Horácko", viz [1]. Je nutné doložit, že se opravdu jedná o uznávanou folklórní či jinou oblast. Spíš mám dojem, že jde o uměle kreovaný termín. --Luděk 14:46, 17. 3. 2007 (UTC)

Odpověď:

Možná Google takový termín nezná, nicméně etnografové s ním běžně pracují. Protože Horácko je územně velmi rozsáhlé, liší se i povaha lidové kultury v jednotlivých částech. Severní a Jižní Horácko dělí bývalý Jihlavský jazykový ostrov, který zachovává mnohé archaické prvky (kroj, skřípkařská muzika...), severní Horácko má pak návaznost na Poličsko, Hlinecko a Polensko- Přibyslavsko, kdežto Jižní Horácko má už některé prvky společné s jihočeskou oblastí.

několik argumentů:

V architektuře : tzv. Horácký dům (ok. Žďáru a Nového Města) proti tzv. dyjskooslavskému domu (ok. Dačic, Telče, Slavonic, Třebíče, Vel. Meziříčí a Jihlavy) (srv. příslušná hesla in: V. Frolec-V. Vařeka: Encyklopedie Lidová architektura, Praha 1983.)

Schéma mapy podle Fr. Trávníčka na přebalu Písniček a popěvků ze severu Horácka (všimněte si prosím i názvu, jde zde zase o "severní Horácko"), Žďár nad Sáz. 2003

Moravské Horácko má rovněž více okrsků, které se v mnoha případech úzce přiklánějí svým charakterem k sousedním okrskům českým, jak lze pozorovat zvláště na lidové písni, tanci a hudbě. (srov. Telečsko, Třešťsko a Dačicko, dříve moravské, později novým správním zřízením odtržené od Jihomoravského kraje a přičleněné ke kraji Jihočeskému.) Např. lze hledat úzké vazby v severní části Horácka mezi Žďárskem, Novoměstskem, Jimramovskem a Bystřickem nad Pernštejnem na jedné straně a Poličskem, Hlineckem (...) (in : Z. Jelínková: Lidové tance z čech, Moravy a Slezska V. Moravské Horácko, Strážnice 1997, s. 3.) Některé (rozuměj tance jpk.k) jsou nazývány podle obsahu taneční písně (např. severohorácké mateníky slepice, medvěd, rak, zelí (...). K Telečsku, Dačicku ap. patří tanešní kola nápěvového typu jihočeského, (...)

 (tamtéž s. 6)

Sem patří i konešně i (...) tanec Turků před domem se šavlemi a šátečky v rukou (severní Horácko - Novoměstsko, Jimramovsko, Bystřicko a české Hlinecko)

 (tamtéž s. 8)

Tradice ostatkových obchúzek byla živá zvláště na severním Horácku

 (tamtéž s. 9)

Po dvou svazcích Tanců ze Žďárska, a po jednom svazku Lidových tanců z Nedvědicka, Olešnicka a Kunštátska přistupuje Ústav lidové kultury Strážnice k vydání rovněž dvousvazkové práce Lidové tance z Bystřicka a Pernštejnska. (...) tak se dostává do rukou souborů (...) taneční materiál ze severní části moravského Horácka.

 (Z. Jelínková: Tance z  Bystřicka a Pernštejnska, Strážnice 1992, s. 1)

Fr. Trávníček odděluje Horácko od Podhorácka čarou, jež postupuje od severu k jihu. (...) Vlastní Horácko se pak podle různořečí dělí na další tři části. Na severnější, sahající od Olešnice až k Jihlavě a zabírající Bystřicko, Novoměstsko a Žďársko, na východní s hranicí Předín, (...), a na západní kolem Telče, Třeště a Dačic.

(in Bohuslav Pernica: Rok na Moravském Horácku a Podhorácku, Havl. Brod 1951, s. 5n.)

Jižní část moravského Horácka, kraj kolem Telče a Slavonic, vyplňují nyní stavení zděná, (...) Staré dřevěné domy nalézáme jenom v severním cípu, v okrsku mezi Žďárem, Novým Městem a Bystřicí pod Pernštejnem; byl to výběžek domu poličského, sahal až po Velké Meziříčí.

 (in: V. Menzl: Lidová architektura v Československu, Praha, 1980, s. 295)

Na existenci tšchto motivů má vliv i jiná zvláštnost jihozápadního Horácka, svatební prapory.

 (in: M. Ludvíková: Moravská lidová výšivka, Brno 1986, s. 159)

dále, když mluví M. Ludvíková o bílé výšivce : Na severu Horácka, v radostínském okruhu, je kompozice hlavní výšivky nejvolnější,

 (tamtéž s. 184)

Úprava účesu z mnohapramenných copů "pantú", v jehož kompozici existovaly regionální rozdíly, výrazné zejména mezi severní a jižní částí Horácka a jihlavskou oblastí.

 (V. Svobodová: O lidovém kroji na moravském Horácku, Nové Město na Moravě, 1977, s. 14)

...práce se opírá o starší prameny osvědčených pracovníků z jižního Horácka (...)

 (M. Ludvíková v recenzi na přebalu J. Mátlová- Divoká: Horácký kroj z Telečska, Dačicka a Třešťska, Jihlava 1983)

V severní části moravského Horácka byly textilie vyšívány rostlinnými vzory s výšivkou typologicky příbuznou motivúm na oděvních plachtách. (...) Jsou specifické (rozuměj: svatební praporce jpk.k) pouze pro část našeho regionu, a to zvláště pro jižní území českého a moravského Horácka.

 (Zdena Marková: Horácká lidová výšivka, Žďár nad Sáz. 1988, s. 6n.)

Vedle těchto obecně rozšířených oděvních součástí mají na jižním Horácku zastoupení bílé plátěné půlky (...)

 (tamtéž s. 8)

Na severním Horácku byly motivy drobnější, (...)vzory z jižní a jihovýchodní části měly přehlednou stavbu (...)

 (tamtéž s. 10)

dále jsou přílohy: Výšivka na oděvních plachtách - A severní část MORAVSKÉHO HORÁCKA, B jižní část MORAVSKÉHO HORÁCKA

– Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel 213.192.6.150 (diskuse • příspěvky).

To je sice hezké, nicméně názvu nejbližší termín ve Vašem obsáhlém příspěvku je "severní část Moravského Horácka". Máte nějaký doklad o používání přesného termínu severní Moravské Horácko? --Váš Mostly Harmless 13:14, 30. 6. 2007 (UTC)

@Mostly Harmless: Jistě, zde podávám několik takových příkladů :

Černý, Karel: Severní Horácko na poštovních známkách, Žďár nad Sázavou, 2006 (název knihy)

Jelikož severní Horácko mělo svůj statek v dědině, nebylo v oddělení znázorněno ani zaměstknání ani obydlí lidu

(In Národopisná výstava českoslovanská, s. 272)

Nejcharakterističtější zůstávají pro severní Horácko a západní Brněnsko....

(Vlastivědný věstník moravský, Brno 1972, s. 71)

Zdenka Jelínková - POPISY TANCŮ ke stejnojmenné videokazetě (1997), publikace 164 s.:

Lidový tanec na Moravském Horácku a Podhorácku

A. Jižní Horácko - Podhorácko (Moravskokrumlovsko, Náměšťsko)

B. Střední Horácko (Bystřicko, Nedvědicko, Tišnovsko, Třebíčsko, Velkobítešsko, Velkomeziříčsko)

C. Severní Horácko (Jimramovsko, Novoměstsko, Olešnicko, Žďársko)

D. Západní Horácko (Dačicko, Jemnicko, Jihlavsko, Telečsko, Třešťsko)

Stálá expozice o historii Bystřice, etnografie severního Horácka, řemesla na Bystřicku, štěpánovská umělecká litina…

(ze stránek muzea v Bystřici nad Pernšt.: http://vystavy.kdykde.cz/obrazy/vysocina/1202___mestke-muzeum-bystrice-nad-pernstejnem )

FV 073/130/06VOŠ Bystřice nad Pernštejnem Lidová kultura severního Horácka 21600.000.00

(položka grantového programu Fond Vysočiny)

Název systému ("IDS Žďársko") je pracovní, nabízí se například "IDS Severní Horácko",

(z portálu měst. hrom. dopravě ve Žďáře nad Sáz.: http://www.mhd-zr.xf.cz/ids-i.html )

Publikaci Severní Horácko na poštovních známkách otevírá armádní generál Ludvík Svoboda. … Z řad umělců ::severního Horácka se na známky dostali rodáci z Jimramova - Alois Mrštík a Jan Karafiát…

(na webu: http://www.obrys-kmen.cz/index.php?rok=2006&cis=28&cl=02 )

Všechny názvy se týkají moravské strany Horácka, kde je termín ustálenější, v novější době se i do etnografické literatury dostává topografický název Vysočina (v Čechách ještě běžněji než na Moravě). -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Jpk.k (diskuse) 26. 1. 2009, 18:17‎ (CE(S)T)

Vymezení Horácka a Podhorácka podle různých pramenů je možno nalézt v knize: Kovářů V., Kuča J. (2009): Venkovské stavby na Moravském Horácku.

Doporučoval bych používat pro oblast Bystřicka název Pernštejnskobystřicko, neboť je Bystřice pod Lopeníkem, pod Hostýnem atd. Je to jazykově správně (např. jako Královéhradecko). Nevím, jesti použití spojení Moravské Horácko není nadbytečné, protože Horácko je snad jen na území historické Moravy. Tzv. České Horácko by se mělo nazývat Vysočina (ta ovšem přesahuje i na Moravu). -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 81.19.5.102 (diskuse) 25. 7. 2010, 15:35‎ (CE(S)T)

@Jpk.k: Přehlédl jsem v tom výčtu něco nebo opravdu ani jeden z vypsaných příkladů nepoužívá Severní Moravské Horácko? Buď je tam použito moravské Horácko (navíc s malým M) nebo severní Horácko. Tedy pro variantu „Severní Moravské Horácko“ nevidím podklady. --27. 5. 2013, 09:33 (UTC), Utar (diskuse)

ano, Vámi uvedená publikace je moje vlastní dílo - název "Horácko" se používá více na Moravě, ale ne výhradně, proto je podle mě rozlišení na místě.Pokud je jasné, že celý text se týká jen Moravského Horácka, je možné jej dále užívat ve zkrácené podobě severní, jižní nebo jihlavské (pajerské) Horácko Bohužel obě paralelní národopisné oblasti dlouhodobě trpí nezájmem badatelů a zvláště zájmem o rajonizaci. Často bývají zevšeobecňovány charakteristiky malé části Moravského Horácka (Žďárských vrchů, tzn. horské části severního Mor. Horácka) na celou rozsáhlou oblast.

Jak vidím, problém není ve věcném obsahu článku, ale v názvů podoblastí, ale ty vycházejí z regionálního členění.

Jednotná charakteristika celé oblasti není dost dobře možná, protože stejně přírodní podmínky, klima a zemědělská výroba na jedné straně a kulturní a historický vývoj na straně druhé probíhal v jednotlivých částech odlišně a proto i projevy lidové kultury se navzájem podstatně liší, Proto jsem chtěl popsat každou podoblast zvlášť.

Pokud o to "všewikipedické grémium", smažte celý článek. V opačném případě prosím o odstranění zpochybnění - sám nevím, jak toho mohu dosáhnout.

díky