Diskuse:Lachtan Forsterův

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 3 lety od uživatele Podzemnik v tématu „WP:Q“
ikona
Článek byl 19. 11. 2020 navržen na zařazení mezi nejlepší články.
Diskuse o nominaci byla 31. 1. 2021 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.
ikona
Článek týdne
Tento článek byl v 9. týdnu 2021 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

WP:Q[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 3 lety80 komentářů6 lidí v diskusi

Vachovec1[editovat zdroj]

Pěkná práce! Moje připomínky:

Obecně
  • Prosím důsledně rozlišovat mezi lachtany a tuleni. Patří do různých čeledí, takže míchat je dohromady je jako míchat dohromady kočky a psy. To se týká například sekce Komerční lov lachtanů, kde se střídají tuleni a lachtani zřejmě jen podle toho, co autorovi přišlo zrovna na jazyk. Ale je to i jinde.
    • KomentářKomentář Je to v podstatě jen v té sekci, protože zdroje hovoří o "seals" a nerozlišují mezi lachtany a tuleni - asi i proto, že ani lovci příliš nerozlišovali mezi jednotlivými druhy a čeledi, i když zdroje uvádí, že je samozřejmě uměli rozeznat. Když jsem četl, že posádka ulovila "seals" pro olej to lamp, tak jsem předpokládal, že to byl tuleň, protože "fur seals", k nimž patří i lachtan Forsterův, byli loveni hlavně pro kožešiny. Nicméně to nevylučuje, že ulovili lachtana, protože i ti měli dostatek tuku pochopitelně. Upřesnil jsem to tam. --Podzemnik (diskuse) 2. 1. 2021, 20:51 (CET)Odpovědět
  • Dále prosím důsledně rozlišovat, kdy se dané tvrzení týká druhu lachtan Forsterův a kdy lachtanů (či ploutvonožců) obecně. Například v sekci Rozšíření a habitat se píše Novozélandská populace lachtanů se vyskytuje… a dále se rovněž hovoří o "lachtanech", ale upřesnění chybí. Týká se odstavec pouze druhu lachtan Forsterův, nebo se vtahuje na všechny novozélandské lachtany (pokud tam tedy žijí i jiné druhy), případně dokonce na všechny novozélandské ploutvonožce (lachtani + tuleni)? Opět toto se vyskytuje i na dalších místech (např. sekce Obecná charakteristika, Srst a další).
    • KomentářKomentář Myslím, že ve většině případů to lze vyčíst z kontextu, čili např. v kapitole popisu srsti lze očekávat, že popis je věnován lachtanu Forsterovi a ne nějakému jinému druhu. Upřesnil jsem to tam, kde se hovoří o více druzích nebo hovořím o čeledi. Snad OK, ještě si to jednou přečtu a doplním případně "lachtanovití" vs "lachtan Forsterův". Náhrada za ploutvonožce je zase moc obecná, protože zahrnuje i mrože, kterého se to netýká, a tuleně, kterých se většina poznámek také moc netýká (snad až na ten lov, nicméně dal jsem tam jen na začátek poznámku, že se to týká hlavně lachtanů a tuleňů jen částečně, protože lachtani sice navštěvují některé australské a novozélandské ostrovy a břehy, ale primárně se tam nemnoží a jestli lovci jeli na Zéland něco chytit, tak to byli lachtanovití). --Podzemnik (diskuse) 3. 1. 2021, 07:11 (CET)Odpovědět
  • Ad výraz "pářící kolonie": to vypadá jako novotvar vytvořený autorem článku, čemuž by bylo radno se vyhnout – výsledky vyhledávání Google.
    • KomentářKomentář No tak není to prezentováno jako terminus technicus, jen je to na zdůraznění toho, že to je ta "kolonie, kde dochází k páření" (Miloš Anděra v knize Svět zvířat II používá výrazy "kolonie" a "shromaždiště" a tak nějak je volně mísí). Je to na zdůraznění odlišnosti od rookery, non-breeding colony a hal-out site. Můžu z toho udělat jen "kolonii" a z ostatních "shromaždiště". --Podzemnik (diskuse) 2. 1. 2021, 21:09 (CET)Odpovědět
  • Srst = chlupy; kůže = (primárně) orgán obratlovců, pokrývající zevní tělní povrch, i když se používá i ve smyslu kožešina; kožešina = kůže se srstí, už vydělaná.

Budu pokračovat. --Vachovec1 (diskuse) 2. 1. 2021, 18:13 (CET)Odpovědět

Dějiny objevu
  • Až do konce 60. let 20. století toho o lachtanech Forsterových nebylo příliš známo. Intenzivní výzkum podnítily až stále častější stížnosti od rybářů o tom, že lachtani decimují zásobárny ryb. – Zásobárny ryb? Jako že podnikali nájezdy na pobřežní skladiště ryb :-)?
Srst
Hlava
  • Čenich lachtanů je poměrně dlouhý a zašpičatělý. a dále. – Tady netuším, zda se popis týká lachtanů obecně nebo konkrétně tohoto druhu, možné je oboje. Ale popis zubů se asi bude týkat konkrétně tohoto druhu, jelikož zubní vzorec u lachtanů se u jednotlivých druhů může lehce lišit, v rozmezí 34-36 zubů.
  • Samci mají výrazně velké řezáky. – Dle zubního vzorce mají nahoře i dole 3 páry řezáků. V knize Svět zvířat II, Savci (2), strana 73 čtu o lachtanovitých: první a druhý pár horních řezáků jsou rudimentární (tj. drobnější, zakrnělé), třetí pár naopak vypadá jako špičáky - jsou protáhlé, zakřivené a špičaté. Něco takového ostatně naznačuje i ten obrázek lebky zde v textu. Čili nějaké upřesnění tu asi bude na místě.
Zakládání teritorií
Porod
  • Mláďata se rodí buď hlavou nebo ocasem napřed. – To je tautologie, konstatuje se zjevný fakt, musí to prostě být tak nebo tak.
    • KomentářKomentář Třeba by to šlo ještě hýžděmi prvně :) Viděl jsem to ve zdrojích několikrát, tak mi to přišlo jako důležitá informace (nevím přesně, jak to je u jiných ploutvonožců, ale kdyby to bylo u některých jinak, tak by to dávalo smysl to tady uvést). Nicméně zběžně jsem Googlil a vypadá to, že to bude u jiných ploutvonožců podobné. Můžu odmazat. --Podzemnik (diskuse) 3. 1. 2021, 05:04 (CET)Odpovědět
  • Častějšími případy jsou případy pěstounství, kdy se samice stará o osiřelé mládě, nicméně i tak se jedná cirka o 0,2 % případů. – Míněno samice bez vlastního mláděte? Nebo si k vlastnímu přibere ještě další?
Páření
  • U samic nedojde k oplodnění vajíček ihned. Probíhá u nich totiž odložená nidace… – Takže jak? Při odložené nidaci se vajíčko oplodní, ale zůstává ve stadiu blastocysty. Existují ale živočichové, u kterých si samice dokážou po nějaký čas uchovat sperma získané od samců.
Odchod samců
  • O délce života lachtanů se toho moc neví. versus Samci se mohou dožít 15 roků, samice až 22 let. – Protikladná tvrzení. A - lachtanů Forsterových?
Mláďata
  • …pokud nejsou mláďata responzivní, samice je přenese v zubech. – Přenese v zubech? Jak? Chytí mládě za kůži na krku, jako třeba u koček? Nebo ho "nabere do tlamy"?
    • KomentářKomentář Tohle jsem zkoušel hledat a bohužel jsem to upřesnění nenašel. Zkoušel jsem se dívat na různá videa a dokonce jsem se byl na lachtany ve volné přírodě o víkendu i podívat, ale zrovna žádná samice nikoho nemusela přenášet. --Podzemnik (diskuse) 19. 1. 2021, 09:52 (CET)Odpovědět
@Podzemnik:, @Vachovec1: Nedalo by se to popsat podle tohoto obrázku article-0-1AA2F5AC000005DC-573_638x361.jpg (638×361) (dailymail.co.uk)? Měl by to být lachtan galapážský. --Tobartos (diskuse) 19. 1. 2021, 19:46 (CET)Odpovědět
@Tobartos: Patrně ano, díky za obrázek, nicméně chtělo by to něco lepšího, takové odvozování z fotky (navíc jiného druhu) zavání vlastním výzkumem. Ty mláďata jsou podle mě příliš velká na to, aby je samice přenášela jinak, než za kůži. --Podzemnik (diskuse) 20. 1. 2021, 10:10 (CET)Odpovědět
Potrava
  • Hlavní zdroj jídelníčku lachtanů představují chobotnice a krakatice. – Hlavní zdroj? To je ve zdroji kde? Že chobotnice a krakatice byly přítomné ve vzorcích ze všech lokací ještě neznamená, že jde o hlavní zdroj (tj. tvořící největší část) potravy.
    • VyřešenoVyřešeno No to jsem odvodil z věty "A wide range of species have been documented in the diet of fur seals; however, only squid and octopus were consistently found in all studies" - ale OK, přeformuloval jsem. --Podzemnik (diskuse) 19. 1. 2021, 09:52 (CET)Odpovědět
  • Seznam: míchat české a latinské názvy opravdu není dobrý nápad. Například taková "okatka" může znamenat kterýkoliv z několika rodů čeledi okatkovití (Bathylagidae), ve zdroji ale vidím konkrétně rod Bathylagus. Doporučoval bych uvést vždy primárně vědecký název podle zdroje a až do závorky dát odpovídající název český (pokud existuje), tj. zde Bathylagus spp. (okatka). Je možné udělat to i naopak, nejdřív český a pak vědecký název. Z uvedeného případu je ale jasně patrné, že je nutné uvádět vždy oba názvy. Výjimkou by byly řádky typu "neidentifikovaná krakatice" či "neidentifikovaný žralok". Seznam to natáhne (asi bude nutné redukovat počet sloupců), ale to se nedá nic dělat. Taky by nebylo marné rozdělit to podle typu živočicha: hlavonožci, sliznatky, mihule, paryby, kostnaté ryby (ještě jsem na něco zapomněl?).
    • VyřešenoVyřešeno OK, tak jsem předělal. Je to bez kategorií, moc jsem nevěděl, jak to smysluplně rozdělit, aby to dávalo smysl a zahrnovalo to všechny druhy, o mořských živočiších toho (zatím) moc nevím - ale pracuji na tom. --Podzemnik (diskuse) 15. 1. 2021, 04:18 (CET)Odpovědět
Plavání a potápění
Komerční lov lachtanů
  • Intenzita komerčního lovu byla hnána hlavně poptávkou po lachtaních kůžích ze strany evropského módního průmyslu. Především v Anglii byly populární hlavně zimní čepice a kabáty z lachtaní kůže. – Předpokládám, že tady by v obou větách měli být uvedeni lachtani+tuleni "lachtaních a tuleních kůžích / lachtaní nebo tulení kůže"?
  • Podle dochovaných záznamů bylo z jižní Austrálie k roku 1840 vyvezeno 350 tisíc lachtaních kožešin (srov. ke stejnému datu bylo podle historických záznamů vyvezeno 320 tisíc kožešin z novozélandské pevniny a 700 tisíc kožešin ze subantarktických ostrovů). Lachtani? Lachtani + tuleni? Minimálně na těch subantarktických ostrovech jsou tuleni nepochybně hojní (např. tuleň leopardí).
  • Lovili se na kožešinu indiskriminativně jedinci každého věku, nebo byli hlavním terčem juvenilní jedinci s jemnější srstí?
Legální ochrana
  • V Austrálii se započalo s ochranou lachtanovitých postupně. Nejdříve se uzákonilo, že se lachtanovití mohou lovit pouze v létě a na zvláštní povolení. – Lachtanů, lachtanů a tuleňů, ploutvonožců obecně? V textu zákona by to předpokládám mělo být upřesněno. Dtto dále v textu.
  • …roku 1975 vyšel „Zákon o národních parcích a divoké přírodě“ (National Parks and Wildlife Act 1972), který chránil lachtany ve vodách Commonwealthu… – Vodách jakého Commonwealthu? Ten zákon vydal kdo a jakých vod, případně plavidel jakého státu/jakých států se přesně týkal? Austrálie těžko mohla vydat zákon platný pro vody všech zemí v Commonwealth of Nations (kam je odkazováno). Je snad míněn Commonwealth of Australia, což je oficiální název Austrálie jako státu? Pak by asi bylo lepší napsat něco jako "federální zákon chránící lachtany ve vodách všech svazových zemí".
  • a konečně v roce 1999 australská vláda vydala „Zákon o ochraně životního prostředí a biodiverzity“ (Environment Protection and Biodiversity Conservation Act 1999), který plošně chrání všechny lachtany na území celé Austrálie. – To ten předchozí zákon nedělal? Nebo je chránil pouze ve vodě a ne na pevnině?
  • Profesor Adrian M. Paterson z novozélandské Univerzity v Lincolnu dokonce prohlásil… – Vzhledem k následující větě vztahující se k možné budoucnosti (…vzhledem k absenci přirozených predátorů se rychle narůstající populace lachtanů Forsterových brzy dostane do konfliktu s lidmi…) by bylo vhodné doplnit časový údaj, kdy bylo ono prohlášení učiněno.
  • Novozélandská vláda v roce 1875 nejdříve přijala zákon o zákazu lovu lachtanovitých… – Lachtanů, lachtanů a tuleňů, ploutvonožců obecně? V textu zákona by to předpokládám mělo být upřesněno. Dtto dále v textu.
Vztah k lidem – další
Reference
  • Přiznám se, že mě poněkud zarazil způsob refování, kdy je někde mezi referencemi v článku uveden plný odkaz na zdroj a na dalších místech jsou pak zkrácené "harvardské" odkazy na tentýž zdroj. Na změně netrvám, netuším zda je to takto správně, ale logické by mi přišlo při takovémto způsobu refování mít plné a zkrácené odkazy zvlášť. Plné někde v Literatuře, zkrácené pak v jednotlivých referencích.
    • Forma referencí, kdy je při prvním výskytu refu z publikace uveden plný odkaz a v následujících výskytech zkrácený je standardem více než deset let, přinejmenším v NČ (viz Saturn (planeta), Jeruzalémské království atd.). Zkrácené refy na wiki nemají s harvardskými odkazy nic společného /specifikum harvardských citací je uvádění zkrácených refů přímo v textu - což nemáme nikde /akorát donedávna ty jinde řešené biblické citace/ - a uvádění plných refů s datem bezprostředně za jménem/. Za třetí, sekce Literatura by měla sloužit k uvádění doporučené rozšiřující literatury k tématu (bez ohledu na to zda byla nebyla použita jako zdroje), nikoliv jako soupis použitých zdrojů bez ohledu na jejich užitečnost pro další studium. A za čtvrté, skákání ze zkrácených refů nikoliv na první plný ref v sekci Reference, ale pryč z Referencí do jiných sekcí není imo šťastné řešení. Když už by se chtělo mít soupis plných refů zvlášť, tak jako extra oddíl sekce Reference (jak to mají tuším na enwiki). --Jann (diskuse) 4. 1. 2021, 12:24 (CET)Odpovědět
      • @Jann: díky za vysvětlení. Existenci formátu "první výskyt plně + následně zkráceně" jsem si po napsání výše uvedeného mezitím vybavil i sám, ale tady je ještě jiný problém, který výrazně přispěl k mému zmatení. Kolega totiž nerozepisuje referenci do plného formátu při prvním výskytu, ale často až později, nebo dokonce až v Literatuře. Např. ref "Harcourt 2005" je rozepsán až v Literatuře, ref "Crawley & Wilson 1976" má první výskyt jako ref 25, ale rozepsán je až v refu 28, ref "Harcourt 2001" má první výskyt jako ref 34, ale rozepsán je až v refu 86 a tak dále. Je toto přijatelné? Co se týče toho samostatného oddílu v Referencích, to není špatný nápad, ale to tady nevyřešíme, to je téma někam Pod lípu. --Vachovec1 (diskuse) 4. 1. 2021, 17:08 (CET)Odpovědět
        • @Vachovec1: Stačí si na ten ref kliknout a přesune Vás to do sekce, kde jen ten ref plný. K tomu slouží na šablona {{sfn}}, u které za hlavní výhodu považuji právě to, že se odbourala nutnost psát "Dále jen XXX" při první výskytu refu, protože když pak člověk doplní referenci z toho samého zdroje, musí to zase předělat, resp. si dávat pozor, aby to náhodou už nebylo před výskytem refu s touto poznámkou. Takového refování je IMO běžná praxe, viz NČ z roku 2020 jako primáti, Gioacchino Rossini, Planeta opic (nicméně koukám, že u Přemysl Otakar II. to je). Ten zdroj "Harcourt 2001" není v sekci Literatura, protože to téma zase tolik nerozšiřuje. Jestli Vám vadí, můžu to prostě předělat na ten ref bez uvedení stran. --Podzemnik (diskuse) 5. 1. 2021, 06:57 (CET)Odpovědět
          • @Podzemnik: to není tak úplně pravda. Například tom článku Primáti kolegy OJJ zkrácené odkazy vkládané šablonou {{sfn}} odkazují výhradně na plné odkazy uvedené v sekci Literatura (aspoň tedy pokud dobře vidím). To mimochodem také odpovídá vzorovému příkladu v dokumentaci šablony {{sfn}}. Totéž u Rossiniho. --Vachovec1 (diskuse) 5. 1. 2021, 16:48 (CET)Odpovědět
            Sfn je spolu s rychlými odpověďmi jedna z nejgeniálnějších věcí, co byla na Wikipedii poslední dobou zavedena. --OJJ, Diskuse 5. 1. 2021, 17:04 (CET)Odpovědět
            • @Vachovec1: Ach, čili Vím jde o ty refy typu "Crawley & Wilson 1976", které nejsou v sekci Literatura, je to tak? Nejsou v sekci literatura, protože mi zase nepřišli tak úplně relevantní, ale klidně je tam dám, je mi to jedno celkem. Jak jsem už říkal, po kliknutí obrazovka odškočí na potřebné místo, po najetí myši se ref dokonce podbarví, tak já v tom problém nevidím. Literatura není "Seznam použitých zdrojů", čili jsem nepovažoval za důležité tam mít všechno, čím refuji; dávat to tam jen kvůli zkrácené citaci mi taky nepřišlo rozumné, stejně jako dávat opakovaně citaci plnou. --Podzemnik (diskuse) 5. 1. 2021, 21:16 (CET)Odpovědět
  • Ref 28 – The Natural History and Behaviour of the New Zealand Fur Seal. – Chybí alespoň rok vydání.
  • Ref 49 – Fish Prey Species of the New Zealand Fur Seal – doplnit autora.
  • Ref 56 – New Zealand fur seal – doplnit autora (podívejte se na zápatí stránky, je tam uvedeno, jak by citace měla/mohla vypadat, včetně uvedení jména autora textu).
  • Ref 67 – Threats to New Zealand fur seal – doplnit autora (stejné jako předchozí, opět vizte zápatí stránky)
  • Ref 68 – Fur seal recovery remarkable but will lead to conflict – doplnit autora.
  • Poznámka: jestliže DOI nevyhodí přímý link na článek (stává se, že např. ukáže Abstract a za link na celý článek chce poplatek), vyplatí se zkusit Google Scholar, zda ten nevyhodí bezplatný link na článek/stažení článku. Pak stačí pravý klik myší na odkaz, dát "kopírovat adresu odkazu" a okopírovat to sem. U pár "taxonomických" refů jsem takto link dohledal a doplnil, ale šlo by to zřejmě i u některých dalších refů, kde zatím link chybí.

Další kus. --Vachovec1 (diskuse) 2. 1. 2021, 20:01 (CET)Odpovědět

Další kus. --Vachovec1 (diskuse) 3. 1. 2021, 18:18 (CET)Odpovědět
Tak to bude asi všechno. Po vyřešení připomínek rád zahlasuji pro zařazení mezi Nejlepší články. --Vachovec1 (diskuse) 4. 1. 2021, 00:11 (CET)Odpovědět

Při rozhlížení se po informacích o lachtanech v ZOO jsem narazil na tento zdroj. Z toho jednak vyplývá, že v zoo sdružených v EAZA není lachtan Forsterův chován (str. 8). Ale také jsou tam zajímavé informace o anatomii, fyziognomii a chování ploutvonožců obecně. Něco z toho by možná šlo využít i tady v článku:

  • Například potápění, str. 15 - 16: důvody, proč se dokáží potápět tak hluboko a na tak dlouho. Jednak mají vysokou toleranci k oxidu uhličitému a kyslík se koncentruje především v srdci a CNS jakožto životně důležitých orgánech, jednak dokáží zpomalit srdeční frekvenci ze 150 až někam na 10 tepů za minutu (bradykardie, viz též strana 14) a zpomalit tak metabolismus, včetně sníženého zásobování orgánů krví (s výjimkou mozku).
  • Nebo spánek, str. 16 a str. 18: ten tu zatím není vůbec zmíněn. Lachtani dokáží spát "s jedním okem otevřeným", tj, jedna mozková hemisféra spí, zatímco druhá zůstává aktivní, a ty se takto prostřídají. Takto spí, pokud spí na vodě.

--Vachovec1 (diskuse) 4. 1. 2021, 01:12 (CET)Odpovědět

@Podzemnik: koukám, že je skoro hotovo, výborná práce. Z výše uvedeného ještě zbývá drobnost + co mě ještě na poslední chvíli napadlo:

  • refy
    • Do Literatury bych tedy přidal ještě alespoň toho Crawleyho & Wilsona 1976, ostatní asi už necháme, jak to je.
    • U refu 3 (Forcada/Staniland) se zobrazuje duplicitní DOI (jedno klikací, jedno neklikací).
  • externí odkazy

--Vachovec1 (diskuse) 25. 1. 2021, 22:24 (CET)Odpovědět

@Vachovec1: Díky. Byl to boj. --Podzemnik (diskuse) 26. 1. 2021, 04:53 (CET)Odpovědět


Whitesachem[editovat zdroj]

Ahoj, pěkný článek, mám pár drobností.

  • 1) Úvod: proč je hned za vědeckým názvem název maorský? To není standardní postup. Chápal bych to snad ještě, kdyby šlo o novozélandského endemita, ale nevím, proč by v tomto případě měla mít maorština nějaké privilegované postavení.
No právě. V té kapitole se pak podrobněji rozebírá anglické pojmenování, které v úvodu není zmíněno. --Whitesachem (diskuse) 15. 1. 2021, 11:23 (CET)Odpovědět
@Whitesachem: Ty domorodé názvy považuji za důležitější. Domorodé pojmenování přišlo ještě dávno před anglickým a před kolonizací. Ten trend na NZ je používat hlavně maorské názvy. Rangeři z DOC používají v podstatě jen maorské názvy zvířat a na většině novějších tabulí je ten název dvojjazyčně. V Austrálii to trendem moc není, asi že místní domorodci mají stovky jazyků a jejich politicko-sociální postavení není tak silné jako u Maorů na NZ. Můžu nicméně umazat, jestli Tě to tam bije do očí. --Podzemnik (diskuse) 19. 1. 2021, 09:52 (CET)Odpovědět
Argumenty proč to do úvodu nedávat: 1) tento postup není standardem u žádných českých zoologických NČ článků (jedinou výjimkou je pokřovník alpinský ;-)) a namátkou ani na enwiki. 2) to, že na Novém Zélandu mají tento způsob jakési pozitivní diskriminace maorštiny, mi nepřijde zásadní z hlediska druhu tak, abychom to na české wiki dali hned do úvodu. 3) vím, že se dopustím možná trochu kacířského výroku, ale Maoři - jen z toho mála, co o nich vím, případně mě oprav - skutečně nebyli žádní ušlechtilí ekologové (stejně jako mnohé další přírodní národy) a zvířata především lovili a využívali (včetně lachtanů) a dokonce přispěli i k vyhubení některých z nich, tudíž mi nepřijde, aby měli nějaký "morální" nárok na přednost. --Whitesachem (diskuse) 19. 1. 2021, 20:24 (CET)Odpovědět
Ale rád si přečtu vyjádření i jiných wikizoologů @OJJ, Vachovec1: Whitesachem (diskuse) 19. 1. 2021, 20:43 (CET)Odpovědět
1) Jen doplňuji že máme ještě např. Laločník ostrozobý, nicméně argumentovat jinými články mi nepřijde úplně relevantní. Není to můj výmysl, viz např. ty argumenty v [1], [2] [3]. To hnutí je silné hlavně v Austrálii a Oceánii, kde odráží lepší pozici domorodých obyvatel než mají domorodci např. v USA. Jak jsem nicméně sdělil, odstranění se nebráním, spíš mi to přijde logické že domorodý název je relevantnější než ten anglický, mj. proto že o domorodém názvu se budou zmiňovat snad všechny jazyky, zatímco ten anglický "New Zealand Fur Seal" je relevantní čistě v anglofonním prostředí. --Podzemnik (diskuse) 19. 1. 2021, 21:47 (CET)Odpovědět
@Whitesachem: PS: Pokud nesouhlasíš s uváděním domorodých názvů v úvodu, raději bych ani neklikal na tučňák žlutooký :-D --Podzemnik (diskuse) 20. 1. 2021, 02:32 (CET)Odpovědět
@Whitesachem: Za prestižního zoologa se nepovažuji, tohle ani není zoologická otázka. Pokud se jedná o podobnou drobnost, jíž je domorodý název v úvodu, držím se hesla aliena ne cures. :-) Osobně někdy domorodé názvy sám zmiňuji, většinou pokud jsou zažité a hojné i v anglojazyčné literatuře (mimo laločníka třeba šatovník papouščí, abychom vyloučili Nový Zéland). OJJ, Diskuse 20. 1. 2021, 10:29 (CET)Odpovědět
  • 2) Úvod: Tuto část bych silně doporučil přeformulovat: "Řada samců se nakonec nespáří, protože lachtani praktikuji polygynii; jeden samec se typicky páří s 6–8 samicemi a ty si pro sebe vybojují jen ti nejzdatnější jedinci. Nepářící samci se sdružují spolu s nepářícími samicemi a juvenilními jedinci na nepářících stanovištích v blízkosti pářících kolonií. Samice v létě rodí pouze jedno mládě, které je výsledkem páření v předešlém období říje. Již týden po porodu se spáří se svým novým partnerem..." Tady se nám spářilo slovo ne/pářit a nekontrolovaně se rozmnožilo :-), doporučuji různá synonyma či skorosynonyma jako "rozmnožování", "kopulace", případně "(o)plození".
  • 3) Úvod a Fylogeneze: trochu se zde rozebírá to možné přiřazení lachtana Forsterova jako poddruh lachtana jihoamerického. Vidím však, že IUCN to neuznává (2015) na základě následné studie z roku 2012 (Updating the evolutionary history of Carnivora (Mammalia): A new species-level supertree complete with divergence time estimates) a zajímalo by mě, jestli je nějaká novější studie, která to znovu vyvrací/nedoporučuje. Nebo se o tom stále spekuluje? Přijde mi, že Kirkwood (2013) to uvádí jako smysluplný nápad, o němž se sice diskutovalo, ale neujal se - (použil předminulý čas: "had been mooted for some time").
  • 4) Popis: máme nějaký rekordní údaj/údaje týkající se hmotnosti? Nebo je oficiálním maximem těch 200 kg?
  • 5) Popis: Rozměry lebky? Zubů/špičáků? Hustota srsti? Pokud se někde uvádí, přidal bych.
    • VyřešenoVyřešeno Něco jsem doplnil, ty špičáky jsem našel akorát horní, což mi přišlo

Ještě dočtu, třeba už nic nenajdu, třeba jo ... Whitesachem (diskuse) 4. 1. 2021, 19:17 (CET)Odpovědět

  • 6) Zakládání teritorií: "Nedlouho po příchodu samců dorazí první březí lachtanice..." a dále. Existuje nějaký výzkum či pozorování, zda se k samcům přidružují stejné samice, co loni? Nebo se to míchá a samcovi je jedno, že mu dorazí do teritoria samice, jež loni zabřezly s jiným samcem?
  • 7) Plavání a potápění: "Pod vodou dokáží lachtani vyvinout rychlost až 50 km/h." Ve zdroji to sice je, ale tento údaj je opravdu hodně vysoký. Potvrzuje to i nějaký jiný zdroj?
    • Ve zdroji [4] uvádí pro lachtanovité (Otariidae), že dokáží plavat rychlostí 18,5 km/h po dobu 3 až 5 minut s tím, že občas byly pozorovány krátkodobější rychlejší plavby o rychlostech mezi 24,1 - 28,8km/h (strana 15).--Vachovec1 (diskuse) 5. 1. 2021, 19:14 (CET)Odpovědět
      • VyřešenoVyřešeno Těch 50 km/h bude skutečně přestřelených. Upravil jsem to, i když maximální rychlost pod vodou jsem u tohoto konkrétního druhu nedohledal, tak jsem to tam dal alespoň obecně. --Podzemnik (diskuse) 19. 1. 2021, 09:52 (CET)Odpovědět

Druhá várka drobností. Whitesachem (diskuse) 5. 1. 2021, 18:50 (CET)Odpovědět

  • 8) Komerční lov lachtanů: "Po roce 1840 komerční lov lachtanů u australských břehů utichl s tím, jak klesala poptávka po kožešinách a začaly se postupně rojit legislativní opatření na ochranu lachtanů.[72]" Koukám do zdroje a nic takového na zmíněných stranách nevidím, info k lovu a ochraně vidím až na str. 11-15. Ta legislativní opatření se opravdu "rojila"?
  • 9) EO: odkaz na ADW se jmenuje lachtan skvrnitý - předpokládám, že jde o omyl.
  • 10) Obecně jedna věc týkající se slohu - mnoho slov se často opakuje, chtělo by to ještě projít a učesat. Třeba v kapitolce Člověk je slovo lachtan a jeho varianty asi 30x - vím, že to je článek o lachtanovi, ale přesto (či možná právě proto) lze mnohdy nahradit zájmenem či jiným výrazem.

Jinak článek zajímavý a informačně bohatý. Whitesachem (diskuse) 5. 1. 2021, 22:58 (CET)Odpovědět

  • 11) @Podzemnik: Ještě jsem narazil na takovou nesrovnalost související asi se zdroji. V sekci Obecná charakteristika stojí: "U novorozených samců byla zaznamenána váha 3,9–5,6 kg a u novorozených samic 3,3–4,8 kg." V sekci Mláďata pak je ale toto: "Po narození jsou mláďata kolem 55 cm dlouhá a váží kolem 3,5 kg." Přijde mi to jako mírný rozpor, který nejspíše souvisí s různými zdroji a počty vzorků, s nimiž tyto zdroje pracovaly. Nicméně u čtenáře by mohl vzniknout dojem, že většina mláďat, která se narodí, jsou samice a to malé samice na dolní hranici váhy a tudíž pak udělají průměr 3,5 kg na všechna mláďata, což asi bude "kravina". Doporučoval bych to nějak sjednotit či "zkonzistentnit". Whitesachem (diskuse) 2. 3. 2021, 11:23 (CET)Odpovědět
@Whitesachem: OK, pravda, rovnou jsem tu 3,5 zmínku umazal, už je to rozebráno výše. --Podzemnik (diskuse) 2. 3. 2021, 22:47 (CET)Odpovědět

Březí samice[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 3 lety5 komentářů3 lidé v diskusi
O několik týdnů později dorazí první březí samice, o které začnou samci bojovat

Nejsem vůbec biolog, ale pokud vím, tak "březí" znamená že samice je už oplodněná (i podle wikislovníku). Tak proč by "březí samice" přicházely za samci? Nemělo by to spíš být "samice v říji" (nebo ekvivalent, jestli "v říji" není pro lachtany příhodné)? --Prikryl (diskuse) 1. 3. 2021, 09:41 (CET)Odpovědět

Ono je to trochu složitější, než je běžné u většiny ostatních savců a může to mást. Zjednodušeně asi takto: samice přicházejí již březí - porodí - krátce na to se znovu páří - starají se o mláďata - prožijí období odložené nidace - odejdou na moře - vrátí se březí - porodí ... a tak pořád dokola. --Whitesachem (diskuse) 1. 3. 2021, 10:32 (CET)Odpovědět
Díky za vysvětlení. Já bych to "březí" z toho úvodu smazal. Tam je to bez kontextu matoucí a nic to nepřináší. Dále v textu, kde je to detailněji popsané už to dává smysl. Navíc ty samice nejsou nutně všechny březí, ne? --Prikryl (diskuse) 1. 3. 2021, 10:49 (CET)Odpovědět
@Prikryl: Díky za zpětnou vazbu. Máte pravdu, že ne všechny budou březí, protože tam prostě bude i menšina samic, které se přichází pářit poprvé. Mě osobně to zobecnění přijde OK, ale pokud Vás to zmátlo, může to zmást i další, a tak jsem to slovo umazal. S pozdravem, --Podzemnik (diskuse) 2. 3. 2021, 04:40 (CET)Odpovědět
@Podzemnik: Díky. Udělal jsem stejnou úpravu v Wikipedie:Článek týdne/2021/09. Díky za pěkný článek! --Prikryl (diskuse) 2. 3. 2021, 09:41 (CET)Odpovědět
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:Lachtan_Forsterův&oldid=19567230“