Chronologie křížových výprav po roce 1400

Chronologie křížových výprav po roce 1400 poskytuje podrobnou časovou osu křížových výprav. Na Středním východě byli hrozbou křesťanského Západu Mamlúkové, Timuridové a Osmané. Osmané ohrozili také východní Evropu a zanikla tak Byzantská říše. Koncem 15. století byla dokončena reconquista.^[1]

Úřadující vládci v roce 1400[editovat | editovat zdroj]

Na počátku 15. století byli panovníci, řády a dynastie následující.

Západní Evropa a Byzantion[editovat | editovat zdroj]

19. září 1380 – Karel VI. se stává francouzským králem.
6. dubna 1385 – Jan I. se stává portugalským králem.
31. března 1387 – Zikmund Lucemburský je korunován uherským králem. Později se v roce 1433 stane císařem Svaté říše římské a obsadí tak pozici neobsazenou od roku 1378.
2. listopadu 1389 – Bonifác IX. zvolen papežem.
9. října 1390 – Jindřich Churavý (Jindřich III.) se stává kastilským a leónským králem.^[2]
16. února 1391 – Manuel II. Palaiologos se stává byzantským císařem.^[3]
30. listopadu 1393 – Konrád z Jungingenu je zvolen velmistrem Řádu německých rytířů.
19. května 1396 – Martin Soucitný (Martin Aragonský) se stává aragonským králem.^[4]
1396 – Philibert de Naillac je zvolen velmistrem Maltézského řádu.
30. září 1399 – Jindřich IV. Anglický, syn Jana z Gentu, se stává králem po sesazení Richarda II. Anglického.

Muslimský svět[editovat | editovat zdroj]

9. dubna 1370 – Tamerlán se stává emírem Tímúrovské říše.
16. června 1389 – Bájezíd I. se stává osmanským sultánem po smrti Murada I. v bitvě na Kosově poli.^[5]
3. října 1392 – Muhammad VII. Granadský se stává sultánem Granadského emirátu.
19. března 1398 – Abú Sa'íd Uthmán III. se stává marínovským sultánem Maroka.^[5]
Červen 1399 – An-Násir Faradž se po smrti svého otce Barkuka stává mamlúckým sultánem.^[5]

Události z konce 14. století[editovat | editovat zdroj]

15. června 1389 – V bitvě na Kosově poli se setkávají armády pod velením Lazara Hrebeljanoviće a Murada I.^[6] Obě armády jsou zničeny a jejich velitelé zabiti.^[7]
Červenec 1391 – Osmanská invaze do Anatolie se zastavila v bitvě u Kırkdilimu.^[8]
26. dubna 1394 – Řád alcántarských rytířů roku 1394 organizuje neúspěšnou křížovou výpravu proti Granadě.^[9]
17. května 1395 – Bájezídova invaze do Valašska je zastavena v bitvě u Rovine.^[10]
Jaro/léto 1396 – Uhersko organizuje křížovou výpravu do Nikopole, aby zmírnilo tlak na Konstantinopol.^[11]
25. září 1396 – Osmané porazili spojenecké západní síly v bitvě u Nikopole.^[12]

15. století[editovat | editovat zdroj]

1400[editovat | editovat zdroj]

Říjen a listopad – Tímúrovci porazili Mamlúky během vyplenění Aleppa.^[13]
Obléhání Damašku má za následek Tamerlánovo vítězství nad Mamlúky.^[14]

1402[editovat | editovat zdroj]

20. července – Timúrovci porazili Mamlúky v bitvě u Ankary.^[15]
20. července – Bájezíd I. a Olivera Despina jsou zajati v Ankaře, čímž začalo osmanské interregnum.^[16]
Obléhání Konstantinopole končí tím, že si Byzantinci udržují kontrolu nad městem.
Prosinec – Timúrovci při obléhání Smyrny převezmou od johanitů kontrolu nad městem.

1404[editovat | editovat zdroj]

17. října – Papežem zvolen Inocenc VII.

1405[editovat | editovat zdroj]

14. února – Tamerlán umírá, Šáh Ruch se stává vládcem Tímúrovské říše.^[5]
24. června – Inocenc VII. vede akci proti heretickému učení husitů.

1406[editovat | editovat zdroj]

30. listopadu – Řehoř XII. zvolen papežem.
Síly pod velením Jindřicha III. Kastilského porazily Muhammada VII. Granadského v bitvě u Collejares.^[17]
25. prosince – Jan II. Kastilský se stává králem po smrti svého otce Jindřicha III.

1408[editovat | editovat zdroj]

12. prosince – Zikmund Lucemburský a jeho manželka Barbora Celjská pro boj s Turky založili Dračí řád.^[6]

1409[editovat | editovat zdroj]

30. června – Martin I. Sicilský porazil síly Arborey v bitvě u Sanluri.^[18]
6. srpna – Začíná polsko-litevská válka s Řádem německých rytířů.^[1]
Jan I. Portugalský plánuje invazi do Ceuty, podporovanou Eduardem Výřečným a Jindřichem Mořeplavcem.^[19]

1410[editovat | editovat zdroj]

15. června – Osmanský princ a nárokovatel trůnu Süleyman Çelebi poráží svého bratra Musu Çelebiho v bitvě u Kosmidionu.^[16]
15. července – V bitvě u Grunwaldu spojenci Vladislava II. Jagello a Vytautase porazili Řád německých rytířů pod vedením Ulricha von Jungingena, přičemž většina jejich vedení byla zabita nebo zajata.^[20]
26. července – Po Grunwaldu se Poláci a Litevci neúspěšně pokoušejí dobýt hlavní město Germánů během obléhání Marienburgu.^[21]
16. září – Ferdinand I. Aragonský dobyl město v bitvě u Antequery, což bylo první takové vítězství proti muslimům za posledních 50 let.
Álvaro de Luna se stává klíčovým poradcem Jana II. Kastilského.

1411[editovat | editovat zdroj]

1. února – Je podepsán toruňský mír, který ukončuje polsko-litevskou válku s Řádem německých rytířů.^[21]
3. září – Mezi Musou Çelebi a Benátkami je uzavřena Selymbriská smlouva.^[16]
Území Gibraltaru se po jeho šestém obléhání dostalo pod kontrolu Granady.^[22]

1412[editovat | editovat zdroj]

Mehmed Çelebi poražen Musou Çelebim v bitvě u İnceğiz.^[16]
23. května – Smrt an-Násira Faradže vede k řadě neúspěšných mamlúckých sultánů až do roku 1422.

1413[editovat | editovat zdroj]

20. března – Jindřich V. Anglický se stává králem po smrti svého otce Jindřicha IV.
5. července – Mehmed Çelebi poráží Musu Çelebiho v bitvě u Çamurlu.^[16]
5. července – Mehmed I. se stává osmanským sultánem a ukončuje tak interregnum.^[5]

1414[editovat | editovat zdroj]

Léto – Hladová válka vedená mezi Polskem a Litvou proti Řádu německých rytířů.^[23]
16. listopadu – Začal Kostnický koncil, který trval do roku 1418.

1415[editovat | editovat zdroj]

5. června – Kostnický koncil odsuzuje spisy Jana Viklefa a Jana Husa.
4. července – Řehoř XII. abdikuje.
6. července – Jan Hus je upálen v Kostnici.
21. srpna – Jan I. Portugalský dokončuje dobytí Ceuty, čímž začíná série marocko-portugalských konfliktů.^[24]

1416[editovat | editovat zdroj]

29. května – Benátský admirál Pietro Loredan zničí osmanskou flotilu v bitvě u Gallipoli.^[25]
30. května – Husita Jeroným Pražský upálen na hranici jako kacíř.

1417[editovat | editovat zdroj]

11. listopadu – Martin V. zvolen papežem, čímž bylo ukončeno papežské schizma v letech 1378–1417.^[26]
Mircea Starý^[10] ztrácí Dobrudžu ve prospěch Osmanů, čímž zabrání Valašsku stát se osmanskou provincií.

1418[editovat | editovat zdroj]

Martin V. autorizuje křížovou výpravu do Afriky s cílem bojovat proti obchodu s otroky.^[27]

1419[editovat | editovat zdroj]

30. července – Začíná první křížová výprava proti husitům.
13. srpna – Marinidský sultán Abú Sa'íd Uthmán III. zahajuje neúspěšné obléhání Ceuty, aby znovu získal město od Portugalců vedených Pedrem de Menezes.^[1]
14. srpna – Husitská vojska zahájila bitvu pod Vyšehradem proti křižákům vyslaným Zikmundem, která skončila 1. listopadu husitským vítězstvím.^[28]
6. listopadu – Byla podepsána osmansko-benátská mírová smlouva, která ukončila krátký konflikt, potvrdila Stato da Màr a stanovila pravidla námořního obchodu mezi oběma stranami.^[29]

1420[editovat | editovat zdroj]

25. května – Jindřich Mořeplavec je jmenován guvernérem Řádu Kristova.
12. června až 14. července – Husitská vojska Jana Žižky porazila v bitvě na Vítkově vojska Svaté říše římské.^[28]
30. června – Oldřich II. z Rožmberka a Lipolt Krajíř jsou poraženi husity v bitvě o Tábor.
12. července – Křížová výprava Martina V., kterou vedl Zikmund, vyhlášená proti Osmanům.^[30]

1421[editovat | editovat zdroj]

26. května – Murad II. začíná vládnout jako osmanský sultán po smrti svého otce Mehmeda I.
Srpen – Začíná druhá křížová výprava proti husitům.
21. prosince – Husité porazili německé a uherské síly v bitvě u Kutné Hory.

1422[editovat | editovat zdroj]

10. ledna – České síly poražené Janem Žižkou v bitvě u Německého Brodu.^[31]
9. března –Začíná třetí husitská křížová výprava.
1. dubna – Barsbáj, bývalý otrok prvního burdžijského sultána Barkuka, se stává mamlúckým sultánem.^[32]
10. června – Byzantinci zadrželi Osmany při obléhání Konstantinopole. Síly stažené po povstání Küçüka Mustafy.^[33]
Červen – Začíná obléhání Soluně Osmany.^[5]
17. července až 27. září – Řád německých rytířů poražen Polskem a Litvou v gollubské válce, která skončila podpisem Melnské smlouvy.^[34]
1. září – Jindřich VI. Anglický se stává králem po smrti svého otce Jindřicha V.
21. října – Po smrti Karla VI. se v neokupované Francii stává králem jeho syn Karel VII. Francouzský.

1423[editovat | editovat zdroj]

27. dubna – Orebitská frakce husitů vedená Janem Žižkou porazila Čechy vedené Čeňkem z Wartenberka v bitvě u Hořic.^[35]
18. května – Melnská smlouva je ratifikována všemi stranami a 10. července schválena Martinem V.^[34]

1424[editovat | editovat zdroj]

2. června – Koalice Florencie a Milána pod vedením Francesca Sforzy porazí Braccia da Montone a Niccolò Piccinina v bitvě u L'Aquily.^[36]
Konec září – Začíná mamlúcké dobývání Kypru.
11. října – Prokop Holý přebírá velení nad husity po smrti Jana Žižky na mor.

1425[editovat | editovat zdroj]

Červenec – Alvise Loredan vede benátské námořní operace na obranu Soluně a přepadá pevnost v Ierissu a poté v Christopoli.^[37]

1426[editovat | editovat zdroj]

16. června – Husité pod vedením Zikmunda Korybutoviče a Prokopa Holého porazili katolické síly v bitvě u Ústí nad Labem.
Červen – Začíná čtvrtá křížová výprava proti husitům.
7. července – Mamlúkové porazí Kypřany v bitvě u Choirokoitie.^[38]
18. července – Janus Kyperský zajatý.^[1]

1427[editovat | editovat zdroj]

4. srpna – Husité porazili vojska vedená Jindřichem Beaufortem v bitvě u Tachova.^[39]
Byzantinci porazili flotilu Carla I. Tocca v bitvě u Echinád, což bylo poslední vítězství jejich námořnictva.^[30]

1428[editovat | editovat zdroj]

Jindřich Beaufort a Filip III. Dobrý plánují společnou křížovou výpravu proti Čechám uprostřed probíhající stoleté války.
Říjen – Anglické rozhodnutí zaútočit na Orléans snižuje Filipovu podporu pro českou křížovou výpravu.^[40]

1429[editovat | editovat zdroj]

29. dubna – Jana z Arku se s pomocnou výpravou připojuje k obléhání Orléans.
17. července – Je korunován Karel VII. Francouzský.
Hafsidé obléhají Maltu, pak se stahují.^[41]

1430[editovat | editovat zdroj]

10. ledna – Filip III. Dobrý zakládá Řád zlatého rouna.
23. března – Jana z Arku diktuje dopis, v němž hrozí, že povede křižácké vojsko proti husitům, pokud se nevrátí ke katolické víře.^[42]
29. března – Murad II. dobude Soluň.
30. května – Johanka z Arku upálena v Rouenu.
11. července – Husité porazili uhersko-moravsko-srbské vojsko v bitvě u Trnavy.
S kapitulací Chalandritse a Patry Morejskému despotátu zaniká Achajské knížectví.

1431[editovat | editovat zdroj]

11. března – Evžen IV. zvolen papežem.
16. června – Řád německých rytířů a Švitrigaila podepisují Christmemelskou smlouvu o vytvoření protipolské aliance.^[43]
1. července – Kastilské síly vedené Álvarem de Lunou porazily Granadu v bitvě u La Higueruela.^[9]
1. srpna – Začíná pátá křížová výprava proti husitům.
14. srpna – Husité pod vedením Prokopa Holého a Zikmunda Korybutoviče porazili vojska Fridricha Braniborského v bitvě u Domažlic.^[44]
9. listopadu – Uhři porazili husity v bitvě u Ilavy.
13. prosince – Vlad II. Dracul se stal členem Dračího řádu.
16. prosince – Jindřich VI. Anglický je korunován na francouzského krále v katedrále Notre-Dame v Paříži.
Začíná polsko-teutonská válka.^[1]

1432[editovat | editovat zdroj]

19. listopadu – Milán poráží Benátky v bitvě u Delebia, která je součástí válek v Lombardii.
31. srpna – Litevská občanská válka začíná.^[43]
Albánské povstání v letech 1432 až 1436 potlačené Osmany. Skanderbeg, syn albánského rebela Gjona Kastriotiho, zůstává v osmanských službách.

1433[editovat | editovat zdroj]

31. května – Zikmund je korunován císařem Svaté říše římské a stává se prvním císařem od smrti svého otce Karla IV. v roce 1378.
14. srpna – Eduard Portugalský se stává králem po smrti svého otce Jana z Avízu.

1434[editovat | editovat zdroj]

30. května – Táborité a Orebité vedení Prokopem Holým a Janem Čapkem ze Sán jsou poraženi utrakvisty v bitvě u Lipan.^[45]

1435[editovat | editovat zdroj]

5. srpna – Filippo Visconti poráží Alfonse V. Aragonského v námořní bitvě u Ponzy. Anfonso je zajat.^[46]
1. září – Žygimantas Kęstutaitis poráží velkovévodu Švitrigaila v bitvě u Wiłkomierz.^[1]
1. prosince – Podepsán mír, který ukončil polsko-teutonskou válku.^[1]

1436[editovat | editovat zdroj]

5. července – Křížové výpravy proti husitům končí podpisem Kompaktát.
31. října – Kastilčan Enrique Pérez de Guzmán nedokáže dobýt pevnost po sedmém obléhání Gibraltaru a během obléhání se utopí.^[22]

1437[editovat | editovat zdroj]

13. srpna – Začíná kastilská občanská válka, kde se postaví Jan II. Kastilský, Álvaro de Luna a Jindřich IV. Kastilský proti Janu II. Aragonskému a Jindřichu z Villeny, synům Ferdinanda I. Aragonského.
13. září až 19. října – Jindřich Mořeplavec je poražen Marinidy v bitvě u Tangeru. Ferdinand Svatý princ je zajat.^[47]

1438[editovat | editovat zdroj]

14. dubna – Džahánšáh se stává sultánem Karakojunluské říše.^[5]
10. září – Sajf ad-Din Džakmak svrhne Barsbayova syna al-Azíze Džamala ad-Din Jusufa, aby se mohl stát mamlúckým sultánem. Jusuf vládl pouze 87 dní.^[48]
13. září – Alfonso Africký se stává portugalským králem po smrti svého otce Eduarda Portugalského.

1439[editovat | editovat zdroj]

4. května – Vladislav III. Varnenčik a Zbigniew Oleśnicki porazili husitské spolky pod velením Spytka III. z Melsztyna v bitvě u Grotnik.

1440[editovat | editovat zdroj]

1. února – Je vytvořena Pruská konfederace, aby se postavila Řádu německých rytířů.^[49]
Konec dubna – Uhři pod vedením Ivana Talovace porazili Osmany vedené Muradem II. a Alim Bey Evrenosoğluem při pětiměsíčním obléhání Bělehradu.^[50]
Říjen – Hadım Şehabeddin vede osmanskou blokádu při obléhání Novo Brda, která trvá do 27. června 1441.^[50]
29. června – Florentské síly pod vedením Francesca Sforzy porazily Milánčany vedené Niccolò Piccininem v bitvě u Anghiari.^[51]

1441[editovat | editovat zdroj]

Začátek roku – János Hunyadi jmenovaný transylvánským vojvodou Vladislavem III.

1442[editovat | editovat zdroj]

18. března – János Hunyadi porazil osmanskou armádu v bitvě u Sibiu.^[50]
Září – János Hunyadi poráží druhou osmanskou armádu vedenou Hadımem Şehabeddinem poblíž řeky Ialomița a činí z Basaraba II. vládce Valašska.^[50]

1443[editovat | editovat zdroj]

1. ledna – Evžen IV. požaduje varnskou křížovou výpravu (1443–1444), neúspěšný pokus zastavit pronikání Osmanů do střední Evropy. Křížovou výpravu vedli Vladislav III. Polský, János Hunyadi a Filip III. Dobrý.
5. června – Ferdinand Svatý princ umírá v zajetí ve Fezu.
Začátek listopadu – V rámci křížové výpravy ve Varně porazili János Hunyadi a Đurađ Branković Osmany vedené Kasimem Pašou v bitvě u Niše.
Listopad – Začíná Skanderbegovo povstání proti osmanské okupaci Albánie.
12. prosince – Osmané porazili srbské a uherské síly v bitvě u Zlatice.

1444[editovat | editovat zdroj]

2. ledna – Síly Jánose Hunyadiho porazily síly Osmanů v bitvě u Kunovice a zajaly osmanského velitele Mahmuda Çeleba.
2. března – Skanderbeg zakládá Lezhskou ligu.
12. června – Murad II. uzavírá mír s Uherskem a brzy abdikuje ve prospěch svého syna.
29. června – Lezhská liga porazila Osmany v bitvě na pláni Torvioll.^[52]
Červenec/srpen – Mehmed II. se stává osmanským sultánem po abdikaci svého otce Murada II.^[5]
10. srpna až 18. září – Johanité porazí Osmany při prvním obléhání Rhodosu.
15. srpna – Mezi Uherskem a Osmanskou říší jsou podepsány Edirnská a Segedínská smlouva.^[53]
10. listopadu – V závěrečné bitvě varnské křížové výpravy porazili Osmané pod vedením Murada II. křižáky pod vedením Vladislava III. Polského (zabitého v boji), Jánose Hunyadiho a Mircea II. Valašského v bitvě u Varny.^[50]

1445[editovat | editovat zdroj]

19. května – Jan II. Aragonský je poražen Janem II. Kastilským v první bitvě u Olmeda, čímž končí kastilská občanská válka.
10. října – Lezhská liga porazila Osmany v bitvě u Mokry.^[52]
Álvaro de Luna se stává velmistrem Řádu svatojakubských rytířů.

1446[editovat | editovat zdroj]

Září – Murad II. se znovu stává osmanským sultánem.^[5]
27. září – Skanderbeg poráží Osmany v bitvě u Otonetë.
10. prosince – Osmané zničí zeď Hexamilion a Morejský despotát se stane osmanským vazalským státem.^[30]

1447[editovat | editovat zdroj]

6. března – Mikuláš V. zvolen papežem.
Listopad – Vlad II. Dracul a jeho syn Mircea II. Valašský jsou zavražděni Vladislavem II. Valašským.
Prosinec – Začíná albánsko-benátská válka, která trvá do roku 1448.^[54]

1448[editovat | editovat zdroj]

14. května až 31. července – Osmané porazili Lezhskou ligu při prvním obléhání Svetigradu.^[52]
14. srpna – Albánie vítězí nad Benátkami v první bitvě u Oraniku.^[54]
4. října – Mezi Albánií a Benátkami je nastolen mír.^[54]
17. až 20. října – Osmané porazili Uhry ve druhé bitvě na Kosově poli.^[55]
Říjen až listopad – Vlad Napichovač se poprvé stává valašským knížetem.

1449[editovat | editovat zdroj]

6. ledna – Konstantin XI. Dragases je korunován byzantským císařem, posledním v řadě vládců, které lze vysledovat až k založení Říma.^[56]
4. května – Albánská posádka se vzdává při druhém obléhání Svetigradu a Osmané se zmocňují pevnosti.^[54]
20. května – Alfons V. Portugalský a Alfons z Braganzy potlačí povstání Petra z Coimbry v bitvě u Alfarrobeira. Petr v této bitvě zemřel.^[36]

1450[editovat | editovat zdroj]

26. února – Francesco Sforza vstupuje do Milána po obléhání a zakládá dynastii, která bude Milánu vládnout po celé století.
9. května – Tímúrovský emír Abdal-Latif Mirza je zavražděn.^[48]
14. května až 23. listopadu – Albánci porazili Osmany při prvním obléhání Krujë.^[52]
(Přibližně) – Začíná klasický věk Osmanské říše.^[33]

1451[editovat | editovat zdroj]

3. února – Mehmed II. se po smrti svého otce Murada II. znovu stává osmanským sultánem.
26. března – Podepsáním smlouvy z Gaety se Skanderbeg stává vazalem Neapole.^[57]
Osmané dobývají Karaman, čímž začíná dlouhé tažení Mehmeda II.^[58]
Abu Sa'id Mirza se stává sultánem Timuridské říše.^[48]

1452[editovat | editovat zdroj]

17. března – Kastilie a Murcia porazí Granadu v bitvě u Los Alporchones.^[59]
19. března – Fridrich III. Habsburský se stává posledním císařem Svaté říše římské, který byl korunován v Římě.
Podzim – Uzun Hasan se stává sultánem Akkojunluské říše.^[5]

1453[editovat | editovat zdroj]

1. února – Jakmak abdikuje a jeho syn al-Mansúr Uthmán se stává mamlúckým sultánem. Jakmak umírá o 12 dní později.^[48]
16. března – Sajf ad-Din Inal svrhne Uthmána a stane se mamlúckým sultánem.^[48]
22. dubna – Albánci porazili Osmany v bitvě u Pologu.^[57]
29. května – Pád Konstantinopole znamená pád Byzantské říše poté, co Mehmed Dobyvatel dobyl město během obléhání, které začalo 6. dubna.^[60]^[61]
28. října – Českým králem je korunován Ladislav Pohrobek, vládne nadále Jiří z Poděbrad.^[62]

1454[editovat | editovat zdroj]

4. února – Začíná třináctiletá válka mezi Polskem a Řádem německých rytířů.^[63]
6. března – Kazimír IV. Jagellonský se vzdává věrnosti Řádu německých rytířů.
9. dubna – Je podepsána smlouva z Lodi, která ukončuje války v Lombardii.^[64]
22. července – Králem se stává Jindřich IV. Kastilský.
18. září – Bernhard von Zinnenberg vede Řád německých rytířů k vítězství nad Kazimírem IV. v bitvě u Chojnice.^[63]

1455[editovat | editovat zdroj]

8. ledna – Mikuláš V. vydává Romanus Pontifex, encykliku Alfonse V. Portugalského, která schvaluje otroctví.^[65]
8. dubna – Kalixt III. zvolený papežem.

1456[editovat | editovat zdroj]

15. dubna – Vlad Napichovač se podruhé stává valašským knížetem.
18. května – Skanderbeg porazil velkou osmanskou armádu vyslanou zajmout Albánii ve druhé bitvě u Oraniku.^[54]
4. až 22. července – Křížová výprava: Uhři a Srbové porazili Osmany během obléhání Bělehradu. Křížovou výpravu vedli János Hunyadi, Mihály Szilágyi a Jan Kapistrán a porazili Mehmeda II., který byl zraněn, a velkovezíry Zagana Pašu, Mahmuda Pašu a Karaca Pašu, který byl zabit v boji.^[66]
20. srpna – Vladislav II. Valašský je zabit Vladem Napichovačem.

1457[editovat | editovat zdroj]

2. září – Albánské síly pod vedením Skanderbega porazily Osmany vedené Isakem bey Evrenozem a Hamzou Kastriotim v bitvě u Albuleny.^[54]

1458[editovat | editovat zdroj]

24. ledna – Matyáš Korvín se stává uherským králem ve věku 14 let.
19. srpna – Pius II. zvolen papežem.
13. září – Štěpán III. Veliký se stává moldavským knížetem.^[67]
23. října – Alfons V. Portugalský dobývá Ksar es-Seghir.^[68]

1459[editovat | editovat zdroj]

27. května – Schází se Mantovský koncil, aby naplánoval křížovou výpravu proti Osmanům.
Mehmed II. poráží Stjepana Tomaševiče během obléhání Smedereva. To má za následek pád Srbského despotátu.^[6]

1460[editovat | editovat zdroj]

Osmanský velitel Ali Bey Mihaloğlu zajme uherského regenta Mihályho Szilágyiho.^[5]

1461[editovat | editovat zdroj]

26. února – Šihab ad-Din Ahmad se po smrti svého otce Sajf ad-Din Inal stává mamlúckým sultánem. Po pouhých čtyřech měsících abdikuje.^[48]
28. června – Sajf ad-Din Chuškadam se po abdikaci Šihaba ad-Din Ahmada stává mamlúckým sultánem.^[32]
10. července – Štěpán Tomašević se po smrti svého otce Štěpána Tomáše stává posledním bosenským králem.
22. července – Ludvík XI. Francouzský se stává králem po smrti svého otce Karla VII.
Červenec – Graitzas Palaiologos po ročním obléhání vydává hrad Salmeniko, poslední posádku Morejského despotátu, osmanským silám.
15. srpna – Trapezuntské císařství připadá po 32denním obléhání Trapezuntu Osmanům.^[58]

1462[editovat | editovat zdroj]

17. června – Vlad Napichovač se pokusí zavraždit Mehmeda II. při nočním útoku na Târgoviște, čímž ho donutí ustoupit z Valašska.^[69]
Červenec – Radu III. Pěkný nahradí svého bratra Vlada Napichovače jako valašský kníže. Vlad je zajat Matyášem Korvínem a uvězněn na 12 let za zradu.
1. září – Mehmed II. obléhá a dobývá Mytilénu a ostrov Lesbos.^[70]
17. září – Polsko poráží Řád německých rytířů v bitvě u Świecina, která je součástí třináctileté války.^[71]
Po osmém obléhání Gibraltaru obsadili město Kastilci.^[22]

1463[editovat | editovat zdroj]

3. dubna – Začíná osmansko-benátská válka.^[72]
25. května – Osmanské dobývání Bosny zakončeno smrtí Štěpána Tomaševiče.^[73]
15. září – Pruská konfederace poráží Řád německých rytířů v námořní bitvě u laguny Visla (Zatoka Świeża).^[74]
22. září až 25. prosince – Uhersko dobylo pevnost Jajce v Bosně od Osmanů během prvního obléhání Jajce.^[75]
22. října – Byl vydán Ezechielis prophetae, vyzývající ke křížové výpravě proti Osmanům.^[30]

1464[editovat | editovat zdroj]

10. července až 22. srpna – Mehmed II. je neúspěšný ve svém pokusu znovu získat pevnost při druhém obléhání Jajce.^[75]
18. července – Křížová výprava Pia II. začíná odjezdem papeže do Ancony. Pius II. zemřel 14. srpna.^[76]
30. srpna – Papežem zvolen Pavel II.
14. září – Skanderbeg porušuje svou desetiletou mírovou smlouvu s Osmany podepsanou v roce 1463 zahájením bitvy u Ochridu. Albánsko-benátské síly byly úspěšné.^[54]

1465[editovat | editovat zdroj]

14. srpna – Marinidský sultán Abd al-Haqq II. je zavražděn během marocké revoluce.^[77]

1466[editovat | editovat zdroj]

Červen – Mehmed II. začíná druhé obléhání Krujë, které bude trvat téměř 11 měsíců.^[52]
19. října – Třináctiletá válka končí druhým toruňským mírem.^[78]
Juan Alonso de Guzmán během devátého obléhání Gibraltaru přebírá kontrolu nad městem od Kastilců.^[22]

1467[editovat | editovat zdroj]

23. dubna – Skanderbeg, Tanush Thopia a Lekë Dukagjini porazili Osmany vedené Ballabanem Baderou u Krujë.^[79]
Léto – Albánci porazili Osmany při třetím obléhání Krujë.^[52]
20. srpna – Jindřich IV. Kastilský poráží svého nevlastního bratra Alfonse Asturského ve druhé bitvě u Olmeda.^[80]
9. října – Sajf ad-Din Chushkadam umírá, Bilbay a poté Timurbugha působí jako mamlúcký sultán.^[81]
30. října nebo 11. listopadu – Uzun Hasan porazil Džahánšáha v bitvě u Chapakchuru.^[82]
15. prosince – Štěpán III. Veliký zastavuje postup Matyáše Korvína v bitvě u Baie. Toto je poslední uherský pokus podrobit si Moldávii.^[83]

1468[editovat | editovat zdroj]

31. ledna – Al-Ašraf Kajtbáj se stává mamlúckým sultánem poté, co je Timurbugha svržen.^[84]
30. června – Kateřina Cornaro je provdána na základě plné moci za Jakuba II. Kyperského.
Portugalská flotila pod velením Ferdinanda Portugalského srovnává se zemí marocký region v rámci expedice Anfa.^[85]

1469[editovat | editovat zdroj]

4. února – Uzun Hasan porazil tímúrovského emíra Abu Sa'ida Mirzu v bitvě u Qarabaghu.
19. října – Ferdinand II. Aragonský se ožení s Isabelou I. Kastilskou.

1470[editovat | editovat zdroj]

10. července až 5. srpna – Osmané dobyli Euboiu^[86] po obléhání Negroponte.^[87]
20. srpna – Štěpán III. Veliký poráží volžské Tatary v bitvě u Lipnice.^[88]

1471[editovat | editovat zdroj]

14. července – Moskva porazí Novgorod v bitvě u Šeloňu.^[89]
9. srpna – Sixtus IV. zvolen papežem.
24. srpna – Portugalsko poráží království Fez, což vede k dobytí Asilahu.^[68]
29. srpna – Portugalsko okupuje Tanger.^[47]
Guillaume Fichet publikuje Bessarionovy Orace proti Turkům, jeden z prvních kusů masové propagandy použité v Evropě.^[90]^[91]

1472[editovat | editovat zdroj]

Po chaosu, který za sebou zanechala marocká revoluce, byla pod vedením Abú Abd Alláha al-Šajcha Muhammada ve Fezu založena dynastie Vattásovců.^[48]

1473[editovat | editovat zdroj]

11. srpna – Mehmed II. poráží Akkojunluskou říši vedenou Uzun Hasanem v bitvě u Otlukbeli.^[92]

1474[editovat | editovat zdroj]

11. prosince – Isabela Kastilská se stává královnou po smrti svého otce Jindřicha IV.^[93]
12. prosince – Smrt Jindřicha IV. spustí občanskou válku mezi Isabelou I. a její neteří Janou la Beltraneja.^[94]

1475[editovat | editovat zdroj]

10. ledna – Štěpán III. Veliký poráží Osmany pod vedením Hadıma Suleimana Paši v bitvě u Vaslui.^[79]
Červen – Vlad Napichovač se potřetí stává valaškým knížetem.
Osmanské síly janičářů přesahují 4 000 mužů a sipáhí 40 000 mužů.^[95]
Obléháním Burgosu začíná válka o kastilské dědictví.^[93]
Theodorovo knížectví připadá Osmanské říši.^[96]^[97]

1476[editovat | editovat zdroj]

1. března – Katolická Veličenstva porazila Afonsa V. Portugalského a Jana II. Portugalského v bitvě u Tora.^[98]
26. července – Mehmed II. porazil Štěpána Velikého v bitvě u Valea Albă.^[79]

1478[editovat | editovat zdroj]

Květen – Osmané porazili Benátčany při obléhání Skadaru.^[99]
Jaro – Osmané jsou úspěšní během čtvrtého obléhání Krujë.^[79]
1. listopadu – Byla založena španělská inkvizice.

1479[editovat | editovat zdroj]

20. ledna – Ferdinand II. Aragonský se stává králem a vládne spolu se svou manželkou Isabelou I. Kastilskou nad Iberií.^[100]
25. ledna – Benátky a Osmané podepisují Konstantinopolskou smlouvu o postoupení Skadaru Mehmedovi II., čímž se celá Albánie dostává pod osmanskou kontrolu.
4. září – Válka o kastilské dědictví končí podpisem smlouvy z Alcáçovas.^[101]
13. října – Uhři porazili Osmany v bitvě na Chlebovém poli.^[102]

1480[editovat | editovat zdroj]

23. května až 17. srpna – Johanité pod vedením Pierra d'Aubusson porazili Osmany pod vedením Mesiha Pašy^[5] při druhém obléhání Rhodu.^[103]
28. července – Osmanská armáda se vylodila poblíž Otranta a Sixtus IV. v reakci na to vyzval ke křížové výpravě.[264]
12. srpna – Začíná obléhání Otranta Osmany pod vedením Gedika Ahmeda Pašy.^[1] Osmanská vojska sťala hlavu 800 křesťanům známým jako mučedníci z Otranta za to, že odmítli konvertovat k islámu.^[30]
Guillaume Caoursin píše Obsidionis Rhodiæ urbis descriptio, popis obléhání Rhodu.^[104]

1481[editovat | editovat zdroj]

8. dubna – Sixtus IV. vydává bulu Cogimur iubente altissimo na začátku Turecké křížové výpravy.^[30]
3. května – Mehmed II. umírá a jeho nástupcem se 22. května stává Bájezíd II. Jeho nástupnictví je napadáno jeho nevlastním bratrem Cem Sultanem.^[5]
22. května – Zemětřesení na Rhodu v roce 1481 o síle 7,1 mělo odhadem 30 000 obětí.^[105]
21. června – Sixtus IV. vydává bulu Aeterni regis potvrzující smlouvu z Alcáçovas.^[106]
28. srpna – Králem se stává Jan II. Portugalský.
10. září – Turecká křížová výprava končí stažením osmanských sil.
15. září – Andreas Palaiologos plánuje křížovou výpravu proti Osmanům.^[107]

1482[editovat | editovat zdroj]

28. února – Alhama de Granada je dobyta křesťanskými silami, čímž začíná granadská válka.^[108]
29. července – Na Rhodosu začíná uvěznění Cem Sultana. Zůstal pod křesťanskou kontrolou až do své smrti v roce 1495.^[109]

1483[editovat | editovat zdroj]

Duben – Kastilie porazí Granadu v bitvě u Luceny. Křesťanské síly berou Muhammada XII. Granadského jako zajatce.
15. srpna – V Sixtinské kapli, postavené za výkupné zaplacené Bájezídem II. za Cem Sultana, se slaví první mše.^[110]
30. srpna – Karel VIII. Francouzský se stává králem pod regentstvím Anny Francouzské a Petra II. Bourbonského po smrti svého otce Ludvíka XI. Regentství potrvá do Karlových 21. narozenin 30. června 1491.
Říjen – Matyáš Korvín podepisuje pětileté příměří s Bájezídem II., které se vztahuje na celou Moldávii kromě přístavů.^[111]
29. října – Chorvatské království poráží Osmany v bitvě u Uny. Mezi stranami je podepsáno sedmileté příměří.^[112]

1484[editovat | editovat zdroj]

6. až 15. července – Po obléhání Chilie se Osmané zmocňují moldavské pevnosti.^[113]
29. srpna – Papežem zvolen Inocenc VIII.
Listopad – Uhři porazili Fridricha III. v bitvě u Leitzersdorfu.
5. prosince – Innocenc VIII. vydává bulu Summis desiderantes affectibus a dává inkvizici úkol pátrat po kacířích a čarodějnicích.

1485[editovat | editovat zdroj]

1. června – Matyáš Korvín úspěšné obléhá Vídeň a ustanovuje dobyté město svým hlavním městem.
22. srpna – Králem se stává Jindřich VII. Anglický.
V Anatolii a Sýrii začíná osmansko-mamlúcká válka.^[114]

1486[editovat | editovat zdroj]

16. února – Maxmilián I. Habsburský je zvolen králem Římanů.

1487[editovat | editovat zdroj]

Brzy – Muhammad XII. Granadský, poslední nasrovský vládce Granadského emirátu, je propuštěn výměnou za to, že se Granada stane poplatníkem katolické monarchie.
27. dubna – Innocenc VIII. vydává bulu Id Nostri Cordis vyzývající k valdenské křížové výpravě a vyhlazení Valdenských.^[115]
7. května až 18. srpna – Španělsko dobylo Málagu po jejím 103denním obléhání a dřívějších útocích na Rondu a Vélez-Málagu.
Srpen – Portugalsko drancuje oblast Anfy (Casablanca) v Maroku.^[116]^[117]

1488[editovat | editovat zdroj]

Mamlúkové porazili Osmany v bitvě u Aga-Cayiri.^[118]

1489[editovat | editovat zdroj]

14. února – Kateřina Cornaro opouští Kypr a dokončuje benátské dobývání Kypru.^[119]
Al-Zadal (Muhammad XIII. Granadský) po šestiměsíčním obléhání Bazy odevzdá město Španělsku a je zajat.^[108]

1490[editovat | editovat zdroj]

Portugalsko pustoší marocká pirátská útočiště během plenění Targy a Comice.^[120]

1491[editovat | editovat zdroj]

24. ledna – Polsko a Litva porazily Krymský chanát pod vedením Mengliho I. Geraje v bitvě u Zasława.^[121]
23. dubna – Španělsko zahajuje obléhání Granady, poslední bitvu reconquisty.^[108]
7. listopadu – Maxmilián I. a Vladislav II. podepisují Prešpurský mír, čímž ukončují rakousko-uherskou válku.^[122]
25. listopadu – Je podepsaná granadská smlouva udělující Nasrovcům dva měsíce na stažení z města.^[123]
Září – Osmané jsou poraženi Chorvatskem v bitvě u Vrpile.^[124]
Osmansko-mamlúcká válka končí statusem quo ante bellum.^[118]

1492[editovat | editovat zdroj]

2. ledna – Muhammad XII., poslední granadský emír, po dlouhém obléhání odevzdá své město armádě katolických Veličenstev, čímž ukončí desetiletou granadskou válku, staletí trvající reconquistu a 780 let trvající muslimskou kontrolu nad Al-Andalusem.^[125]
6. ledna – Ferdinand a Isabela vstupují do Granady.^[126]
31. března – Ferdinand a Isabela podepisují dekret z Alhambry, který vyhání všechny Židy ze Španělska, pokud nekonvertují ke křesťanství.^[127]
2. srpna – Bájezíd II. vysílá osmanské námořnictvo, aby bezpečně přivedlo vyhnané španělské Židy do osmanských zemí.^[128]
6. srpna – Po smrti Inocence VIII. dne 25. července je v roce 1492 svoláno papežské konkláve, první konané v Sixtinské kapli.
11. srpna – Papežem zvolen Alexandr VI.
12. října – Expedice Kryštofa Kolumba přistála v Karibiku v domnění, že dosáhl Východní Indie.
26. října – Štěpán III. Veliký poráží Jana I. Olbrachta Polského v bitvě u Kosmínského lesa.^[129]

1493[editovat | editovat zdroj]

4. května – Alexander VI. vydává bulu Inter caetera, která uděluje nově objevené země Španělsku. Dudum siquidem ji 26. září objasňuje.^[106]
19. srpna – Maxmilián I. se po svém otci Fridrichovi III. stává císařem Svaté říše římské.
Září – Osmané porazili Chorvatsko v bitvě na Krbavském poli.^[6]^[124]
Září – Začíná chorvatská stoletá válka.^[112]

1494[editovat | editovat zdroj]

25. ledna – Začíná první italská válka, která proti sobě postaví Karla VIII. Francouzského a Benátskou ligu.^[30]
Karel VIII. kupuje právo na Byzantskou říši od vyhnaného pretendenta, Andrease Palaiologose.^[107]

1495[editovat | editovat zdroj]

25. února – Cem Sultan umírá na výpravě Karla VIII. k dobytí Neapole.^[32]

1496[editovat | editovat zdroj]

7. srpna – An-Násir Muhammad se po smrti svého otce Qaitbaye stává mamlúckým sultánem.^[84]

1497[editovat | editovat zdroj]

17. září – Byla dobyta Melilla flotilou vyslanou Juanem Alonsem Pérezem de Guzmán, která zaútočila na severoafrické město Melilla.^[130]
Moldavské tažení byl neúspěšný útok Jana I. Olbrachta Polského na Moldavsko, podporovaný Osmany, s cílem sesadit Štěpána III. Velikého. Trvalo dva roky.^[131]

1498[editovat | editovat zdroj]

7. dubna – Králem se stává Ludvík XII. Francouzský.
31. října – Qansuh se stává mamlúckým sultánem poté, co je an-Násir Muhammad zabit svými poddanými.^[84]

1499[editovat | editovat zdroj]

28. července – Turecké námořnictvo poráží Benátčany v bitvě u Zonchia.
18. prosince – Španělští muslimové zahajují první povstání v Alpujarras.^[132]

16. století[editovat | editovat zdroj]

1500[editovat | editovat zdroj]

1. června – Alexandr VI. vydává Quamvis ad amplianda vyzývající ke křížové výpravě proti Osmanům po jejich invazích na benátské území v Řecku.
30. června – Abu Sa'id Qansuh je svržen a poslán do exilu. Janbalat se stává novým mamlúckým sultánem, ale vládne méně než šest měsíců. Jeho nástupcem se 25. ledna 1501 stává Tuman Bay I.^[48]
24. července – Osmanská flotila pod vedením admirála Kemala Reise poráží Benátčany v bitvě u Modonu.^[133]

1501[editovat | editovat zdroj]

11. dubna – Povstání v Alpujarras je potlačeno.
20. dubna – Qansuh al-Ghuri se stává předposledním mamlúckým sultánem poté, co je Tuman Bay I. po třech měsících svržen.^[134]
Safíovská Persie založená Ismá‘ílem I.^[135]

1502[editovat | editovat zdroj]

17. září – Nucená konverze muslimů začíná v Kastilské koruně ediktem Isabely I.^[132]

1503[editovat | editovat zdroj]

24. června – Akkojunluská říše pod vedením Sultan-Murada je drtivě poražena Safíovci pod vedením Ismá‘íla I. v bitvě u Hamadanu.^[136]
20. srpna – Smlouva mezi Vladislavem Jagellonským a Bájezídem II. o příměří podél uhersko-osmanské hranice vstupuje v platnost.^[137]
3. září – První papežská konkláve roku 1503 je svolána po smrti Alexandra VI. Pius III. je zvolen papežem a o měsíc později umírá.
31. října – Druhá papežská konkláve roku 1503 volí za papeže Julia II.
Alexandr I. Jagellonský podepisuje pětiletou smlouvu s Bájezídem II.^[138]

1504[editovat | editovat zdroj]

2. července – Bogdan III. Jednooký se po smrti svého otce Štěpána III. Velikého stává novým moldavským vojvodou.^[139]

1505[editovat | editovat zdroj]

16. března – Mamlúcko-portugalské konflikty začínají tím, že Qansuh al-Ghuri nařídil námořní výpravu proti Portugalcům.^[140]

1506[editovat | editovat zdroj]

6. srpna – Litva poráží Krymský chanát v bitvě u Klecku.^[141]

1507[editovat | editovat zdroj]

Jindřich VII. Anglický si vyměňuje dopisy s Juliem II., aby zorganizoval výpravu proti Osmanům.^[30]
Tímúrovská dynastie vymírá, když Muhammad Šejbání dobávý jejich hlavní město Herát. Poslední tímúrovský emír Badi' al-Zaman Mirza prchá.^[142]

1508[editovat | editovat zdroj]

4. února – Maxmilián I. Habsburský se stává císařem Svaté říše římské.
Únor – Začíná válka ligy z Cambrai.^[143]
Březen – Mamlúcká flotila porazí Portugalce v bitvě u Chaulu.^[68]

1509[editovat | editovat zdroj]

3. února – Portugalská flotila poráží mamlúky v bitvě u Diu.^[68]
21. dubna – Jindřich VIII. Anglický se stává králem po smrti svého otce Jindřicha VII.
14. května – Francie poráží Benátky v bitvě u Agnadella.^[143]
14. září – Osmanské hlavní město Konstantinopole zničené zemětřesením.^[144]
Osmanská občanská válka mezi syny Bájezída II., Selimem I. a Šehzadem Ahmetem, začíná.^[145]

1510[editovat | editovat zdroj]

Červenec – Liga z Cambrai je rozpuštěna a ve válce s Benátkami a papežem zbývá pouze Francie a Ferrara.^[143]

1511[editovat | editovat zdroj]

2. až 19. ledna – Papežské síly porazily Ferraru při obléhání Mirandoly.^[143]
2. července – Şahkulovo povstání v Anatolii proti osmanské nadvládě je po třech měsících potlačeno. Šehzade Ahmet, syn Bájezída II., byl pověřen jeho potlačením, ale místo toho se pokusil své jednotky obrátit proti svému otci a bratrovi.^[146]

1512[editovat | editovat zdroj]

11. dubna – Francouzské a Ferrareské síly porazily papežské síly v bitvě u Ravenny.^[143]
24. dubna – Selim I. se stává sultánem Osmanské říše po abdikaci Bájezída II., který umírá 26. května.

1513[editovat | editovat zdroj]

9. března – Syn Lorenza I. Medicejského zvolen papežem, přijal jméno Lev X.
24. dubna – Šehzade Ahmet, bratr Selima I., je poražen u Yenişehiru a popraven.^[5]
6. června – Milánští a Švýcaři porazili Francii v bitvě u Novary.^[143]
16. srpna – Chorvaté pod vedením Petra Berislaviće porazili Osmany v bitvě u Dubice.^[147]

1514[editovat | editovat zdroj]

23. srpna – Selim I. porazil Safíovce v bitvě na Čaldiránské rovině, čímž se Východní Anatolie poprvé dostala pod osmanskou kontrolu.^[148]
8. září – Litva poráží Moskevské velkoknížectví v bitvě u Oršy.^[149]

1515[editovat | editovat zdroj]

1. ledna – Králem se stává František I. Francouzský, nástupce Ludvíka XII., který zemřel bez legitimního syna.
13. června – Selim I. porazí Bozkurta z Dulkadiru v bitvě u Turnadağu.^[32]

1516[editovat | editovat zdroj]

24. srpna – Selim I. porazil Mamlúky v bitvě u Mardž Dábiku, čímž začala druhá osmansko-mamlúcká válka.^[150]
Srpen – Zřízen Damašský ejálet jako část Osmanské říše.^[151]
Září/říjen – Chajruddín Barbarossa a jeho bratr umožňují dobytí Alžíru.
17. října – Tuman Baj II. se stává posledním mamlúckým sultánem.^[134]
28. října – Osmanské síly pod vedením Hadima Sinan Pašy porazily Mamlúky v bitvě u Júnis Chánu.^[150]
Piri Reis se připojuje k osmanskému námořnictvu jako kapitán.^[152]

1517[editovat | editovat zdroj]

22. ledna – Selim I. porazil Tuman Bay II. v bitvě u Ridanije.^[134]
30. ledna – Káhira je dobyta Osmany po třídenní bitvě, která přinesla pád Mamlúků.^[153]
30. ledna – Abbásovský chalífát v Káhiře pod vedením al-Mutawakkila III. připadá Osmanům. Byl posledním z káhirských chalífů a jeho nástupcem se stal Selim I. jako zakladatel Osmanského chalífátu.^[154]
Po únoru – První mapa světa, Piri Reisova mapa, je předložena Selimovi I.^[152]
15. března – Pátý lateránský koncil končí.^[155]
12. dubna – Osmané anektují Džiddu po jejím úspěšném obléhání.^[156]
Lev X. plánuje křížovou výpravu proti Osmanům.

1518[editovat | editovat zdroj]

Říjen – Londýnská smlouva, vedená Thomasem Wolseym, sjednocuje království západní Evropy v důsledku osmanské hrozby.
Leden až květen – Osmanský admirál Aruj Barbarossa připravuje pád Tlemcenu.

1519[editovat | editovat zdroj]

28. června – Karel V. Španělský zvolen císařem Svaté říše římské.
Listopad – Regentství Alžír žádá o připojení k Osmanské říši.
Začíná první z Celaliho povstání v Anatolii.^[157]

1520[editovat | editovat zdroj]

30. září – Začíná vláda Sulejmana I.

1521[editovat | editovat zdroj]

27. ledna – Sulejman I. potlačuje vzpouru Džánbirdi al-Ghazáliho, prvního guvernéra osmanského Damašku.^[158]
18. května – Začínají tažení Sulejmana I.^[159]
29. srpna – Po dvouměsíčním útoku Sulejman I. poráží Uhry při obléhání Bělehradu.^[160]

1522[editovat | editovat zdroj]

9. ledna – Papežem zvolen Hadrián VI. Jediný nizozemský papež bude posledním neitalským zvoleným na více než 450 let.
26. června – Začíná druhé obléhání Rhodu Osmany.^[161]
22. prosince – Rhodoští johanité připadají Sulejmanovi I.

1523[editovat | editovat zdroj]

1. ledna – Johanité se stahují z Rhodu.
27. června – Pargali Ibrahim Paša je Sulejmanem I. jmenován velkovezírem.
19. listopadu – Klement VII. je zvolen papežem.

1526[editovat | editovat zdroj]

29. srpna – Sulejman I. poráží Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče.^[162] Ludvík umírá při ústupu.

1527[editovat | editovat zdroj]

6. května – Vzbouřené jednotky Svaté říše římské způsobují plenění Říma.^[163]
8. června – Povstání Kalendera Çelebiho je rozdrceno Pargalı Ibrahimem Pašou.
27. září – Ferdinand I. Habsburský poráží Jana Zápolského a přebírá kontrolu nad většinou Uherska v bitvě u Tarcalu. Jan žádá o pomoc Osmany.

1528[editovat | editovat zdroj]

Janovský admirál Andrea Doria vstupuje do služeb Karla V.

1529[editovat | editovat zdroj]

27. září až 15. října – Sulejman I. vede neúspěšné obléhání Vídně.^[164]
29. května – Chajruddín Barbarossa umožňuje dobytí Peñónu.

1530[editovat | editovat zdroj]

Malta udělená rhodoským rytířům císařem Svaté říše římské Karlem V. Po přesídlení se z nich stávají maltézští rytíři s hlavním městem Birgu.

1531[editovat | editovat zdroj]

16. února – Portugalcům se nepodařilo dobýt město během prvního obléhání Diu.^[165]

1532[editovat | editovat zdroj]

5. až 30. srpna – Uhři zastaví osmanský postup při obléhání Günsu (dnešní Kőszeg).^[164]
Začíná osmansko-safíovská válka trvající do roku 1555.^[14]

1533[editovat | editovat zdroj]

22. července – Podepsána konstantinopolská smlouva mezi Osmany a Rakouskem, lénem Svaté říše římské, týkající se osudu Uher. Jan Zápolský se stává králem pod suverenitou Sulejmana I.^[166]
Sulejman I. se ožení s Roxolanou, rusínskou harémovou dívkou.^[167] Je první haseki sultan a sňatkem začíná sultanát žen.^[168]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chronology of the Crusades after 1400 na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h HOUSLEY, Norman. The Later Crusades, 1274-1580: From Lyons to Alcazar. [s.l.]: Oxford University Press 562 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-822137-1. S. 111–112, 195–196, 276–287, 355–372. (anglicky) Google-Books-ID: UrhmAAAAMAAJ.
↑ Henry III | Reformer, Patronage, Patron | Britannica. www.britannica.com [online]. 2024-03-12 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ÇELIK, Siren. Manuel II Palaiologos (1350–1425): A Byzantine Emperor in a Time of Tumult. Cambridge: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-1-108-83659-3. DOI: 10.1017/9781108874038.
↑ Martin | Medieval Ruler, Conqueror, Patron of Arts | Britannica. www.britannica.com [online]. 2024-03-26 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ Encyclopaedia of Islam New Edition Online (EI-2 English). referenceworks [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d FINE (JR.), John V. A.; FINE, John Van Antwerp. The Late Medieval Balkans: A Critical Survey from the Late Twelfth Century to the Ottoman Conquest. [s.l.]: University of Michigan Press 708 s. Dostupné online. ISBN 978-0-472-08260-5. S. 409–413, 465–483, 573–578, 593. (anglicky) Google-Books-ID: LvVbRrH1QBgC.
↑ The Battle of Kosovo Early Reports On Victory and Defeat by Thomas A Emmert | PDF | Ottoman Empire | Byzantine Empire. Scribd [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ZACHARIADOU, Elizabeth A. Manuel II Palaeologos on the Strife between Bāyezīd I and Ḳāḍī Burhān al-Dīn Aḥmad. Bulletin of the School of Oriental and African Studies, University of London. 1980, roč. 43, čís. 3, s. 471–481. Dostupné online [cit. 2024-04-17]. ISSN 0041-977X.
↑ ^a ^b O'CALLAGHAN, Joseph F. The Last Crusade in the West: Castile and the Conquest of Granada. [s.l.]: University of Pennsylvania Press 380 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8122-0935-8. S. 39–40, 214. (anglicky) Google-Books-ID: o74FAwAAQBAJ.
↑ ^a ^b BRACKOB, A. K. Mircea the Old: Father of Wallachia, Grandfather of Dracula. [s.l.]: Histria Books 225 s. Dostupné online. ISBN 978-1-59211-073-5. S. 134. (anglicky) Google-Books-ID: J4fhDwAAQBAJ.
↑ ATIYA, Aziz Suryal; DESCHAMPS, Eustache; MÉZIÈRES, Philippe de. The Crusade of Nicopolis. [s.l.]: Methuen & Company, Limited 272 s. Dostupné online. ISBN 978-0-404-15410-3. (anglicky) Google-Books-ID: 7uVfnQAACAAJ.
↑ ROSETTI, R. Notes on the Battle of Nicopolis (1396). The Slavonic and East European Review. 1937, roč. 15, čís. 45, s. 629–638. Dostupné online [cit. 2024-04-17]. ISSN 0037-6795.
↑ KNOBLER, Adam. The Rise of Tīmūr and Western Diplomatic Response, 1390–1405. Journal of the Royal Asiatic Society. 1995-11, roč. 5, čís. 3, s. 341–349. Dostupné online [cit. 2024-04-17]. ISSN 1474-0591. DOI 10.1017/S135618630000660X. (anglicky)
↑ ^a ^b FOUNDATION, Encyclopaedia Iranica. Welcome to Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
↑ https://primoa.library.unsw.edu.au/discovery/fulldisplay?vid=61UNSW_INST:UNSWS&docid=cdi_proquest_miscellaneous_212664179&query=any,contains,Ankara,+Battle+of,+Ankara,+Turkey,+1402&context=PC. primoa.library.unsw.edu.au [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e KASTRITSIS, Dimitris. The Sons of Bayezid: Empire Building and Representation in the Ottoman Civil War of 1402-13. [s.l.]: BRILL 274 s. Dostupné online. ISBN 978-90-474-2247-1. S. 149–153, 172–180, 188–196. (anglicky) Google-Books-ID: u_evCQAAQBAJ.
↑ ATIYA, Aziz Suryal. The Crusade in the Later Middle Ages. [s.l.]: Kraus Reprint Corporation 662 s. Dostupné online. ISBN 978-0-527-03700-0. S. 256. (anglicky) Google-Books-ID: LiITAQAAIAAJ.
↑ The Battle of Sanluri in the process of recreating Sardinian identity. Perverse Identities. Dostupné online [cit. 2024-04-17].
↑ The Capture of Ceuta by the Portuguese. www.deremilitari.org [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online.
↑ KNOLL, Paul W. In Search of the Battle of Grunwald. The Polish Review. 1983, roč. 28, čís. 3, s. 67–76. Dostupné online [cit. 2024-04-17]. ISSN 0032-2970.
↑ ^a ^b TURNBULL, Stephen R. Tannenberg, 1410: Disaster for the Teutonic Knights. [s.l.]: Praeger 104 s. Dostupné online. ISBN 978-0-275-98860-9. S. 68–78. (anglicky) Google-Books-ID: wPbkAAAAMAAJ.
↑ ^a ^b ^c ^d SAYER, Frederick. The history of Gibraltar and of its political relation to events in Europe.. London: Chapman and Hall 1 p.l., [v]-x, [111]-viii, 520 p. s. Dostupné online. S. 71–119.
↑ URBAN, William L. Tannenberg and After: Lithuania, Poland, and the Teutonic Order in Search of Immortality. [s.l.]: Lithuanian Research and Studies Center 544 s. Dostupné online. ISBN 978-0-929700-25-0. S. 199–205. (anglicky) Google-Books-ID: 2_ANAQAAMAAJ.
↑ LIVERMORE, H. V. On the Conquest of Ceuta. Luso-Brazilian Review. 1965, roč. 2, čís. 1, s. 3–13. Dostupné online [cit. 2024-04-18]. ISSN 0024-7413.
↑ MELVILLE-JONES, John. The Battle of Gallipoli 1416: A Detail Rescued from a Chronicle. The Medieval Chronicle. 2018, roč. 11, s. 213–219. Dostupné online [cit. 2024-04-18]. ISSN 1567-2336.
↑ LOCK, Peter. The Routledge Companion to the Crusades. London: Routledge 544 s. Dostupné online. ISBN 978-0-203-38963-8. DOI 10.4324/9780203389638/routledge-companion-crusades-peter-lock. DOI: 10.4324/9780203389638.
↑ BURTON, Keith Augustus. The Blessing of Africa: The Bible and African Christianity. [s.l.]: InterVarsity Press 296 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8308-2762-6. S. 197. (anglicky)
↑ ^a ^b Battles of Vítkov Hill and Vyšehrad 4th July and 1st November 1420 | Bellum.cz. bellum.cz [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.
↑ FABRIS, Antonio. From Adrianople to Constantinople: Venetian‐ Ottoman diplomatic missions, 1360–1453. Mediterranean Historical Review. 1992-12, roč. 7, čís. 2, s. 154–200. Dostupné online [cit. 2024-04-19]. ISSN 0951-8967. DOI 10.1080/09518969208569639. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h SETTON, Kenneth Meyer. The Papacy and the Levant, 1204-1571. [s.l.]: American Philosophical Society 618 s. Dostupné online. ISBN 978-0-87169-127-9. S. 18–19, 50, 96–97, 261, 314–345, 364–380, 448–482. (anglicky) Google-Books-ID: 0Sz2VYI0l1IC.
↑ January 1422: The Hussites led by Jan Žižka defeat the Second Crusade at Německý Brod. Radio Prague International [online]. 2022-01-07 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d Encyclopaedia of Islam Three Online. referenceworks [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b IMBER, Colin. The Ottoman Empire, 1300-1650: The Structure of Power. [s.l.]: Palgrave Macmillan 405 s. Dostupné online. ISBN 978-0-333-61386-3. S. 27–43, 94–95. (anglicky) Google-Books-ID: xcVyngEACAAJ.
↑ ^a ^b URBAN, William L. The Teutonic Knights: A Military History. [s.l.]: Greenhill 320 s. Dostupné online. ISBN 978-1-85367-535-5. S. 279–281. (anglicky) Google-Books-ID: 10xmAAAAMAAJ.
↑ FUDGE, Thomas A. The Crusade Against Heretics in Bohemia, 1418-1437: Sources and Documents for the Hussite Crusades. [s.l.]: Ashgate 456 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7546-0801-1. (anglicky) Google-Books-ID: 3rhnAAAAMAAJ.
↑ ^a ^b DREES, Clayton J. The Late Medieval Age of Crisis and Renewal, 1300-1500: A Biographical Dictionary. [s.l.]: Bloomsbury Publishing USA 563 s. Dostupné online. ISBN 978-1-56750-749-2. S. 15, 443. (anglicky) Google-Books-ID: 8TLLEAAAQBAJ.
↑ LOREDAN, Alvise - Treccani. Treccani [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. (italsky)
↑ Khirokitia, Battle of (1426). World history [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.
↑ Battle of Tachov 3rd – 4th August 1427 | Bellum.cz. bellum.cz [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.
↑ VENNING, Timothy; FRANKOPAN, Peter. A Chronology of the Crusades. [s.l.]: Routledge 569 s. Dostupné online. ISBN 978-1-317-49643-4. S. 515. (anglicky) Google-Books-ID: ubflCAAAQBAJ.
↑ 575th anniversary of the 1429 Siege of Malta. Times of Malta [online]. 2004-09-12 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Joan of Arc's Letter to the Hussites (March 23, 1430). archive.joan-of-arc.org [online]. [cit. 2024-04-20]. Dostupné online.
↑ ^a ^b KIAUPA, Zigmantas; KIAUPIENĖ, Jūratė; KUNCEVIČIUS, Albinas. The History of Lithuania Before 1795. [s.l.]: Lithuanian Institute of History 412 s. Dostupné online. ISBN 978-9986-810-13-1. S. 206–211. (anglicky) Google-Books-ID: w3ppAAAAMAAJ.
↑ Battle of Domažlice 14th August 1431 | Bellum.cz. bellum.cz [online]. [cit. 2024-04-20]. Dostupné online.
↑ Battle of Lipany 30th May 1434 | Bellum.cz. bellum.cz [online]. [cit. 2024-04-20]. Dostupné online.
↑ Alfonso V of Aragon. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-866262-4. DOI 10.1093/acref/9780198662624.001.0001/acref-9780198662624-e-0228. (anglicky)
↑ ^a ^b BEAZLEY, C. Raymond. Prince Henry the Navigator: the hero of Portugal and of modern discovery, 1394-1460 A.D. With an account of geographical progress throughout the middle ages as the preparation for his work. New York, London: G. P. Putnam's sons xxvii, 336 p. s. (Heroes of the nations, ed. by H.W.C. Davis.). Dostupné online. S. 177–187.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h BOSWORTH, Clifford Edmund. The New Islamic Dynasties: A Chronological and Genealogical Manual. [s.l.]: Edinburgh University Press 420 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7486-2137-8. S. 48–49, 77–80, 270–272. (anglicky) Google-Books-ID: mKpz_2CkoWEC.
↑ DELVAL, Ronald. The road to the Thirteen Years War: The Teutonic Order. Medieval Warfare. 2012, roč. 2, čís. 2, s. 6–10. Dostupné online [cit. 2024-04-21]. ISSN 2211-5129.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e JEFFERSON, John. The Holy Wars of King Wladislas and Sultan Murad: The Ottoman-Christian Conflict from 1438-1444. [s.l.]: BRILL 529 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-21904-5. S. 165, 235–246, 282–285, 288–291, 437–438. (anglicky) Google-Books-ID: FpvqWWpUYSoC.
↑ Official site of Anghiari for the tourism. web.archive.org [online]. 2014-01-03 [cit. 2024-04-21]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f MOORE, Clement Clarke. George Castriot, surnamed Scanderbeg, king of Albania.. New York, Philadelphia: D. Appleton & company; G.S. Appleton 1 p.l., 5-367 p. s. Dostupné online.
↑ SUGAR, Peter F. Southeastern Europe Under Ottoman Rule, 1354-1804. [s.l.]: University of Washington Press 393 s. Dostupné online. ISBN 978-0-295-96033-3. S. 29. (anglicky) Google-Books-ID: EUTbAwAAQBAJ.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g HODGKINSON, Harry. Scanderbeg: From Ottoman Captive to Albanian Hero. [s.l.]: Learning Design book s. Dostupné online. ISBN 978-1-903616-15-4. S. 83–88, 95–100, 146–151, 190–193. (anglicky) Google-Books-ID: owuSAAAACAAJ.
↑ ANTOCHE, Emanuel Constantin. Hunyadi’s campaign of 1448 and the second battle of Kosovo polje (17-20 october). Reconfiguring the fifteenth-century crusade (ed. by Norman Housley), Palgrave Macmillan. 2017-01-01. Dostupné online [cit. 2024-04-21].
↑ TALBOT, Alice-Mary TalbotAlice-Mary. Constantine XI Palaiologos. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-504652-6. DOI 10.1093/acref/9780195046526.001.0001/acref-9780195046526-e-1216?rskey=nkxao1&result=1. (anglicky)
↑ ^a ^b NOLI, Fan Stylian. George Castrioti Scanderbeg (1405-1468).. [s.l.]: International Universities Press 266 s. Dostupné online. S. 49–50, 65. (anglicky) Google-Books-ID: IdhBAAAAIAAJ.
↑ ^a ^b INALCIK, Halil. Mehmed the Conqueror (1432-1481) and His Time. Speculum. 1960, roč. 35, čís. 3, s. 408–427. Dostupné online [cit. 2024-04-22]. ISSN 0038-7134. DOI 10.2307/2849734.
↑ DEVANEY, Thomas. Enemies in the Plaza: Urban Spectacle and the End of Spanish Frontier Culture, 146-1492. [s.l.]: University of Pennsylvania Press 257 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8122-9134-6. S. 158. (anglicky) Google-Books-ID: xzbKBwAAQBAJ.
↑ RUNCIMAN, Steven. The Fall of Constantinople 1453. [s.l.]: Cambridge University Press 292 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-39832-9. (anglicky) Google-Books-ID: BAzntP0lg58C.
↑ NICOLLE, David. Constantinople, 1453: The End of Byzantium. [s.l.]: Praeger 106 s. Dostupné online. ISBN 978-0-275-98856-2. (anglicky) Google-Books-ID: Q2RoAAAAMAAJ.
↑ BIOGRAPHIE, Deutsche. Ladislaus V. Postumus - Deutsche Biographie. www.deutsche-biographie.de [online]. [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. (německy)
↑ ^a ^b The Oxford History of Poland-Lithuania. S. 222–230. academic.oup.com [online]. [cit. 2024-04-22]. S. 222–230. Dostupné online.
↑ The Encyclopedia of Diplomacy. Příprava vydání Gordon Martel. 1. vyd. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-1-118-88791-2, ISBN 978-1-118-88515-4. DOI 10.1002/9781118885154.dipl0282. (anglicky) DOI: 10.1002/9781118885154.
↑ WEBFELLER. Romanus Pontifex [online]. 2017-06-16 [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. (anglicky)
↑ STAFF, HistoryNet. Ottoman-Hungarian Wars: Siege of Belgrade in 1456. HistoryNet [online]. 2006-06-12 [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. (anglicky)
↑ LUPESCU, Radu. Ştefan cel Mare. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-533403-6. DOI 10.1093/acref/9780195334036.001.0001/acref-9780195334036-e-0863?rskey=yqvhjw&result=2. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d DIFFIE, Bailey Wallys. Foundations of the Portuguese Empire, 1415-1580. [s.l.]: U of Minnesota Press 587 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8166-0782-2. S. 109–110, 145, 236–238, 240–242. (anglicky) Google-Books-ID: hBTqPX4G9Y4C.
↑ MCNALLY, Raymond T.; FLORESCU, Radu R. Dracula, Prince of Many Faces: His Life and His Times. [s.l.]: Hachette+ORM 368 s. Dostupné online. ISBN 978-0-316-09226-5. S. 129–148. (anglicky) Google-Books-ID: Zot08bJa3FAC.
↑ MILLER, William. Essays on the Latin Orient. Cambridge: The University Press viii, 582 p. s. Dostupné online.
↑ MOŻEJKO, Beata. Peter von Danzig: The Story of a Great Caravel, 1462-1475. [s.l.]: BRILL 320 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-40844-9. (anglicky) Google-Books-ID: wEOxDwAAQBAJ.
↑ First Ottoman–Venetian War | Map and Timeline. history-maps.com [online]. [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. (anglicky)
↑ PINSON, Mark. The Muslims of Bosnia-Herzegovina: Their Historic Development from the Middle Ages to the Dissolution of Yugoslavia. [s.l.]: Harvard CMES 228 s. Dostupné online. ISBN 978-0-932885-12-8. (anglicky) Google-Books-ID: Yl3TAkJmztYC.
↑ STONE, Daniel. The Polish-Lithuanian State, 1386-1795. [s.l.]: University of Washington Press 404 s. Dostupné online. ISBN 978-0-295-98093-5. S. 29–30. (anglicky) Google-Books-ID: LFgB_l4SdHAC.
↑ ^a ^b IMBER, Colin. The Ottoman Empire 1300-1481. [s.l.]: Isis Press 312 s. Dostupné online. ISBN 978-975-428-015-9. S. 168, 190. (anglicky) Google-Books-ID: lIppAAAAMAAJ.
↑ RUNCIMAN, Steven. A History of the Crusades. [s.l.]: CUP Archive 618 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-34772-3. S. 466–468. (anglicky) Google-Books-ID: mrw8AAAAIAAJ.
↑ GARCÍA-ARENAL, Mercedes. The Revolution of Fās in 869/1465 and the Death of Sultan 'Abd al-Ḥaqq al-Marīnī. Bulletin of the School of Oriental and African Studies, University of London. 1978, roč. 41, čís. 1, s. 43–66. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 0041-977X.
↑ STONE, Daniel. The Polish-Lithuanian State, 1386-1795. [s.l.]: University of Washington Press 404 s. Dostupné online. ISBN 978-0-295-98093-5. S. 30. (anglicky) Google-Books-ID: LFgB_l4SdHAC.
↑ ^a ^b ^c ^d BABINGER, Franz. Mehmed the Conqueror and His Time. [s.l.]: Princeton University Press 618 s. Dostupné online. ISBN 978-0-691-01078-6. S. 340–341, 357, 359–362. (anglicky) Google-Books-ID: PPxC6rO7vvsC.
↑ DUNHAM, S. A. History of Spain and Portugal.. Philadelphia: Carey & Lea, Chestnut Street 5 v. s. Dostupné online. S. 176–258.
↑ NATHO, Kadir I. Circassian History. [s.l.]: Xlibris Corporation 577 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4653-1699-8. S. 218–220. (anglicky) Google-Books-ID: eE2pDLgibVoC.
↑ MINORSKY, V. The Qara-Qoyunlu And The Qutb-Shahs. Bulletin of the School of Oriental and African Studies. 1955-02, roč. 17, čís. 1, s. 50–73. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 1474-0699. DOI 10.1017/S0041977X00106342. (anglicky)
↑ BICHICEAN, Gheorghe. Aspects Concerning the Battle of Baia (1467) and the Wound of King Matthias Corvin. On the Controversy in the Chronicles of the Times and on a Less Known Surgical Intervention. Acta Marisiensis. Seria Historia. 2022-12-01, roč. 4, čís. 1, s. 13–26. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 2668-9715. DOI 10.2478/amsh-2022-0018. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c PETRY, Carl F. Twilight of Majesty: The Reigns of the Mamlūk Sultans Al-Ashrāf Qāytbāy and Qanṣūh Al-Ghawrī in Egypt. [s.l.]: University of Washington Press 261 s. Dostupné online. ISBN 978-0-295-97307-4. S. 24–118. (anglicky) Google-Books-ID: 4JSGQgAACAAJ.
↑ PESSANHA, Fernando. A conquista e destruição de Anafé (Casablanca) pelo Infante D. Fernando (1468) – Considerações sobre uma pouco conhecida operação anfíbia. Revista de História da Sociedade e da Cultura. 2019, roč. 19, s. 97. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 2183-8615.
↑ GREGORY, Timothy E. GregoryTimothy E.; ŠEVČENKO, Nancy Patterson ŠevčenkoNancy Patterson. Euboea. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-504652-6. DOI 10.1093/acref/9780195046526.001.0001/acref-9780195046526-e-1770?rskey=djjm1r&result=1. (anglicky)
↑ MACKAY, Pierre. Map of Siege of Negropont, 1470. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2024-04-24].
↑ CANDEA, Virgil. Saint Stephen the Great in his contemporary Europe (Respublica Christiana). Études balkaniques. 2004, čís. 4, s. 140–144. Dostupné online [cit. 2024-04-24]. ISSN 0324-1645. (English)
↑ PAUL, Michael C. Secular Power and the Archbishops of Novgorod before the Muscovite Conquest. Kritika: Explorations in Russian and Eurasian History. 2007, roč. 8, čís. 2, s. 231–270. Dostupné online [cit. 2024-04-26]. ISSN 1538-5000.
↑ MUREŞAN, Dan Ioan. Bessarion’s Orations against the Turks and Crusade Propaganda at the Große Christentag of Regensburg (1471). Příprava vydání Norman Housley. London: Palgrave Macmillan UK Dostupné online. ISBN 978-1-137-46281-7. DOI 10.1057/978-1-137-46281-7_7. S. 207–243. (anglicky) DOI: 10.1057/978-1-137-46281-7_7.
↑ MESERVE, Margaret. Patronage and Propaganda at the First Paris Press: Guillaume Fichet and the First Edition of Bessarion's "Orations against the Turks". The Papers of the Bibliographical Society of America. 2003-12, roč. 97, čís. 4, s. 521–588. Dostupné online [cit. 2024-04-26]. ISSN 0006-128X. DOI 10.1086/pbsa.97.4.24295683. (anglicky)
↑ Encyclopaedia Islamica Online. referenceworks [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b PRESCOTT, William Hickling. History of the reign of Ferdinand and Isabella, the Catholic. Boston: C. C. Little and J. Brown 3 v. s. Dostupné online. S. 134–137, 156.
↑ NERVO, Jean Baptiste Rosario Gonzalve de; WEST, T. Temple. Isabella the Catholic, queen of Spain, her life, reign, and times, 1451-1504.. London: Smith, Elder, & co. xvi, [2] p., 1 ., 348 p. s. Dostupné online. S. 73–74.
↑ NICOLLE, David. Armies of the Ottoman Turks 1300–1774. [s.l.]: Bloomsbury USA 48 s. Dostupné online. ISBN 978-0-85045-511-3. S. 9–10. (anglicky) Google-Books-ID: 2ZslvgAACAAJ.
↑ PRITSAK, Omeljan PritsakOmeljan. Dory. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-504652-6. DOI 10.1093/acref/9780195046526.001.0001/acref-9780195046526-e-1544?rskey=rewbl3&result=2. (anglicky)
↑ VASILIEV, Alexander Alexandrovich. The Goths in the Crimea. [s.l.]: Mediaeval academy of America 314 s. Dostupné online. ISBN 978-0-910956-09-3. (anglicky) Google-Books-ID: j261egyVMawC.
↑ FITZ, Francisco García; SFORZA, Daniella. Toro, Battle of. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-533403-6. DOI 10.1093/acref/9780195334036.001.0001/acref-9780195334036-e-0917. (anglicky)
↑ BARLETI, Marin. The Siege of Shkodra: Albania's Courageous Stand Against Ottoman Conquest, 1478. [s.l.]: David Hosaflook 336 s. Dostupné online. ISBN 978-99956-87-77-9. (anglicky) Google-Books-ID: zeZ963q3ok0C.
↑ Ferdinand II | Biography, Facts, Accomplishments, & Isabella I | Britannica. www.britannica.com [online]. 2024-03-06 [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑ CAMPBELL, Gordon. Alcaçovas, Treaty of. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-860175-3. DOI 10.1093/acref/9780198601753.001.0001/acref-9780198601753-e-71. (anglicky)
↑ The Battle of Kenyérmező (Breadfield), 13 October 1479 [online]. [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
↑ TAAFFE, John. The history of the Holy, military, sovereign order of st. John of Jerusalem. [s.l.]: Hope & Company 336 s. Dostupné online. S. 53–67. (anglicky) Google-Books-ID: T84NAAAAQAAJ.
↑ GIBBON, Edward; KAYE, Johan.; SCOTT, Walter. The crusades. London: A. Murray and Son 360 p. s. (Verbatim reprints.). Dostupné online. S. 133–160.
↑ NCEI Global Historical Hazard Database. www.ngdc.noaa.gov [online]. [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b DAVENPORT, Frances G.; PAULLIN, Charles Oscar. European treaties bearing on the history of the United States and its dependencies .... Washington, D.C.: Carnegie Institution of Washington 4 v. s. (Carnegie Institution of Washington publication. Papers of the Division of Historical Research,254). Dostupné online. S. 71–83.
↑ ^a ^b HARRIS, Jonathan. A worthless prince? Andreas Palaeologus in Rome, 1465-1502. Orientalia Christiana Periodica 61 (1995), 537-54. Dostupné online [cit. 2024-05-01].
↑ ^a ^b ^c HILLGARTH, J. N. The Spanish Kingdoms, 1250-1516. [s.l.]: Clarendon Press 738 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-822531-7. S. 370–386. (anglicky) Google-Books-ID: LgVXAAAAYAAJ.
↑ FOUNDATION, Encyclopaedia Iranica. Welcome to Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑ DUFFY, Eamon. Saints & Sinners: A History of the Popes. [s.l.]: Yale University Press 488 s. Dostupné online. ISBN 978-0-300-11597-0. S. 196. (anglicky) Google-Books-ID: yG7nWt2XIyEC.
↑ PILAT, Liviu. THE 1487 CRUSADE: A TURNING POINT IN THE MOLDAVIAN-POLISH RELATIONS. Medieval and Early Modern Studies for Central and Eastern Europe. 2010-01-01. Dostupné online [cit. 2024-05-03].
↑ ^a ^b GRGIN, Borislav. The Ottoman influences on Croatia in the second half of the fifteenth century. Povijesni prilozi. 2002, roč. 21, čís. 23, s. 87–102. Dostupné online [cit. 2024-05-03]. ISSN 0351-9767. (anglicky)
↑ PARRY, V. J. A History of the Ottoman Empire to 1730. [s.l.]: Cambridge University Press 260 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-09991-2. (anglicky) Google-Books-ID: nUs7AAAAIAAJ.
↑ FINKEL, Caroline. Osman's Dream: The History of the Ottoman Empire. [s.l.]: Basic Books 704 s. Dostupné online. ISBN 978-0-465-02396-7. S. 65–92. (anglicky) Google-Books-ID: wHiuDAEACAAJ.
↑ AUDISIO, Gabriel. The Waldensian Dissent: Persecution and Survival, C.1170-c.1570. [s.l.]: Cambridge University Press 260 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-55984-3. S. 14–22. (anglicky) Google-Books-ID: JX5XRl9uGSQC.
↑ Fichier PDF André ADAM - Histoire de Casablanca, des origines à 1914.pdf. Fichier PDF [online]. [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (francouzsky)
↑ BARROUQUÈRE-CLARET, C. Settat, centre historique de la Chaouïa: monographie.. Paris: E. Larose Dostupné online.
↑ ^a ^b HAR-EL, Shai. Struggle for Domination in the Middle East: The Ottoman-Mamluk War, 1485-91. [s.l.]: BRILL 276 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-10180-7. S. 163–191. (anglicky) Google-Books-ID: KUjl5hWOYVMC.
↑ A brief history of Cyprus - Venetian period. www.whatson-northcyprus.com [online]. [cit. 2024-05-03]. Dostupné online.
↑ FERRERAS, Juan de. Synopsis historica chronologica de España. Madrid: Imprenta de Don Antonio Perez de Soto 17 v. s. Dostupné online. S. 388–389.
↑ SHIROGOROV, Vladimir. War on the Eve of Nations: Conflicts and Militaries in Eastern Europe, 1450–1500. [s.l.]: Rowman & Littlefield 519 s. Dostupné online. ISBN 978-1-7936-2241-9. S. 297. (anglicky) Google-Books-ID: mP0vEAAAQBAJ.
↑ DYER, Thomas Henry. The history of modern Europe, from the fall of Constantinople, in 1453, to the war in the Crimea, in 1857. London: J. Murray 4 v. s. Dostupné online. S. 200.
↑ COWANS, Jon. Early Modern Spain: A Documentary History. [s.l.]: University of Pennsylvania Press 290 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8122-1845-9. (anglicky) Google-Books-ID: Ksf_tz5x5FwC.
↑ ^a ^b ORESKOVICH, John R. The History of Lika, Croatia: Land of War and Warriors. [s.l.]: Lulu.com 190 s. Dostupné online. ISBN 978-0-359-86419-5. (anglicky) Google-Books-ID: 3wisDwAAQBAJ.
↑ NASH, Elizabeth. Seville, Córdoba, and Granada: A Cultural History. [s.l.]: Oxford University Press 270 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-972537-3. S. 219. (anglicky) Google-Books-ID: vVA1reAI7w0C.
↑ La conquista de Granada, el gran triunfo de los Reyes Católicos. historia.nationalgeographic.com.es [online]. 2024-01-02 [cit. 2024-05-04]. Dostupné online. (španělsky)
↑ The Edict of Expulsion of the Jews - 1492 Spain. www.sephardicstudies.org [online]. [cit. 2024-05-04]. Dostupné online.
↑ Turkey Virtual Jewish History Tour. www.jewishvirtuallibrary.org [online]. [cit. 2024-05-04]. Dostupné online.
↑ GRABARCZYK, Tadeusz. Cosmin Forest, Battle of. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-533403-6. DOI 10.1093/acref/9780195334036.001.0001/acref-9780195334036-e-0265?rskey=yqvhjw&result=1. (anglicky)
↑ NIETO, Antonio Bravo. La ocupación de Melilla en 1497 y las relaciones entre los Reyes Católicos y el Duque de Medina Sidonia. Aldaba. 1990-01-01, čís. 15, s. 15–38. Dostupné online [cit. 2024-05-04]. ISSN 2603-9265. DOI 10.5944/aldaba.15.1990.20168. (španělsky)
↑ PILAT, Liviu; CRISTEA, Ovidiu. The Ottoman Threat and Crusading on the Eastern Border of Christendom during the 15th Century. [s.l.]: BRILL 347 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-35380-0. S. 242–285. (anglicky) Google-Books-ID: rjE9DwAAQBAJ.
↑ ^a ^b HARVEY, L. P. Muslims in Spain, 1500 to 1614. [s.l.]: University of Chicago Press 476 s. Dostupné online. ISBN 978-0-226-31963-6. S. 21–22, 40–65. (anglicky)
↑ ALVAREZ, Sandra. Foundations of Venetian Naval Strategy from Pietro II Orseoto to the Battle of Zoncho, 1000-1500 » De Re Militari [online]. [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c MUIR, William. The Mameluke, or, Slave dynasty of Egypt. London: Smith, Elder xxxii, 245 p., [11] leaves of plates (2 folded) s. (Slave dynasty of Egypt). Dostupné online. S. 202–209.
↑ FOUNDATION, Encyclopaedia Iranica. Welcome to Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. (anglicky)
↑ History of Shah Isma'il Safawi - Ghulam Sarwar. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
↑ PÁLOSFALVI, Tamás. From Nicopolis to Mohács: A History of Ottoman-Hungarian Warfare, 1389-1526. [s.l.]: Brill Dostupné online. ISBN 978-90-04-37565-9. (anglicky)
↑ DAVIES, Brian L. Warfare, State and Society on the Black Sea Steppe, 1500-1700. [s.l.]: Routledge 273 s. Dostupné online. ISBN 978-0-415-23986-8. S. 26–27. (anglicky) Google-Books-ID: XH4hghHo1qoC.
↑ Istoria administrației publice din Moldova. [s.l.]: Academia de Administrare Publică pe lîngă Guvernul Republicii Moldova 480 s. Dostupné online. (rumunsky) Google-Books-ID: zyIIAQAAMAAJ.
↑ BRUMMETT, Palmira. Ottoman Seapower and Levantine Diplomacy in the Age of Discovery. [s.l.]: State University of New York Press 306 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7914-9783-8. S. 34. (anglicky) Google-Books-ID: eIJFAgAAQBAJ.
↑ KOLODZIEJCZYK, Dariusz. The Crimean Khanate and Poland-Lithuania: International Diplomacy on the European Periphery (15th-18th Century). A Study of Peace Treaties Followed by Annotated Documents.. [s.l.]: BRILL 1135 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-19190-7. S. 30–31. (anglicky) Google-Books-ID: FHrTxHmegRYC.
↑ FOUNDATION, Encyclopaedia Iranica. Welcome to Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f The Italian Wars 1494-1559: War, State and Society in Early Modern Europe. [s.l.]: Routledge 391 s. Dostupné online. ISBN 978-1-317-89939-6. S. 75–116, 120–122. (anglicky) Google-Books-ID: KnnJAwAAQBAJ.
↑ pubs.geoscienceworld.org [online]. [cit. 2024-05-07]. Dostupné online.
↑ ALDERSON, Anthony Dolphin. The Structure of the Ottoman Dynasty. [s.l.]: Clarendon Press 220 s. Dostupné online. S. 62–64. (anglicky) Google-Books-ID: u75BAAAAYAAJ.
↑ ZARINEBAF-SHAHR, Fariba. Qızılbash “Heresy” and Rebellion in Ottoman Anatolia During the Sixteenth Century. Anatolia moderna. Yeni anadolu. 1997, roč. 7, čís. 1, s. 1–15. Dostupné online [cit. 2024-05-07]. DOI 10.3406/anatm.1997.946.
↑ PRPIC, George J. Croatia and Hungary During the Turkish Era. [s.l.]: Center for Southern-Hungarian and Balkan Studies 12, 40 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: XYQMAQAAMAAJ.
↑ FOUNDATION, Encyclopaedia Iranica. Welcome to Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. [cit. 2024-05-08]. Dostupné online. (anglicky)
↑ JASIŃSKI, Grzegorz; WŁODARKIEWICZ, Wojciech. Polish Battles and Campaigns in 13th-19th Centuries. [s.l.]: Wojskowe Centrum Edukacji Obywatelskiej im. płk. dypl. Mariana Porwita 186 s. Dostupné online. ISBN 978-83-65409-12-6. S. 41. (anglicky) Google-Books-ID: aiFVAQAACAAJ.
↑ ^a ^b FIRDAUS, Yelmi Eri; ELFIA, Elfia; MEIRISON, Meirison. RISE AND FALL OF MAMLUK SULTANATE: The Struggle Against Mongols and Crusaders in Holy War. Al-Adyan: Journal of Religious Studies. 2020-08-06, roč. 1, čís. 1, s. 14–28. Dostupné online [cit. 2024-05-09]. ISSN 2723-682X. DOI 10.15548/al-adyan.v1i1.1713.
↑ BAKHĪT, Muḥammad ʻAdnān. The Ottoman Province of Damascus in the Sixteenth Century. [s.l.]: Librairie du Liban 330 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: YQt1AAAAMAAJ.
↑ ^a ^b SOUCEK, Svat. Piri Reis and Ottoman Discovery of the Great Discoveries. Studia Islamica. 1994, čís. 79, s. 121–142. Dostupné online [cit. 2024-05-09]. ISSN 0585-5292. DOI 10.2307/1595839.
↑ CLOT, André. Suleiman the Magnificent. [s.l.]: Saqi 366 s. Dostupné online. ISBN 978-0-86356-803-9. (anglicky) Google-Books-ID: zz0hBQAAQBAJ.
↑ FOUNDATION, Encyclopaedia Iranica. Welcome to Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
↑ MINNICH, Nelson H. The Decrees of the Fifth Lateran Council (1512–17): Their Legitimacy, Origins, Contents, and Implementation. [s.l.]: Routledge 329 s. Dostupné online. ISBN 978-1-351-89173-8. (anglicky) Google-Books-ID: jn10DwAAQBAJ.
↑ CASALE, Giancarlo. The Ottoman Age of Exploration. [s.l.]: Oxford University Press 303 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-979879-7. S. 32. (anglicky) Google-Books-ID: Xf3h3Z1YQtIC.
↑ Jelālī Revolts | Ottoman Empire, Anatolia, Peasants | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
↑ PITCHER, Donald Edgar. An Historical Geography of the Ottoman Empire: From Earliest Times to the End of the Sixteenth Century. [s.l.]: Brill Archive 248 s. Dostupné online. S. 113. (anglicky) Google-Books-ID: 8gs4AAAAIAAJ.
↑ TheOttomans.org - Discover The Ottomans. www.theottomans.org [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online.
↑ AMEDOSKI, editor Dragana. Belgrade 1521-1867. [s.l.]: Istorijski institut 518 s. Dostupné online. ISBN 978-86-7743-132-7. S. 5–26. (anglicky) Google-Books-ID: JF6LDwAAQBAJ.
↑ BROCKMAN, Eric. The Two Sieges of Rhodes, 1480-1522. [s.l.]: J. Murray 212 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7195-1894-2. (anglicky) Google-Books-ID: 6DKCAAAAIAAJ.
↑ GÉZA, Perjés. The Fall of the Medieval Kingdom of Hungary: Mohács 1526 - Buda 1541. [s.l.]: Social Science Monographs 307 s. Dostupné online. ISBN 978-0-88035-152-2. (anglicky) Google-Books-ID: EjY6zQEACAAJ.
↑ CHASTEL, André. The Sack of Rome, 1527. [s.l.]: Princeton University Press 321 s. Dostupné online. ISBN 978-0-691-09947-7. (anglicky) Google-Books-ID: SamtwgEACAAJ.
↑ ^a ^b TURNBULL, Stephen R. The Ottoman Empire, 1326-1699. [s.l.]: Routledge 95 s. Dostupné online. ISBN 978-0-415-96913-0. S. 49–51. (anglicky) Google-Books-ID: XGFjmAEACAAJ.
↑ DANVERS, Frederick Charles. The Portuguese in India: A.D. 1481-1571. [s.l.]: W.H. Allen & Company, limited 654 s. Dostupné online. S. 402. (anglicky) Google-Books-ID: iRxBAQAAMAAJ.
↑ LESAFFER, Randall. Peace Treaties and International Law in European History: From the Late Middle Ages to World War One. [s.l.]: Cambridge University Press 505 s. Dostupné online. ISBN 978-1-139-45378-3. S. 338–364. (anglicky) Google-Books-ID: onB5AuYREQ4C.
↑ YERMOLENKO, Galina. Roxolana: "The Greatest Empresse of the East". The Muslim World. 2005-04, roč. 95, čís. 2, s. 231–248. Dostupné online [cit. 2024-05-18]. ISSN 0027-4909. DOI 10.1111/j.1478-1913.2005.00088.x. (anglicky)
↑ PEIRCE, Leslie P. The Imperial Harem: Women and Sovereignty in the Ottoman Empire. [s.l.]: Oxford University Press 404 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-508677-5. S. 58. (anglicky)

[:0-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h HOUSLEY, Norman. The Later Crusades, 1274-1580: From Lyons to Alcazar. [s.l.]: Oxford University Press 562 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-822137-1. S. 111–112, 195–196, 276–287, 355–372. (anglicky) Google-Books-ID: UrhmAAAAMAAJ.

[2] Henry III | Reformer, Patronage, Patron | Britannica. www.britannica.com [online]. 2024-03-12 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky)

[3] ÇELIK, Siren. Manuel II Palaiologos (1350–1425): A Byzantine Emperor in a Time of Tumult. Cambridge: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-1-108-83659-3. DOI: 10.1017/9781108874038.

[4] Martin | Medieval Ruler, Conqueror, Patron of Arts | Britannica. www.britannica.com [online]. 2024-03-26 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky)

[:8-5] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ Encyclopaedia of Islam New Edition Online (EI-2 English). referenceworks [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky)

[:1-6] FINE (JR.), John V. A.; FINE, John Van Antwerp. The Late Medieval Balkans: A Critical Survey from the Late Twelfth Century to the Ottoman Conquest. [s.l.]: University of Michigan Press 708 s. Dostupné online. ISBN 978-0-472-08260-5. S. 409–413, 465–483, 573–578, 593. (anglicky) Google-Books-ID: LvVbRrH1QBgC.

[7] The Battle of Kosovo Early Reports On Victory and Defeat by Thomas A Emmert | PDF | Ottoman Empire | Byzantine Empire. Scribd [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky)

[8] ZACHARIADOU, Elizabeth A. Manuel II Palaeologos on the Strife between Bāyezīd I and Ḳāḍī Burhān al-Dīn Aḥmad. Bulletin of the School of Oriental and African Studies, University of London. 1980, roč. 43, čís. 3, s. 471–481. Dostupné online [cit. 2024-04-17]. ISSN 0041-977X.

[:9-9] O'CALLAGHAN, Joseph F. The Last Crusade in the West: Castile and the Conquest of Granada. [s.l.]: University of Pennsylvania Press 380 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8122-0935-8. S. 39–40, 214. (anglicky) Google-Books-ID: o74FAwAAQBAJ.

[:2-10] BRACKOB, A. K. Mircea the Old: Father of Wallachia, Grandfather of Dracula. [s.l.]: Histria Books 225 s. Dostupné online. ISBN 978-1-59211-073-5. S. 134. (anglicky) Google-Books-ID: J4fhDwAAQBAJ.

[11] ATIYA, Aziz Suryal; DESCHAMPS, Eustache; MÉZIÈRES, Philippe de. The Crusade of Nicopolis. [s.l.]: Methuen & Company, Limited 272 s. Dostupné online. ISBN 978-0-404-15410-3. (anglicky) Google-Books-ID: 7uVfnQAACAAJ.

[12] ROSETTI, R. Notes on the Battle of Nicopolis (1396). The Slavonic and East European Review. 1937, roč. 15, čís. 45, s. 629–638. Dostupné online [cit. 2024-04-17]. ISSN 0037-6795.

[13] KNOBLER, Adam. The Rise of Tīmūr and Western Diplomatic Response, 1390–1405. Journal of the Royal Asiatic Society. 1995-11, roč. 5, čís. 3, s. 341–349. Dostupné online [cit. 2024-04-17]. ISSN 1474-0591. DOI 10.1017/S135618630000660X. (anglicky)

[:36-14] FOUNDATION, Encyclopaedia Iranica. Welcome to Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky)

[15] ttps://primoa.library.unsw.edu.au/discovery/fulldisplay?vid=61UNSW_INST:UNSWS&docid=cdi_proquest_miscellaneous_212664179&query=any,contains,Ankara,+Battle+of,+Ankara,+Turkey,+1402&context=PC. primoa.library.unsw.edu.au [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky)

[:3-16] KASTRITSIS, Dimitris. The Sons of Bayezid: Empire Building and Representation in the Ottoman Civil War of 1402-13. [s.l.]: BRILL 274 s. Dostupné online. ISBN 978-90-474-2247-1. S. 149–153, 172–180, 188–196. (anglicky) Google-Books-ID: u_evCQAAQBAJ.

[17] ATIYA, Aziz Suryal. The Crusade in the Later Middle Ages. [s.l.]: Kraus Reprint Corporation 662 s. Dostupné online. ISBN 978-0-527-03700-0. S. 256. (anglicky) Google-Books-ID: LiITAQAAIAAJ.

[18] The Battle of Sanluri in the process of recreating Sardinian identity. Perverse Identities. Dostupné online [cit. 2024-04-17].

[19] The Capture of Ceuta by the Portuguese. www.deremilitari.org [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online.

[20] KNOLL, Paul W. In Search of the Battle of Grunwald. The Polish Review. 1983, roč. 28, čís. 3, s. 67–76. Dostupné online [cit. 2024-04-17]. ISSN 0032-2970.

[:4-21] TURNBULL, Stephen R. Tannenberg, 1410: Disaster for the Teutonic Knights. [s.l.]: Praeger 104 s. Dostupné online. ISBN 978-0-275-98860-9. S. 68–78. (anglicky) Google-Books-ID: wPbkAAAAMAAJ.

[:10-22] SAYER, Frederick. The history of Gibraltar and of its political relation to events in Europe.. London: Chapman and Hall 1 p.l., [v]-x, [111]-viii, 520 p. s. Dostupné online. S. 71–119.

[23] URBAN, William L. Tannenberg and After: Lithuania, Poland, and the Teutonic Order in Search of Immortality. [s.l.]: Lithuanian Research and Studies Center 544 s. Dostupné online. ISBN 978-0-929700-25-0. S. 199–205. (anglicky) Google-Books-ID: 2_ANAQAAMAAJ.

[24] LIVERMORE, H. V. On the Conquest of Ceuta. Luso-Brazilian Review. 1965, roč. 2, čís. 1, s. 3–13. Dostupné online [cit. 2024-04-18]. ISSN 0024-7413.

[25] MELVILLE-JONES, John. The Battle of Gallipoli 1416: A Detail Rescued from a Chronicle. The Medieval Chronicle. 2018, roč. 11, s. 213–219. Dostupné online [cit. 2024-04-18]. ISSN 1567-2336.

[26] LOCK, Peter. The Routledge Companion to the Crusades. London: Routledge 544 s. Dostupné online. ISBN 978-0-203-38963-8. DOI 10.4324/9780203389638/routledge-companion-crusades-peter-lock. DOI: 10.4324/9780203389638.

[27] BURTON, Keith Augustus. The Blessing of Africa: The Bible and African Christianity. [s.l.]: InterVarsity Press 296 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8308-2762-6. S. 197. (anglicky)

[:5-28] Battles of Vítkov Hill and Vyšehrad 4th July and 1st November 1420 | Bellum.cz. bellum.cz [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.

[29] FABRIS, Antonio. From Adrianople to Constantinople: Venetian‐ Ottoman diplomatic missions, 1360–1453. Mediterranean Historical Review. 1992-12, roč. 7, čís. 2, s. 154–200. Dostupné online [cit. 2024-04-19]. ISSN 0951-8967. DOI 10.1080/09518969208569639. (anglicky)

[:6-30] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h SETTON, Kenneth Meyer. The Papacy and the Levant, 1204-1571. [s.l.]: American Philosophical Society 618 s. Dostupné online. ISBN 978-0-87169-127-9. S. 18–19, 50, 96–97, 261, 314–345, 364–380, 448–482. (anglicky) Google-Books-ID: 0Sz2VYI0l1IC.

[31] January 1422: The Hussites led by Jan Žižka defeat the Second Crusade at Německý Brod. Radio Prague International [online]. 2022-01-07 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. (anglicky)

[:11-32] Encyclopaedia of Islam Three Online. referenceworks [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. (anglicky)

[:12-33] IMBER, Colin. The Ottoman Empire, 1300-1650: The Structure of Power. [s.l.]: Palgrave Macmillan 405 s. Dostupné online. ISBN 978-0-333-61386-3. S. 27–43, 94–95. (anglicky) Google-Books-ID: xcVyngEACAAJ.

[:7-34] URBAN, William L. The Teutonic Knights: A Military History. [s.l.]: Greenhill 320 s. Dostupné online. ISBN 978-1-85367-535-5. S. 279–281. (anglicky) Google-Books-ID: 10xmAAAAMAAJ.

[35] FUDGE, Thomas A. The Crusade Against Heretics in Bohemia, 1418-1437: Sources and Documents for the Hussite Crusades. [s.l.]: Ashgate 456 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7546-0801-1. (anglicky) Google-Books-ID: 3rhnAAAAMAAJ.

[:13-36] DREES, Clayton J. The Late Medieval Age of Crisis and Renewal, 1300-1500: A Biographical Dictionary. [s.l.]: Bloomsbury Publishing USA 563 s. Dostupné online. ISBN 978-1-56750-749-2. S. 15, 443. (anglicky) Google-Books-ID: 8TLLEAAAQBAJ.

[37] LOREDAN, Alvise - Treccani. Treccani [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. (italsky)

[38] Khirokitia, Battle of (1426). World history [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.

[39] Battle of Tachov 3rd – 4th August 1427 | Bellum.cz. bellum.cz [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.

[40] VENNING, Timothy; FRANKOPAN, Peter. A Chronology of the Crusades. [s.l.]: Routledge 569 s. Dostupné online. ISBN 978-1-317-49643-4. S. 515. (anglicky) Google-Books-ID: ubflCAAAQBAJ.

[41] 575th anniversary of the 1429 Siege of Malta. Times of Malta [online]. 2004-09-12 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. (anglicky)

[42] Joan of Arc's Letter to the Hussites (March 23, 1430). archive.joan-of-arc.org [online]. [cit. 2024-04-20]. Dostupné online.

[:14-43] KIAUPA, Zigmantas; KIAUPIENĖ, Jūratė; KUNCEVIČIUS, Albinas. The History of Lithuania Before 1795. [s.l.]: Lithuanian Institute of History 412 s. Dostupné online. ISBN 978-9986-810-13-1. S. 206–211. (anglicky) Google-Books-ID: w3ppAAAAMAAJ.

[44] Battle of Domažlice 14th August 1431 | Bellum.cz. bellum.cz [online]. [cit. 2024-04-20]. Dostupné online.

[45] Battle of Lipany 30th May 1434 | Bellum.cz. bellum.cz [online]. [cit. 2024-04-20]. Dostupné online.

[46] Alfonso V of Aragon. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-866262-4. DOI 10.1093/acref/9780198662624.001.0001/acref-9780198662624-e-0228. (anglicky)

[:15-47] BEAZLEY, C. Raymond. Prince Henry the Navigator: the hero of Portugal and of modern discovery, 1394-1460 A.D. With an account of geographical progress throughout the middle ages as the preparation for his work. New York, London: G. P. Putnam's sons xxvii, 336 p. s. (Heroes of the nations, ed. by H.W.C. Davis.). Dostupné online. S. 177–187.

[:16-48] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h BOSWORTH, Clifford Edmund. The New Islamic Dynasties: A Chronological and Genealogical Manual. [s.l.]: Edinburgh University Press 420 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7486-2137-8. S. 48–49, 77–80, 270–272. (anglicky) Google-Books-ID: mKpz_2CkoWEC.

[49] DELVAL, Ronald. The road to the Thirteen Years War: The Teutonic Order. Medieval Warfare. 2012, roč. 2, čís. 2, s. 6–10. Dostupné online [cit. 2024-04-21]. ISSN 2211-5129.

[:17-50] JEFFERSON, John. The Holy Wars of King Wladislas and Sultan Murad: The Ottoman-Christian Conflict from 1438-1444. [s.l.]: BRILL 529 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-21904-5. S. 165, 235–246, 282–285, 288–291, 437–438. (anglicky) Google-Books-ID: FpvqWWpUYSoC.

[51] Official site of Anghiari for the tourism. web.archive.org [online]. 2014-01-03 [cit. 2024-04-21]. Dostupné online.

[:18-52] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f MOORE, Clement Clarke. George Castriot, surnamed Scanderbeg, king of Albania.. New York, Philadelphia: D. Appleton & company; G.S. Appleton 1 p.l., 5-367 p. s. Dostupné online.

[53] SUGAR, Peter F. Southeastern Europe Under Ottoman Rule, 1354-1804. [s.l.]: University of Washington Press 393 s. Dostupné online. ISBN 978-0-295-96033-3. S. 29. (anglicky) Google-Books-ID: EUTbAwAAQBAJ.

[:19-54] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g HODGKINSON, Harry. Scanderbeg: From Ottoman Captive to Albanian Hero. [s.l.]: Learning Design book s. Dostupné online. ISBN 978-1-903616-15-4. S. 83–88, 95–100, 146–151, 190–193. (anglicky) Google-Books-ID: owuSAAAACAAJ.

[55] ANTOCHE, Emanuel Constantin. Hunyadi’s campaign of 1448 and the second battle of Kosovo polje (17-20 october). Reconfiguring the fifteenth-century crusade (ed. by Norman Housley), Palgrave Macmillan. 2017-01-01. Dostupné online [cit. 2024-04-21].

[56] TALBOT, Alice-Mary TalbotAlice-Mary. Constantine XI Palaiologos. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-504652-6. DOI 10.1093/acref/9780195046526.001.0001/acref-9780195046526-e-1216?rskey=nkxao1&result=1. (anglicky)

[:20-57] NOLI, Fan Stylian. George Castrioti Scanderbeg (1405-1468).. [s.l.]: International Universities Press 266 s. Dostupné online. S. 49–50, 65. (anglicky) Google-Books-ID: IdhBAAAAIAAJ.

[:21-58] INALCIK, Halil. Mehmed the Conqueror (1432-1481) and His Time. Speculum. 1960, roč. 35, čís. 3, s. 408–427. Dostupné online [cit. 2024-04-22]. ISSN 0038-7134. DOI 10.2307/2849734.

[59] DEVANEY, Thomas. Enemies in the Plaza: Urban Spectacle and the End of Spanish Frontier Culture, 146-1492. [s.l.]: University of Pennsylvania Press 257 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8122-9134-6. S. 158. (anglicky) Google-Books-ID: xzbKBwAAQBAJ.

[60] RUNCIMAN, Steven. The Fall of Constantinople 1453. [s.l.]: Cambridge University Press 292 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-39832-9. (anglicky) Google-Books-ID: BAzntP0lg58C.

[61] NICOLLE, David. Constantinople, 1453: The End of Byzantium. [s.l.]: Praeger 106 s. Dostupné online. ISBN 978-0-275-98856-2. (anglicky) Google-Books-ID: Q2RoAAAAMAAJ.

[62] BIOGRAPHIE, Deutsche. Ladislaus V. Postumus - Deutsche Biographie. www.deutsche-biographie.de [online]. [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. (německy)

[:22-63] The Oxford History of Poland-Lithuania. S. 222–230. academic.oup.com [online]. [cit. 2024-04-22]. S. 222–230. Dostupné online.

[64] The Encyclopedia of Diplomacy. Příprava vydání Gordon Martel. 1. vyd. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-1-118-88791-2, ISBN 978-1-118-88515-4. DOI 10.1002/9781118885154.dipl0282. (anglicky) DOI: 10.1002/9781118885154.

[65] WEBFELLER. Romanus Pontifex [online]. 2017-06-16 [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. (anglicky)

[66] STAFF, HistoryNet. Ottoman-Hungarian Wars: Siege of Belgrade in 1456. HistoryNet [online]. 2006-06-12 [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. (anglicky)

[67] LUPESCU, Radu. Ştefan cel Mare. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-533403-6. DOI 10.1093/acref/9780195334036.001.0001/acref-9780195334036-e-0863?rskey=yqvhjw&result=2. (anglicky)

[:23-68] DIFFIE, Bailey Wallys. Foundations of the Portuguese Empire, 1415-1580. [s.l.]: U of Minnesota Press 587 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8166-0782-2. S. 109–110, 145, 236–238, 240–242. (anglicky) Google-Books-ID: hBTqPX4G9Y4C.

[69] MCNALLY, Raymond T.; FLORESCU, Radu R. Dracula, Prince of Many Faces: His Life and His Times. [s.l.]: Hachette+ORM 368 s. Dostupné online. ISBN 978-0-316-09226-5. S. 129–148. (anglicky) Google-Books-ID: Zot08bJa3FAC.

[70] MILLER, William. Essays on the Latin Orient. Cambridge: The University Press viii, 582 p. s. Dostupné online.

[71] MOŻEJKO, Beata. Peter von Danzig: The Story of a Great Caravel, 1462-1475. [s.l.]: BRILL 320 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-40844-9. (anglicky) Google-Books-ID: wEOxDwAAQBAJ.

[72] First Ottoman–Venetian War | Map and Timeline. history-maps.com [online]. [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. (anglicky)

[73] PINSON, Mark. The Muslims of Bosnia-Herzegovina: Their Historic Development from the Middle Ages to the Dissolution of Yugoslavia. [s.l.]: Harvard CMES 228 s. Dostupné online. ISBN 978-0-932885-12-8. (anglicky) Google-Books-ID: Yl3TAkJmztYC.

[74] STONE, Daniel. The Polish-Lithuanian State, 1386-1795. [s.l.]: University of Washington Press 404 s. Dostupné online. ISBN 978-0-295-98093-5. S. 29–30. (anglicky) Google-Books-ID: LFgB_l4SdHAC.

[:24-75] IMBER, Colin. The Ottoman Empire 1300-1481. [s.l.]: Isis Press 312 s. Dostupné online. ISBN 978-975-428-015-9. S. 168, 190. (anglicky) Google-Books-ID: lIppAAAAMAAJ.

[76] RUNCIMAN, Steven. A History of the Crusades. [s.l.]: CUP Archive 618 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-34772-3. S. 466–468. (anglicky) Google-Books-ID: mrw8AAAAIAAJ.

[77] GARCÍA-ARENAL, Mercedes. The Revolution of Fās in 869/1465 and the Death of Sultan 'Abd al-Ḥaqq al-Marīnī. Bulletin of the School of Oriental and African Studies, University of London. 1978, roč. 41, čís. 1, s. 43–66. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 0041-977X.

[78] STONE, Daniel. The Polish-Lithuanian State, 1386-1795. [s.l.]: University of Washington Press 404 s. Dostupné online. ISBN 978-0-295-98093-5. S. 30. (anglicky) Google-Books-ID: LFgB_l4SdHAC.

[:25-79] BABINGER, Franz. Mehmed the Conqueror and His Time. [s.l.]: Princeton University Press 618 s. Dostupné online. ISBN 978-0-691-01078-6. S. 340–341, 357, 359–362. (anglicky) Google-Books-ID: PPxC6rO7vvsC.

[80] DUNHAM, S. A. History of Spain and Portugal.. Philadelphia: Carey & Lea, Chestnut Street 5 v. s. Dostupné online. S. 176–258.

[81] NATHO, Kadir I. Circassian History. [s.l.]: Xlibris Corporation 577 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4653-1699-8. S. 218–220. (anglicky) Google-Books-ID: eE2pDLgibVoC.

[82] MINORSKY, V. The Qara-Qoyunlu And The Qutb-Shahs. Bulletin of the School of Oriental and African Studies. 1955-02, roč. 17, čís. 1, s. 50–73. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 1474-0699. DOI 10.1017/S0041977X00106342. (anglicky)

[83] BICHICEAN, Gheorghe. Aspects Concerning the Battle of Baia (1467) and the Wound of King Matthias Corvin. On the Controversy in the Chronicles of the Times and on a Less Known Surgical Intervention. Acta Marisiensis. Seria Historia. 2022-12-01, roč. 4, čís. 1, s. 13–26. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 2668-9715. DOI 10.2478/amsh-2022-0018. (anglicky)

[:26-84] PETRY, Carl F. Twilight of Majesty: The Reigns of the Mamlūk Sultans Al-Ashrāf Qāytbāy and Qanṣūh Al-Ghawrī in Egypt. [s.l.]: University of Washington Press 261 s. Dostupné online. ISBN 978-0-295-97307-4. S. 24–118. (anglicky) Google-Books-ID: 4JSGQgAACAAJ.

[85] PESSANHA, Fernando. A conquista e destruição de Anafé (Casablanca) pelo Infante D. Fernando (1468) – Considerações sobre uma pouco conhecida operação anfíbia. Revista de História da Sociedade e da Cultura. 2019, roč. 19, s. 97. Dostupné online [cit. 2024-04-23]. ISSN 2183-8615.

[86] GREGORY, Timothy E. GregoryTimothy E.; ŠEVČENKO, Nancy Patterson ŠevčenkoNancy Patterson. Euboea. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-504652-6. DOI 10.1093/acref/9780195046526.001.0001/acref-9780195046526-e-1770?rskey=djjm1r&result=1. (anglicky)

[87] MACKAY, Pierre. Map of Siege of Negropont, 1470. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2024-04-24].

[88] CANDEA, Virgil. Saint Stephen the Great in his contemporary Europe (Respublica Christiana). Études balkaniques. 2004, čís. 4, s. 140–144. Dostupné online [cit. 2024-04-24]. ISSN 0324-1645. (English)

[89] PAUL, Michael C. Secular Power and the Archbishops of Novgorod before the Muscovite Conquest. Kritika: Explorations in Russian and Eurasian History. 2007, roč. 8, čís. 2, s. 231–270. Dostupné online [cit. 2024-04-26]. ISSN 1538-5000.

[90] MUREŞAN, Dan Ioan. Bessarion’s Orations against the Turks and Crusade Propaganda at the Große Christentag of Regensburg (1471). Příprava vydání Norman Housley. London: Palgrave Macmillan UK Dostupné online. ISBN 978-1-137-46281-7. DOI 10.1057/978-1-137-46281-7_7. S. 207–243. (anglicky) DOI: 10.1057/978-1-137-46281-7_7.

[91] MESERVE, Margaret. Patronage and Propaganda at the First Paris Press: Guillaume Fichet and the First Edition of Bessarion's "Orations against the Turks". The Papers of the Bibliographical Society of America. 2003-12, roč. 97, čís. 4, s. 521–588. Dostupné online [cit. 2024-04-26]. ISSN 0006-128X. DOI 10.1086/pbsa.97.4.24295683. (anglicky)

[92] Encyclopaedia Islamica Online. referenceworks [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. (anglicky)

[:27-93] PRESCOTT, William Hickling. History of the reign of Ferdinand and Isabella, the Catholic. Boston: C. C. Little and J. Brown 3 v. s. Dostupné online. S. 134–137, 156.

[94] NERVO, Jean Baptiste Rosario Gonzalve de; WEST, T. Temple. Isabella the Catholic, queen of Spain, her life, reign, and times, 1451-1504.. London: Smith, Elder, & co. xvi, [2] p., 1 ., 348 p. s. Dostupné online. S. 73–74.

[95] NICOLLE, David. Armies of the Ottoman Turks 1300–1774. [s.l.]: Bloomsbury USA 48 s. Dostupné online. ISBN 978-0-85045-511-3. S. 9–10. (anglicky) Google-Books-ID: 2ZslvgAACAAJ.

[96] PRITSAK, Omeljan PritsakOmeljan. Dory. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-504652-6. DOI 10.1093/acref/9780195046526.001.0001/acref-9780195046526-e-1544?rskey=rewbl3&result=2. (anglicky)

[97] VASILIEV, Alexander Alexandrovich. The Goths in the Crimea. [s.l.]: Mediaeval academy of America 314 s. Dostupné online. ISBN 978-0-910956-09-3. (anglicky) Google-Books-ID: j261egyVMawC.

[98] FITZ, Francisco García; SFORZA, Daniella. Toro, Battle of. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-533403-6. DOI 10.1093/acref/9780195334036.001.0001/acref-9780195334036-e-0917. (anglicky)

[99] BARLETI, Marin. The Siege of Shkodra: Albania's Courageous Stand Against Ottoman Conquest, 1478. [s.l.]: David Hosaflook 336 s. Dostupné online. ISBN 978-99956-87-77-9. (anglicky) Google-Books-ID: zeZ963q3ok0C.

[100] Ferdinand II | Biography, Facts, Accomplishments, & Isabella I | Britannica. www.britannica.com [online]. 2024-03-06 [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. (anglicky)

[101] CAMPBELL, Gordon. Alcaçovas, Treaty of. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-860175-3. DOI 10.1093/acref/9780198601753.001.0001/acref-9780198601753-e-71. (anglicky)

[102] The Battle of Kenyérmező (Breadfield), 13 October 1479 [online]. [cit. 2024-04-27]. Dostupné online. (anglicky)

[103] TAAFFE, John. The history of the Holy, military, sovereign order of st. John of Jerusalem. [s.l.]: Hope & Company 336 s. Dostupné online. S. 53–67. (anglicky) Google-Books-ID: T84NAAAAQAAJ.

[104] GIBBON, Edward; KAYE, Johan.; SCOTT, Walter. The crusades. London: A. Murray and Son 360 p. s. (Verbatim reprints.). Dostupné online. S. 133–160.

[105] NCEI Global Historical Hazard Database. www.ngdc.noaa.gov [online]. [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. (anglicky)

[:28-106] DAVENPORT, Frances G.; PAULLIN, Charles Oscar. European treaties bearing on the history of the United States and its dependencies .... Washington, D.C.: Carnegie Institution of Washington 4 v. s. (Carnegie Institution of Washington publication. Papers of the Division of Historical Research,254). Dostupné online. S. 71–83.

[:29-107] HARRIS, Jonathan. A worthless prince? Andreas Palaeologus in Rome, 1465-1502. Orientalia Christiana Periodica 61 (1995), 537-54. Dostupné online [cit. 2024-05-01].

[:30-108] HILLGARTH, J. N. The Spanish Kingdoms, 1250-1516. [s.l.]: Clarendon Press 738 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-822531-7. S. 370–386. (anglicky) Google-Books-ID: LgVXAAAAYAAJ.

[109] FOUNDATION, Encyclopaedia Iranica. Welcome to Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. [cit. 2024-05-01]. Dostupné online. (anglicky)

[110] DUFFY, Eamon. Saints & Sinners: A History of the Popes. [s.l.]: Yale University Press 488 s. Dostupné online. ISBN 978-0-300-11597-0. S. 196. (anglicky) Google-Books-ID: yG7nWt2XIyEC.

[111] PILAT, Liviu. THE 1487 CRUSADE: A TURNING POINT IN THE MOLDAVIAN-POLISH RELATIONS. Medieval and Early Modern Studies for Central and Eastern Europe. 2010-01-01. Dostupné online [cit. 2024-05-03].

[:31-112] GRGIN, Borislav. The Ottoman influences on Croatia in the second half of the fifteenth century. Povijesni prilozi. 2002, roč. 21, čís. 23, s. 87–102. Dostupné online [cit. 2024-05-03]. ISSN 0351-9767. (anglicky)

[113] PARRY, V. J. A History of the Ottoman Empire to 1730. [s.l.]: Cambridge University Press 260 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-09991-2. (anglicky) Google-Books-ID: nUs7AAAAIAAJ.

[114] FINKEL, Caroline. Osman's Dream: The History of the Ottoman Empire. [s.l.]: Basic Books 704 s. Dostupné online. ISBN 978-0-465-02396-7. S. 65–92. (anglicky) Google-Books-ID: wHiuDAEACAAJ.

[115] AUDISIO, Gabriel. The Waldensian Dissent: Persecution and Survival, C.1170-c.1570. [s.l.]: Cambridge University Press 260 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-55984-3. S. 14–22. (anglicky) Google-Books-ID: JX5XRl9uGSQC.

[116] Fichier PDF André ADAM - Histoire de Casablanca, des origines à 1914.pdf. Fichier PDF [online]. [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (francouzsky)

[117] BARROUQUÈRE-CLARET, C. Settat, centre historique de la Chaouïa: monographie.. Paris: E. Larose Dostupné online.

[:32-118] HAR-EL, Shai. Struggle for Domination in the Middle East: The Ottoman-Mamluk War, 1485-91. [s.l.]: BRILL 276 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-10180-7. S. 163–191. (anglicky) Google-Books-ID: KUjl5hWOYVMC.

[119] A brief history of Cyprus - Venetian period. www.whatson-northcyprus.com [online]. [cit. 2024-05-03]. Dostupné online.

[120] FERRERAS, Juan de. Synopsis historica chronologica de España. Madrid: Imprenta de Don Antonio Perez de Soto 17 v. s. Dostupné online. S. 388–389.

[121] SHIROGOROV, Vladimir. War on the Eve of Nations: Conflicts and Militaries in Eastern Europe, 1450–1500. [s.l.]: Rowman & Littlefield 519 s. Dostupné online. ISBN 978-1-7936-2241-9. S. 297. (anglicky) Google-Books-ID: mP0vEAAAQBAJ.

[122] DYER, Thomas Henry. The history of modern Europe, from the fall of Constantinople, in 1453, to the war in the Crimea, in 1857. London: J. Murray 4 v. s. Dostupné online. S. 200.

[123] COWANS, Jon. Early Modern Spain: A Documentary History. [s.l.]: University of Pennsylvania Press 290 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8122-1845-9. (anglicky) Google-Books-ID: Ksf_tz5x5FwC.

[:33-124] ORESKOVICH, John R. The History of Lika, Croatia: Land of War and Warriors. [s.l.]: Lulu.com 190 s. Dostupné online. ISBN 978-0-359-86419-5. (anglicky) Google-Books-ID: 3wisDwAAQBAJ.

[125] NASH, Elizabeth. Seville, Córdoba, and Granada: A Cultural History. [s.l.]: Oxford University Press 270 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-972537-3. S. 219. (anglicky) Google-Books-ID: vVA1reAI7w0C.

[126] La conquista de Granada, el gran triunfo de los Reyes Católicos. historia.nationalgeographic.com.es [online]. 2024-01-02 [cit. 2024-05-04]. Dostupné online. (španělsky)

[127] The Edict of Expulsion of the Jews - 1492 Spain. www.sephardicstudies.org [online]. [cit. 2024-05-04]. Dostupné online.

[128] Turkey Virtual Jewish History Tour. www.jewishvirtuallibrary.org [online]. [cit. 2024-05-04]. Dostupné online.

[129] GRABARCZYK, Tadeusz. Cosmin Forest, Battle of. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-533403-6. DOI 10.1093/acref/9780195334036.001.0001/acref-9780195334036-e-0265?rskey=yqvhjw&result=1. (anglicky)

[130] NIETO, Antonio Bravo. La ocupación de Melilla en 1497 y las relaciones entre los Reyes Católicos y el Duque de Medina Sidonia. Aldaba. 1990-01-01, čís. 15, s. 15–38. Dostupné online [cit. 2024-05-04]. ISSN 2603-9265. DOI 10.5944/aldaba.15.1990.20168. (španělsky)

[131] PILAT, Liviu; CRISTEA, Ovidiu. The Ottoman Threat and Crusading on the Eastern Border of Christendom during the 15th Century. [s.l.]: BRILL 347 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-35380-0. S. 242–285. (anglicky) Google-Books-ID: rjE9DwAAQBAJ.

[:34-132] HARVEY, L. P. Muslims in Spain, 1500 to 1614. [s.l.]: University of Chicago Press 476 s. Dostupné online. ISBN 978-0-226-31963-6. S. 21–22, 40–65. (anglicky)

[133] ALVAREZ, Sandra. Foundations of Venetian Naval Strategy from Pietro II Orseoto to the Battle of Zoncho, 1000-1500 » De Re Militari [online]. [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. (anglicky)

[:37-134] MUIR, William. The Mameluke, or, Slave dynasty of Egypt. London: Smith, Elder xxxii, 245 p., [11] leaves of plates (2 folded) s. (Slave dynasty of Egypt). Dostupné online. S. 202–209.

[135] FOUNDATION, Encyclopaedia Iranica. Welcome to Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. (anglicky)

[136] History of Shah Isma'il Safawi - Ghulam Sarwar. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

[137] PÁLOSFALVI, Tamás. From Nicopolis to Mohács: A History of Ottoman-Hungarian Warfare, 1389-1526. [s.l.]: Brill Dostupné online. ISBN 978-90-04-37565-9. (anglicky)

[138] DAVIES, Brian L. Warfare, State and Society on the Black Sea Steppe, 1500-1700. [s.l.]: Routledge 273 s. Dostupné online. ISBN 978-0-415-23986-8. S. 26–27. (anglicky) Google-Books-ID: XH4hghHo1qoC.

[139] Istoria administrației publice din Moldova. [s.l.]: Academia de Administrare Publică pe lîngă Guvernul Republicii Moldova 480 s. Dostupné online. (rumunsky) Google-Books-ID: zyIIAQAAMAAJ.

[140] BRUMMETT, Palmira. Ottoman Seapower and Levantine Diplomacy in the Age of Discovery. [s.l.]: State University of New York Press 306 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7914-9783-8. S. 34. (anglicky) Google-Books-ID: eIJFAgAAQBAJ.

[141] KOLODZIEJCZYK, Dariusz. The Crimean Khanate and Poland-Lithuania: International Diplomacy on the European Periphery (15th-18th Century). A Study of Peace Treaties Followed by Annotated Documents.. [s.l.]: BRILL 1135 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-19190-7. S. 30–31. (anglicky) Google-Books-ID: FHrTxHmegRYC.

[142] FOUNDATION, Encyclopaedia Iranica. Welcome to Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. (anglicky)

[:35-143] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f The Italian Wars 1494-1559: War, State and Society in Early Modern Europe. [s.l.]: Routledge 391 s. Dostupné online. ISBN 978-1-317-89939-6. S. 75–116, 120–122. (anglicky) Google-Books-ID: KnnJAwAAQBAJ.

[144] pubs.geoscienceworld.org [online]. [cit. 2024-05-07]. Dostupné online.

[145] ALDERSON, Anthony Dolphin. The Structure of the Ottoman Dynasty. [s.l.]: Clarendon Press 220 s. Dostupné online. S. 62–64. (anglicky) Google-Books-ID: u75BAAAAYAAJ.

[146] ZARINEBAF-SHAHR, Fariba. Qızılbash “Heresy” and Rebellion in Ottoman Anatolia During the Sixteenth Century. Anatolia moderna. Yeni anadolu. 1997, roč. 7, čís. 1, s. 1–15. Dostupné online [cit. 2024-05-07]. DOI 10.3406/anatm.1997.946.

[147] PRPIC, George J. Croatia and Hungary During the Turkish Era. [s.l.]: Center for Southern-Hungarian and Balkan Studies 12, 40 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: XYQMAQAAMAAJ.

[148] FOUNDATION, Encyclopaedia Iranica. Welcome to Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. [cit. 2024-05-08]. Dostupné online. (anglicky)

[149] JASIŃSKI, Grzegorz; WŁODARKIEWICZ, Wojciech. Polish Battles and Campaigns in 13th-19th Centuries. [s.l.]: Wojskowe Centrum Edukacji Obywatelskiej im. płk. dypl. Mariana Porwita 186 s. Dostupné online. ISBN 978-83-65409-12-6. S. 41. (anglicky) Google-Books-ID: aiFVAQAACAAJ.

[:38-150] FIRDAUS, Yelmi Eri; ELFIA, Elfia; MEIRISON, Meirison. RISE AND FALL OF MAMLUK SULTANATE: The Struggle Against Mongols and Crusaders in Holy War. Al-Adyan: Journal of Religious Studies. 2020-08-06, roč. 1, čís. 1, s. 14–28. Dostupné online [cit. 2024-05-09]. ISSN 2723-682X. DOI 10.15548/al-adyan.v1i1.1713.

[151] BAKHĪT, Muḥammad ʻAdnān. The Ottoman Province of Damascus in the Sixteenth Century. [s.l.]: Librairie du Liban 330 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: YQt1AAAAMAAJ.

[:39-152] SOUCEK, Svat. Piri Reis and Ottoman Discovery of the Great Discoveries. Studia Islamica. 1994, čís. 79, s. 121–142. Dostupné online [cit. 2024-05-09]. ISSN 0585-5292. DOI 10.2307/1595839.

[153] CLOT, André. Suleiman the Magnificent. [s.l.]: Saqi 366 s. Dostupné online. ISBN 978-0-86356-803-9. (anglicky) Google-Books-ID: zz0hBQAAQBAJ.

[154] FOUNDATION, Encyclopaedia Iranica. Welcome to Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)

[155] MINNICH, Nelson H. The Decrees of the Fifth Lateran Council (1512–17): Their Legitimacy, Origins, Contents, and Implementation. [s.l.]: Routledge 329 s. Dostupné online. ISBN 978-1-351-89173-8. (anglicky) Google-Books-ID: jn10DwAAQBAJ.

[156] CASALE, Giancarlo. The Ottoman Age of Exploration. [s.l.]: Oxford University Press 303 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-979879-7. S. 32. (anglicky) Google-Books-ID: Xf3h3Z1YQtIC.

[157] Jelālī Revolts | Ottoman Empire, Anatolia, Peasants | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)

[158] PITCHER, Donald Edgar. An Historical Geography of the Ottoman Empire: From Earliest Times to the End of the Sixteenth Century. [s.l.]: Brill Archive 248 s. Dostupné online. S. 113. (anglicky) Google-Books-ID: 8gs4AAAAIAAJ.

[159] TheOttomans.org - Discover The Ottomans. www.theottomans.org [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online.

[160] AMEDOSKI, editor Dragana. Belgrade 1521-1867. [s.l.]: Istorijski institut 518 s. Dostupné online. ISBN 978-86-7743-132-7. S. 5–26. (anglicky) Google-Books-ID: JF6LDwAAQBAJ.

[161] BROCKMAN, Eric. The Two Sieges of Rhodes, 1480-1522. [s.l.]: J. Murray 212 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7195-1894-2. (anglicky) Google-Books-ID: 6DKCAAAAIAAJ.

[162] GÉZA, Perjés. The Fall of the Medieval Kingdom of Hungary: Mohács 1526 - Buda 1541. [s.l.]: Social Science Monographs 307 s. Dostupné online. ISBN 978-0-88035-152-2. (anglicky) Google-Books-ID: EjY6zQEACAAJ.

[163] CHASTEL, André. The Sack of Rome, 1527. [s.l.]: Princeton University Press 321 s. Dostupné online. ISBN 978-0-691-09947-7. (anglicky) Google-Books-ID: SamtwgEACAAJ.

[:40-164] TURNBULL, Stephen R. The Ottoman Empire, 1326-1699. [s.l.]: Routledge 95 s. Dostupné online. ISBN 978-0-415-96913-0. S. 49–51. (anglicky) Google-Books-ID: XGFjmAEACAAJ.

[165] DANVERS, Frederick Charles. The Portuguese in India: A.D. 1481-1571. [s.l.]: W.H. Allen & Company, limited 654 s. Dostupné online. S. 402. (anglicky) Google-Books-ID: iRxBAQAAMAAJ.

[166] LESAFFER, Randall. Peace Treaties and International Law in European History: From the Late Middle Ages to World War One. [s.l.]: Cambridge University Press 505 s. Dostupné online. ISBN 978-1-139-45378-3. S. 338–364. (anglicky) Google-Books-ID: onB5AuYREQ4C.

[167] YERMOLENKO, Galina. Roxolana: "The Greatest Empresse of the East". The Muslim World. 2005-04, roč. 95, čís. 2, s. 231–248. Dostupné online [cit. 2024-05-18]. ISSN 0027-4909. DOI 10.1111/j.1478-1913.2005.00088.x. (anglicky)

[168] PEIRCE, Leslie P. The Imperial Harem: Women and Sovereignty in the Ottoman Empire. [s.l.]: Oxford University Press 404 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-508677-5. S. 58. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

[23]

[24]

[25]

[26]

[27]

[28]

[29]

[30]

[31]

[32]

[33]

[34]

[35]

[36]

[37]

[38]

[39]

[40]

[41]

[42]

[43]

[44]

[45]

[46]

[47]

[48]

[49]

[50]

[51]

[52]

[53]

[54]

[55]

[56]

[57]

[58]

[59]

[60]

[61]

[62]

[63]

[64]

[65]

[66]

[67]

[68]

[69]

[70]

[71]

[72]

[73]

[74]

[75]

[76]

[77]

[78]

[79]

[80]

[81]

[82]

[83]

[84]

[85]

[86]

[87]

[88]

[89]

[90]

[91]

[92]

[93]

[94]

[95]

[96]

[97]

[98]

[99]

[100]