Alois Mecera
| Alois Mecera | |
|---|---|
| Rodné jméno | Alois Antonín Mecera |
| Narození | 23. července 1898 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 6. prosince 1963 (ve věku 65 let) Praha  Československo |
| Národnost | česká |
| Povolání | filmový architekt |
| Aktivní roky | 1921–1958 |
| Choť | Miroslava Mecerová[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alois Mecera (23. červenec 1898 – 6. prosinec 1963) byl český filmový architekt, jeden z průkopníků české filmové scénografie. U filmu začínal na začátku 20. let 20. století. Za svoji téměř čtyřicetiletou kariéru se podílel na více než stovce filmů. K těm nejznámějším patří Batalion (1927), Plukovník Švec (1929), Přítelkyně pana ministra (1940), Hotel Modrá hvězda (1941), Železný dědek (1948) nebo Obušku, z pytle ven! (1955).
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako Alois Antonín Mecera 23. července 1898 v Praze. Pocházel z dělnické rodiny, jeho otec se živil jako stavební dělník. V sedmi letech se z něj stal sirotek.[2] Finanční situace mu nedovolila jít studovat, vyučil se proto zámečníkem, truhlářem a štukatérem[3], což se mu v jeho budoucí práci filmového architekta velmi hodilo. Do filmových ateliérů se dostal prostřednictvím svého švagra, kterým byl filmový podnikatel, režisér, scenárista, kameraman a producent Josef Kokeisl (1894–1951)[3]. V roce 1921 získal práci ve filmovém ateliéru společnosti A-B. Začínal zde od píky, jako ateliérový dělník obstarával úklid nebo maloval kulisy, ale rychle se vypracoval na asistenta architekta. Jako asistent architekta Bohuslava Šuly (1887–1967) pracoval například na filmu Ukřižovaná (1921) v režii Borise Orlického. Od roku 1923 pracoval již jako samostatný architekt v ateliérech společnosti A-B na Vinohradech (od 30. let sídlících na Barrandově) a v ateliérech Karla Lamače v Košířích Na Kavalírce.
Filmografie (výběrová)[editovat | editovat zdroj]
- 1924 – Dvojí život
- 1924 – Děvče z hor
- 1925 – Jedenácté přikázání
- 1925 – Do panského stavu
- 1926 – Švejk na frontě
- 1926 – Lásky Kačenky Strnadové
- 1927 – Milenky starého kriminálníka
- 1927 – Krásná vyzvědačka
- 1927 – Batalion
- 1927 – Bahno Prahy
- 1928 – Ve dvou se to lépe táhne
- 1929 – Plukovník Švec
- 1929 – Tchán Kondelík a zeť Vejvara
- 1929 – Chudá holka
- 1929 – Boží mlýny
- 1930 – Černý plamen
- 1933 – Exekutor v kabaretu
- 1935 – Polibek ve sněhu
- 1936 – Manželství na úvěr
- 1936 – Světlo jeho očí
- 1937 – Rozvod paní Evy
- 1937 – Švanda dudák
- 1938 – Bláhové děvče
- 1938 – Pod jednou střechou
- 1939 – Dědečkem proti své vůli
- 1939 – Muž z neznáma
- 1940 – Život je krásný
- 1940 – Muzikantská Liduška
- 1940 – Pelikán má alibi
- 1940 – Poznej svého muže
- 1940 – Přítelkyně pana ministra
- 1941 – Advokát chudých
- 1941 – Hotel Modrá hvězda
- 1941 – Roztomilý člověk
- 1941 – Těžký život dobrodruha
- 1946 – Velký případ
- 1948 – Železný dědek
- 1950 – Racek má zpoždění
- 1954 – Nejlepší člověk
- 1955 – Obušku, z pytle ven!
- 1956 – Robinsonka
- 1958 – Hořká láska
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- 1940 – Národní cena za výkon filmového architekta (za stavby filmu Muž z neznáma)[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Osobní zprávy. Lidová demokracie. 6. prosinec 1968, roč. 24, čís. 322, s. 4.
- ↑ Třicet let filmovým architektem. Kino. 15. leden 1953, roč. 8, čís. 2, s. 18.
- ↑ a b BARTOŠKOVÁ, Šárka; BARTOŠEK, Luboš. Filmové profily: Českoslovenští scenáristé, režiséři, kameramani, hudební skladatelé a architekti hraných filmů. 2. vyd. Praha: Československý filmový ústav, 1986. S. 285.
- ↑ ČERNÍK, Artuš. Nositelé letošních národních cen za filmové umění. Lidové noviny. Brno: Lidová tiskárna, 6. říjen 1940, roč. 48, čís. 508, s. 5–6. ISSN 1802-6265.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Monografie
- BARTOŠKOVÁ, Šárka; BARTOŠEK, Luboš. Filmové profily: Českoslovenští scenáristé, režiséři, kameramani, hudební skladatelé a architekti hraných filmů. 2. vyd. Praha: Československý filmový ústav, 1986. 521 s.
- Kolektiv autorů. Český hraný film I. 1898–1930. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 1995. 285 s. ISBN 80-7004-082-3.
- Kolektiv autorů. Český hraný film II. 1930–1945. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 1998. 504 s. ISBN 80-7004-090-4.
- Články v periodikách
- ČERNÍK, Artuš. Nositelé letošních národních cen za filmové umění. Lidové noviny. Brno: Lidová tiskárna, 6. říjen 1940, roč. 48, čís. 508, s. 5–6. ISSN 1802-6265.
- Anon. Alois Mecera – třicet let filmovým architektem. Filmové informace. Praha: Československý státní film, 24. prosinec 1952, roč. 3, čís. 52, s. 16–17. ISSN 1801-691X.
- Anon. Třicet let filmovým architektem. Kino. Praha: Československý státní film, 15. leden 1953, roč. 8, čís. 2, s. 18. ISSN 0323-0295.
- HRBAS, Jiří. O práci našich filmových architektů III. profily filmových architektů. Kino. Praha: Československý státní film, 17. prosinec 1953, roč. 8, čís. 26, s. 406–407 a 411. ISSN 0323-0295.
- HLAVÁČEK, Luboš M. Průkopník českého filmového výtvarnictví. Film a doba. Praha: Orbis, září 1955, roč. 1, čís. 9–10, s. 443–446.
- Anon. K šedesátinám Aloise Mecery. Filmové informace. Praha: Ústřední půjčovna filmů, 16. červenec 1958, roč. 9, čís. 29, s. 9. ISSN 1801-691X.