Tatranky
| Tatranky | |
|---|---|
 Tatranky | |
| Základní informace | |
| Kategorie | oplatka |
| Místo původu | Československo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tatranky jsou tradiční šestivrstvé oplatky s náplní a s čokoládovou polevou, která se v původní verzi nachází pouze po obvodu. Ačkoliv i jednotlivé kusy jsou na obalu označeny množným číslem, v běžném jazyce i v propagačních materiálech se pro jednotlivé kusy používá i označení tatranka.[1] Název zobecněl tak, že jím jsou často hovorově označovány i podobné konkurenční výrobky s jinými názvy.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Poprvé byly vyrobeny a pojmenovány v roce 1945. Zpočátku, při ruční výrobě, měly trojúhelníkový tvar jako štíty hor, z čehož byl také odvozen jejich název, ale vzhledem ke komplikovanější výrobě oplatek trojúhelníkovitého tvaru (aplikace polevy a balení při sériové výrobě) byl nakonec zvolen tvar obdélníkový. Technologii výroby vynalezl pracovník Vilém Škvarlo. Náplň byla původně oříšková, později také čokoládová a arašídová. Po roce 1989 se objevily další příchutě, ale také se snížil počet oplatkových plátků z šesti na pět. V roce 1960 vznikla verze, která měla čokoládovou polevu po celé ploše oplatky, ale vzhledem k vyšší potřebě čokolády bylo od její výroby upuštěno. Začala se opět vyrábět až po roce 1989, a to pod názvem čokotatranky.
Tatranky vyráběla firma Theodor Fiedor, která byla zestátněná a v roce 1947 začleněna do státního podniku Československé čokoládovny n.p., nyní Opavia.[2] Vyrábějí se však i na Slovensku.
V ČR se v prodejní síti nacházejí Tatranky především od výrobců Opavia a Pečivárne Sereď (Sedita). Složení Tatranek prodělalo od revoluce značný vývoj – pro zlevnění výroby klesl podíl náplně (oříšků, arašídů apod.). Snížil se váhový podíl čokoládové polevy, která je na obvodu sušenky. Došlo k velkému navýšení procentuálního podílu rostlinných tuků – dříve se používaly ztužené tuky různého původu – nyní hlavně rostlinné tuky na bázi palmového a řepkového oleje. Dále se navýšil procentuální podíl vody a cukru.
Výrobci se od sebe hodně liší technologií výroby – Opavia vyrábí Tatranky a Horalky s vyšším podílem cukru a rostlinných tuků na bázi palmového oleje. Dále arašídové Tatranky už vyrábí bez arašídů – v rámci „optimalizace produktového portfolia“ – pouze s umělou příchutí.[3] Dříve podíl arašídů tvořil až 10 % z váhy výrobku.
SEDITA-Pečivárne Sereď používají palmový, kokosový, bambucký a slunečnicový olej a o něco menší podíl cukru. V oříškových a arašídových verzích důsledně dodržuje podíl cca 8 % ve váze výrobku. Existují i varianty Tesco, Clever, atd. – značek obchodníků, kteří si nechávají Horalky a Tatranky vyrábět v různých firmách – často s ještě vyšším podílem rostlinných tuků a cukru – viz složení jednotlivých výrobků na obale.
Dalšími novějšími variantami jsou „3D Tatranky“ (s kousky lískových oříšků) a „Minitatranky“ (v menší velikosti).
Tatranky a obdobné výrobky s jinými názvy jsou typické produkty, kde dochází ke zdražování formou nenápadného zmenšování velikosti výrobku. Kolem roku 2012 byla gramáž oplatek Tatranky Opavia snížena z 50 gramů na 47 gramů.[4] Tatranky ze Seredi už dosáhly 33 gramů.
Oplatky pod názvem Horalky dodávají stejní výrobci jako Tatranky (Opavia a Sedita). Řetězec Albert nabízí oplatky Turistky o hmotnosti 45 gramů (v roce 2024). Dále existují oplatky Katy (řetězec Kaufland), Marilky (výrobce Marila), Jizerky (řetězec Penny).
I.D.C. Holding již léta vyráběl Horalky v průsvitném obalu s vyobrazením horských květů a v roce 2003 si začal stěžovat, že Opavia změnila obal svých Horalek podle slovenského vzoru. I.D.C. podala na Opavii u krajského soudu v Bratislavě žalobu kvůli nekalé soutěži. Spor o značky Tatranky a Horalky uzavřely v roce 2006 slovenská společnost I.D.C. Holding a česká společnost Opavia-LU smírnou dohodou, že tyto značky mohou používat obě společnosti, ale vzhedově se jejich výrobky budou lišit. Podle dohody by české Tatranky a Horalky měly mít logo a název vytištěný po šířce obalu, zatímco slovenské po délce. Ochrannou známku ovšem vlastní od 90. let pouze česká firma.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Academia, Praha 1994, ISBN 80-200-0493-9, str. 444: tatranka, -y oplatkový řez s okraji máčenými v čokoládě
http://www.tatranky.cz/tatranky.html – „alespoň jednu Tatranku si koupí…“
http://ekonomika.idnes.cz/tiskni.asp?r=ekonomika&c=A050609_140552_ekonomika_maf „Tatranka se tenkrát prodávala za korunu a šedesát haléřů.“ - ↑ https://opavsky.denik.cz/zpravy_region/fidor20071203.html - U zrodu slavné oplatkářské firmy stál Theodor Fiedor
- ↑ Arašídové tatranky bez arašídů, Stream.cz, 26. 1. 2015
- ↑ Petr Novák: PŘEHLED: Těchto 57 výrobků potají zmenšilo balení, Skrblík.cz, 8. 12. 2023
- ↑ I.D.C. a Opavia urovnaly spor o Tatranky a Horalky, Marketing & Media, 12. 4. 2006
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Smrskflace (včetně šunflace)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Historie tatranek (iDnes, 10. 6. 2005)
- Tatranky (sponzorský projekt pro podporu návratu čtyř druhů ohrožených zvířat do přírody, červenec a srpen 2006)
