Peanovy axiomy: Porovnání verzí
Funkce návrhy obrázků: Přidán 1 obrázek. |
m Opravení pojmu „následník“ na pojem „následovník“, který je používán ve zbytku textu i jiných zdrojích. značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
=== Formální zápis === |
=== Formální zápis === |
||
V logice druhého řádu lze axiomy formulovat takto (první a třetí axiom slovního zápisu je zde sloučen do jediného (prvního) formálního axiomu, který vyjadřuje jednak existenci nuly a jednak to, že není |
V logice druhého řádu lze axiomy formulovat takto (první a třetí axiom slovního zápisu je zde sloučen do jediného (prvního) formálního axiomu, který vyjadřuje jednak existenci nuly a jednak to, že není následovníkem žádného čísla): |
||
* <math>(\exists x) (\forall y)(y' \neq x)</math> |
* <math>(\exists x) (\forall y)(y' \neq x)</math> |
||
* <math>(\forall x) (\exists y ) (x' = y)</math> |
* <math>(\forall x) (\exists y ) (x' = y)</math> |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
=== Slovní zápis === |
=== Slovní zápis === |
||
Informativně vyjadřují '''Peanovy axiomy''' následující vlastnosti přirozených čísel: |
Informativně vyjadřují '''Peanovy axiomy''' následující vlastnosti přirozených čísel: |
||
* Existuje číslo (zpravidla označované 0), které není |
* Existuje číslo (zpravidla označované 0), které není následovníkem žádného čísla. |
||
* Ke každému přirozenému číslu ''n'' existuje přirozené číslo ''n''', které je jeho následovníkem. |
* Ke každému přirozenému číslu ''n'' existuje přirozené číslo ''n''', které je jeho následovníkem. |
||
* Různá přirozená čísla mají různé následovníky. |
* Různá přirozená čísla mají různé následovníky. |
Verze z 19. 5. 2024, 01:59
V matematice jsou Peanovy axiomy axiomy v predikátové logice druhého řádu, které vystihují vlastnosti přirozených čísel. Až na izomorfismus existuje jediný model v němž platí Peanovy axiomy, a to množina přirozených čísel s nulou . Peanovy axiomy lze zapsat i v logice prvního řádu - teorie určená těmito axiomy se nazývá Peanova aritmetika. Systém axiomů Peanovy aritmetiky je však podstatně slabší než systém Peanových axiomů, neboť například připouští existenci modelů neizomorfních s . Autorem Peanových axiomů je Giuseppe Peano.
Znění axiomů
Formální zápis
V logice druhého řádu lze axiomy formulovat takto (první a třetí axiom slovního zápisu je zde sloučen do jediného (prvního) formálního axiomu, který vyjadřuje jednak existenci nuly a jednak to, že není následovníkem žádného čísla):
Slovní zápis
Informativně vyjadřují Peanovy axiomy následující vlastnosti přirozených čísel:
- Existuje číslo (zpravidla označované 0), které není následovníkem žádného čísla.
- Ke každému přirozenému číslu n existuje přirozené číslo n', které je jeho následovníkem.
- Různá přirozená čísla mají různé následovníky.
- Pokud pro nějakou vlastnost přirozených čísel platí, že ji má 0 a z toho, že ji má přirozené číslo n plyne, že ji má i jeho následovník n', pak tuto vlastnost již mají všechna přirozená čísla.
Axiom indukce
Poslední z Peanových axiomů, nazývaný axiom nebo metaaxiom indukce, umožňuje na množinách izomorfních s přirozenými čísly používat matematickou indukci pro libovolnou vlastnost . Tento axiom lze zapsat následovně: Pokud je výrok závisející na , tak:
- .
Pokud je možné najít pro které platí výrok a pokud pro výrok platí pro větší , tak platí pro , potom výrok platí pro každé větší .
Definice operací a uspořádání na přirozených číslech
Na množině splňující Peanovy axiomy lze definovat operace sčítání a násobení a relaci uspořádání takto:
- Součet definujeme indukcí podle druhého sčítance: .
- Součin definujeme indukcí podle druhého činitele: .
- Relaci definujeme formulí .
Přirozená čísla bez nuly
Takto zapsanými axiomy je sestrojena množina přirozených čísel začínající nulou. Pokud tato množina nulu obsahovat nemá, lze v těchto axiomech nahradit symbol 0 symbolem 1, pro množinu samotnou se tím nic nezmění.