Zbyněk Mikulík: Porovnání verzí
značka: rychlé vrácení zpět |
m Verze 17654033 uživatele Jan Polák (diskuse) zrušena. Vůbec nechápu, proč by Zbyňkovy rodiče nemohly být uvedeny. Starejte se raději o něco jiného! značka: vrácení zpět |
||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Syn Jarmily Jeřábkové<ref>{{cite web|url=https://en.wikipedia.org/wiki/Jarmila_Je%C5%99%C3%A1bkov%C3%A1|title=Anglická Wikipedie: Jarmila Jeřábková|accessdate=17 September 2019 |language=}}</ref> a Ing. Ladislava Mikulíka. |
|||
Vystudoval střední průmyslovou školu spojové techniky, po níž pokračoval na [[České vysoké učení technické v Praze|Českém vysokém učení technickém v Praze]], které ovšem nedokončil. Zvukařské práci se věnuje od roku 1968. Pracoval pro [[Krátký film Praha]], v němž spolupracoval předně s kameramanem [[Jan Malíř|Janem Malířem]] na [[Dokumentární film|dokumentárních filmech]]. Pro svůj snímek ''[[Praha – neklidné srdce Evropy]]'' (1978) si ho vybrala režisérka Věra Chytilová a podílel se také na časosběrném dokumentu ''[[Hledání cest]]'' (1988), který připravovala režisérka [[Helena Třeštíková]]. Pod režisérským vedením [[Paul Klee|Paula Kleeho]] se spolu s kameramanem [[Ervin Sanders|Ervinem Sandersem]] spolupodílel na natáčení série dokumentů pro [[Organizace spojených národů|Organizaci spojených národů]] (OSN), jež se věnovaly [[Poštovní známka|poštovním známkám]], vodě či zaměstnaným ženám. Připravoval i multimediální programy pro světové výstavy ve [[Vancouver]]u, [[Brisbane]] nebo v [[Ósaka|Ósace]].<ref name="kniha" /> |
Vystudoval střední průmyslovou školu spojové techniky, po níž pokračoval na [[České vysoké učení technické v Praze|Českém vysokém učení technickém v Praze]], které ovšem nedokončil. Zvukařské práci se věnuje od roku 1968. Pracoval pro [[Krátký film Praha]], v němž spolupracoval předně s kameramanem [[Jan Malíř|Janem Malířem]] na [[Dokumentární film|dokumentárních filmech]]. Pro svůj snímek ''[[Praha – neklidné srdce Evropy]]'' (1978) si ho vybrala režisérka Věra Chytilová a podílel se také na časosběrném dokumentu ''[[Hledání cest]]'' (1988), který připravovala režisérka [[Helena Třeštíková]]. Pod režisérským vedením [[Paul Klee|Paula Kleeho]] se spolu s kameramanem [[Ervin Sanders|Ervinem Sandersem]] spolupodílel na natáčení série dokumentů pro [[Organizace spojených národů|Organizaci spojených národů]] (OSN), jež se věnovaly [[Poštovní známka|poštovním známkám]], vodě či zaměstnaným ženám. Připravoval i multimediální programy pro světové výstavy ve [[Vancouver]]u, [[Brisbane]] nebo v [[Ósaka|Ósace]].<ref name="kniha" /> |
||
Verze z 19. 9. 2019, 01:25
| Zbyněk Mikulík | |
|---|---|
| Narození | 13. května 1947 Praha |
| Úmrtí | 13. září 2012 (ve věku 65 let) Hvar |
| Povolání | zvukař a pilot |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Zbyněk Mikulík (13. května 1947 Praha – 13. září 2012 Mala Stiniva, Chorvatsko) byl český filmový zvukař a pilot.[1]
Život
Syn Jarmily Jeřábkové[2] a Ing. Ladislava Mikulíka.
Vystudoval střední průmyslovou školu spojové techniky, po níž pokračoval na Českém vysokém učení technickém v Praze, které ovšem nedokončil. Zvukařské práci se věnuje od roku 1968. Pracoval pro Krátký film Praha, v němž spolupracoval předně s kameramanem Janem Malířem na dokumentárních filmech. Pro svůj snímek Praha – neklidné srdce Evropy (1978) si ho vybrala režisérka Věra Chytilová a podílel se také na časosběrném dokumentu Hledání cest (1988), který připravovala režisérka Helena Třeštíková. Pod režisérským vedením Paula Kleeho se spolu s kameramanem Ervinem Sandersem spolupodílel na natáčení série dokumentů pro Organizaci spojených národů (OSN), jež se věnovaly poštovním známkám, vodě či zaměstnaným ženám. Připravoval i multimediální programy pro světové výstavy ve Vancouveru, Brisbane nebo v Ósace.[1]
Od roku 1990 působil na volné noze. Je majitelem koncese na privátní leteckou školu a pořídil si soukromé letadlo, které využíval i k pořizování filmových záběrů. Letoun použili například Jan Svěrák při natáčení snímků Jízda nebo Kolja, či Filip Renč u filmu Válka barev.[1]
Dílo
Mikulík se podílel například na:[1]
- Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983)
- Ropáci (1988)
- Tankový prapor (1991)
- Dědictví aneb Kurvahošigutntag (1992)
- Akumulátor 1 (1994)
- Jízda (1994)
- Válka barev (1995)
- Kolja (1996)
- Tmavomodrý svět (2001)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d BEZECNÁ, Vlaďka. Cesta za Oscarem: Jak se točil „Kolja“. Praha: Duel, 1997. 116 s. ISBN 80-902324-2-6. Kapitola Zbyněk Mikulík, zvukař, s. 105–106.
- ↑ Anglická Wikipedie: Jarmila Jeřábková [online]. [cit. 2019-09-17]. Dostupné online.