František Ondřej z Orsini-Rosenbergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Ondřej Orsini z Rosenbergu
Rodový erb
Rodový erb
Zemský hejtman v Korutanech
Ve funkci:
1686 – 1698
PanovníkLeopold I.
PředchůdceZikmund Helfried z Ditrichštejna
NástupceZikmund Bedřich z Khevenhülleru
Nejvyšší dědičný zemský hofmistr korutanského vévodství
PanovníkLeopold I.
Skutečný tajný rada
Ve funkci:
1693 – 1698?
PanovníkLeopold I.
Císařský komorník
PanovníkLeopold I.

Narození5. dubna 1653
Klagenfurt
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí28. března 1698
Klagenfurt
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě říšský hrabě
RodičeWolfgang Ondřej Orsini z Rosenbergu a Eva Regina, Freiin von Welz
DětiErnestina Uršula z Orsini-Rosenbergu
PříbuzníMarie Anna Josefa z Ditrichštejna[1], Jan František Antonín z Khevenhülleru a Jan Josef z Khevenhüller-Metsch (vnoučata)
Profesehofmistr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Ondřej hrabě z Orsini-Rosenbergu (německy Franz Andrä von Orsini-Rosenberg; 5. dubna 1653 Klagenfurt28. března 1698 tamtéž) byl korutanský šlechtic z rodu z Orsini-Rosenbergů. Od roku 1686 až do své smrti v roce 1698 zastával úřad korutanského zemského hejtmana a byl také korutanským dědičným zemským hofmistrem.

Život[editovat | editovat zdroj]

Znak Korutanského vévodství

Narodil se jako prostřední syn dlouholetého prezidenta dvorské komory Volfganga Ondřeje Rosenberga (1626–1695) a jeho první manželky Evy Reginy z Welzu. Po studiích a kavalírské cestě do zahraničí zahájil František Ondřej byl jmenován členem říšské dvorské rady (1678), byl také císařským komořím. V roce 1685 byl jako mimořádný vyslanec pověřen misí u několika církevních dvorů Svaté říše římské a v Norimberku, jeho úkolem bylo získat finanční podporu pro válku s Osmanskou říší.[2] Spolu s otcem dosáhl v roce 1681 rozšíření rodového jména do podoby Orsini-Rosenberg a od té doby užíval titul říšský hrabě z Orsini a Rosenbergu, baron z Lerchenau a Grafensteinu. V roce 1685 byl na návrh stavů jmenován korutanským zemským hejtmanem a do úřadu byl uveden v roce 1686.[3] V roce 1693 se stal skutečným tajným radou.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

František Ondřej z Orsini-Rosenbergu se v roce 1682 oženil s Amalií Theodorou, hraběnkou z Löwenstein-Wertheimu (1659–1736), dcerou Františka Karla z Löwenstein-Wertheimu. Oba manželé jsou pohřbeni v rodové hrobce v katedrále Nejsvětější Trojice v Klagenfurtu. Měli spolu sedm dětí, z nichž čtyři zemřely krátce po narození.

  • 1. Ernestina (1683–1728), ⚭ 1699 Zikmund Bedřich hrabě Khevenhüller (1666–1742), státní ministr, místodržitel v Dolním Rakousku, zemský hejtman v Korutanech
  • 2. Isabella (1686)
  • 3. Maria Anna (1687–1747), ⚭ 1702 Erdman Kryštof hrabě Pruskovský z Pruskova (1676–1753)
  • 4. Karolína (1688)
  • 5. Jan František (1690)
  • 6. Tereza (1693)
  • 7. Jan Karel (1695–1718), v jeho osobě vymřela prostřední linie Orsini-Rosenbergů.

Jeho starší bratr Josef Paris (1651–1685) sloužil v armádě a jako podplukovník byl velitelem v Klagenfurtu. Jejich mladší nevlastní bratr Filip Josef (1691–1765) vynikl jako diplomat.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz Andrä von Orsini-Rosenberg na anglické Wikipedii.

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. Seznam členů říšské dvorské rady dostupné online
  3. Přehled představitelů státní správy v Korutansku na webu worldstatesmen dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]